(pokračuje Bursík)
Vidíte, že k tomu vystupuji naprosto vstřícně a s klidným tónem. Myslím si, že to jsou témata, která je na místě diskutovat ve výborech v průběhu druhého čtení. Pouze jsem považoval za potřebné tady otevřeně vysvětlit záležitost týkající se Státního fondu životního prostředí, abych případně zastavil některé spekulace nebo tento fakt, který by mohl znervóznit všechny potenciální klienty Státního fondu životního prostředí, resp. operačního programu Životní prostředí.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministru Bursíkovi. Nyní zde mám tři přihlášky, registruji čtvrtou a pátou. Nejprve tedy dostane slovo pan poslanec Petr Braný, poté pan kolega Michal Doktor, Bohuslav Sobotka, Jiří Paroubek a Zdeněk Škromach. To je zatím pořadí dalších řečníků. Prosím o slovo pana poslance Petra Braného.
Poslanec Petr Braný: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, vládo. Jak už tu někteří předřečníci, zejména pan ministr financí, uvedli na začátku svého vystoupení, že budou struční, tak se pokusím též být stručný.
Víte, kolega Vojíř tady řekl jednu podstatnou myšlenku - že by nás měla spojovat jednota postupu v období krize. S tím je možné souhlasit a plně se k tomu přihlásit. Proč se to ale nedaří? Já si myslím, že základní problém je v tom, že teď probíráme různá dílčí opatření, ale měli bychom si říci, co je náš základní cíl v období krize. Teď nehodnotím, jak funguje stát. Vedle běžné agendy, kterou spravuje vláda, což občané samozřejmě od správy státu očekávají, tak v období krize si musíme položit otázku a na té se snažit sjednotit, jestli jsme schopni zabránit v krizi, aby se nesnižovala kvalita života našich občanů. Kvalita života našich občanů, to by mělo být to základní, co by nás mělo spojovat a na čem bychom se měli sjednocovat. Víte, já tady nechci provádět žádné školení, ale jsem přesvědčen, že kvalita života občanů je závislá od kvality správy věcí veřejných. A v tom je celý náš spor, kde už je mnohem těžší najít pojítko a jednotící kritéria.
Chci jenom říci za KSČM, že náš klub je připraven na seriózní diskusi nad navrženými opatřeními a důraz samozřejmě položíme na celou oblast sociálních dopadů v této oblasti a v diskusi je pro nás základním vodítkem - nechci zde zdržovat jednotlivými opatřeními - princip upevnění solidarity a bezprostředně to, jak se vyvíjí otázka sociálního smíru. Teď nejde o to, co si myslí Braný nebo kdokoliv jiný ze ctihodných poslanců a poslankyň, ale jde o to, vnímat, co si myslí, jakou mají představu odborové organizace, zájmové organizace, naslouchat jim, ale i profesní komory, a snažit se na tom pojítku pokud možno nesnižování kvality života občanů hledat společnou odpověď. To je jedna poznámka.
Z hlediska naší preference preferujeme přímé daně a princip solidarity u vícepásmových přístupů ke zdaňování příjmů. Více rezervovaní jsme k omezujícím opatřením, která drží určitým způsobem aspoň základní otázky sociálního státu. Bezprostřední cíl je zmírnit dopady na rozpočty měst, obcí a krajů, samospráv. Víte, tato opatření - mohli bychom se dohadovat, jestli je to 45 miliard nebo 70 až 100 miliard navržených, ale měli bychom si též říci a nebát se odpovědět na otázku, jak se zachováme k samosprávám a co od nás mohou očekávat z hlediska opatření, která přijímáme. V podvýboru, který mám tu čest řídit, který se tím zabývá, je jasný požadavek Svazu měst a obcí a dalších, abychom vše, co přijímáme, vyčíslovali, když přenášíme přímo jakoukoliv odpovědnost na obce, i jak je to s finančním krytím. Zde opatření nejsou až tak přímá. Nepřímo to bude klást větší důraz i na práci na úrovni měst, obcí a krajů.
