Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane ministře. Prosím, aby se slova ujal již připravený zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Dolejš. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Krásné ráno, milé kolegyně, kolegové, vládo. Dovolte, abych připomněl k tomuto tisku, že je to opatření protikrizové a opatření dílčí. Proto je možné říci, že i když je napříč politickým spektrem shoda na určité racionalitě tohoto dílčího opatření, tak si musíme uvědomit, že máme na stole z hlediska krize klíčový daňový titul.
Opatření, které nahradí lineární odpisování poměrně výraznou degresí, je navrhováno jako opatření dočasné. To z toho důvodu, že už v minulých letech v této oblasti byly učiněny určité kroky vstřícné k podnikatelské sféře, a tak výrazné zrychlení znamená přece jenom v tom počátečním období určitou finanční zátěž, a protože se týká i finančního leasingu, tak vlastně se v tomto období přenášejí určitá vlastnická rizika na nájemce v případě leasingu. Já si myslím, že toto opatření skutečně nebude činit samo o sobě problém, ale jeho váha vede k otázce, zda se spokojit s tezí, kterou tato vláda při zpracování balíčku opatření vyřkla, a tedy že již nehodlá dále prohlubovat opatření vůči krizi, protože samozřejmě mezitím se parametry prognóz značně prohloubily, a když sledujeme i debatu například teď v Londýně na G20, tak rozhodně svět a zahraničí nechce řešit krizi pouze dílčími opatřeními.
Čili avizuji, že by měla proběhnout určitá podstatnější debata, zda chceme v případě tohoto významného daňového titulu otevřít i některé další otázky, protože pokud jde o letošní a příští rozpočet, tak debata o tom, zda provést příslušná opatření nejenom na výdajové, ale i na příjmové straně, v podstatě neproběhla. Tolik můj dodatek v roli zpravodaje do obecné rozpravy.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Urban. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Milan Urban: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, mě mrzí, že vláda neřeší podstatu krize ve svých návrzích, které dnes předkládá Poslanecké sněmovně. Všichni zde přece víme, jak se promítla finanční krize do reálné ekonomiky, tedy hlavně propadem zakázek jednotlivých firem. Jestli tu je nějaký problém, tak to jsou chybějící zakázky, a jestli tu je nějaký druhý velký problém, tak je to chování bank v České republice. Dílčí opatření typu zrychlení odpisů, to je opatření, které je i naším opatřením, a já nemám problém s tímto konkrétním opatřením souhlasit. Nicméně byl bych rád, kdyby vláda nejenom legislativní cestou, ale hlavně exekutivní cestou řešila ty dva zásadní problémy.
Tedy k propadu zakázek. Já neslyším od vlády za celou dobu krize nic o tom, jak například zrychlit a přesměrovat strukturální fondy Evropské unie. Všichni víme, že Česká republika může čerpat nějakých 100 a více miliard ročně z Bruselu. Dostat sem tyto prostředky a efektivně je investovat v České republice znamená mít zakázky pro firmy, které působí na území České republiky, v rozsahu 100 miliard ročně. O tomto problému nečerpání bruselských peněz jsem od vlády neslyšel zatím ani slovo.
Druhá věc je posílit domácí investice. A nemyslím posilovat domácí investice jen z rozpočtu státního nebo z rozpočtů veřejných, ale z rozpočtů všech, tedy i firemních. Proč neodblokujete zablokovanou státní energetickou koncepci, která by umožnila rychlejším tempem pracovat na energetických investicích? A nemyslím jen jádro, bez kterého se neobejdeme, jak říká rovněž i váš premiér v demisi. Ale prostě práce na výstavbě jaderných zařízení, uhelných zařízení, ale i obnovitelných zdrojů, na úsporách, ty by mohly přece pokračovat mnohem rychleji. Nikoli jen z veřejných prostředků, ale i z prostředků firemních, které, jak se zdá, jsou k dispozici. Zase to mohou být zakázky pro české firmy. Vy říkáte - my posílíme domácí investice například formou podpory zateplování bytových domů. Ono to hezky zní, ale nějakých 600 milionů korun nebo kolik je alokováno na tomto programu, tak to přece neřeší skoro vůbec nic. Poslední věc z hlediska domácí investiční aktivity by mohla být i v oblasti ekologických investic. My tady víme, že Česká republika se zavázala zajistit čištění odpadních vod v určitých parametrech, a víme že jsou tu desítky, možná stovky obcí, které nejsou schopny do roku 2010 takové záležitosti z vlastních finančních zdrojů zajistit. Evropské finanční prostředky nedostanou, protože pronajaly svá zařízení. Čili mlčky konstatujeme, že se jim to asi, chudákům, nepovede, přestože by asi existovaly možnosti nějakých možná garancí za úvěry těmto obcím, tak aby byly schopné tyto závazky dodržet. Protože se jedná o rozmístění plošné, tak zase by to mohla být docela dobrá zakázková náplň pro mnoho regionálních firem.***