Jenom na připomenutí. To, co jsme přijali, některá opatření - teď je nechci rozebírat z hlediska pohledu a světonázorové orientace - ale jenom třeba tzv. zákon chodníkový, tak jsme si to vyčíslili a pro České Budějovice jenom minimální částka je 27 až 30 milionů na tuto činnost. Tím jenom chci říci, že města a obce se dnes velice intenzivně začínají zabývat tím, jak reagovat na to, aby měly vliv na kvalitu života svých občanů. Protože jsou mnohem blíže, tak musejí mnohem více a častěji na to reagovat, možná více než někteří z nás. Města a obce mají např. odpovědnost za školství, v oblasti energií, investic, celá oblast sociální včetně hledání možnosti sociálního bydlení, likvidace odpadů, podpora kulturních aktivit, regionální divadla, knihovny, muzea atd., a kdo je vnímavý, tak vidí, že zde je prvně vidět náraz krize. Já si myslím, že nemůžeme občana poměřovat jenom tím, kolik mu dáme přímo do peněženky, což by nás samozřejmě nejvíce potěšilo, kdyby se nám to podařilo, ale i z toho hlediska, jak může uspokojovat své potřeby, různé kulturní, sportovní a jiné zájmové věci, které je zvyklý užívat z časů minulých. V krizi se ukazuje, že je to velký problém. I to bychom měli mít na zřeteli při diskusi.
Já věřím, že méně se budeme přít zde u mikrofonu v přímém přenosu a více budeme diskutovat ve výborech, tak aby materie, která je předložena, byla schválena ve prospěch občana. To je od nás očekáváno. Méně špičkování, jestli jsme, nebo nejsme ochotni věci řešit rychle. Proto bych byl pro, aby se o tom diskutovalo velmi seriózně, KSČM je na to připravena, a ve velmi zrychleném režimu se musíme postarat o to, co měla předložit vláda v širokém spektru. Zatím jenom víme, že se předkládají dílčí opatření. Toto je nestandardní pokus, jak prohloubit opatření, která by směřovala pokud možno k udržení kvality života občana v této krizové situaci.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Branému. Nyní je přihlášen pan kolega Michal Doktor. Oznamuji Sněmovně, že pak zde mám ještě další čtyři přihlášky.
Poslanec Michal Doktor: Dobrý podvečer, kolegyně a kolegové, pane předsedo vlády. Dovolte mi, abych uvedl několik poznámek k návrhu sociální demokracie, kterým je zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální stability.
Vezmu-li v potaz kvantifikaci ministra financí, který v celkovém součtu vyjádřil číslo 60 miliard korun, tedy ve smyslu souvislostí a přímých dopadů, které tento návrh zákona znamená, pak bude-li beze zbytku přijat, nás, Českou republiku, soustavu veřejných rozpočtů, tlačí do očekávané, nikoliv záviděníhodné situace, kdy deficit státního rozpočtu příštího roku nemůže být nižší než 200 miliard korun. Říkám to bez jakýchkoliv přívlastků, bez jakýchkoliv komentářů, zejména proto, abych nebyl okamžitě podezírán a napadán z toho, že záměrně eskaluji a zbytečně činím debatu ve Sněmovně napjatější, než je žádoucí či potřebné, protože při minulé debatě, když jsem jako zpravodaj ke sněmovním tiskům České národní banky a pana guvernéra Tůmy použil výraz exogenní vlivy, okamžitě se jeden z kolegů přihlásil, že takto zbytečně debatu činím konfliktnější, než je třeba. Takže chci jenom, abyste zaznamenali a abyste si uchovali v paměti číslo, že bude-li návrh sociální demokracie přijat, nelze se vyhnout rozpočtu s deficitem nejméně 200 mld. korun, spíše více. ***