(pokračuje Kalousek)
Je to chování mnohem neodpovědnější než chování těch, kteří nabízejí spotřebitelské úvěry, protože to nabízí stát a vkládá do toho peníze daňových poplatníků. Prosím pěkně, je to skutečně chování s dramaticky asociálními důsledky. Šrotovným nijak neohrožujete bohatší vrstvy. Šrotovným zásadním způsobem diskriminujete ty nejchudší, kteří na nové auto nemají, i když bude uplatněna šrotovací prémie, ale budou nuceni těm druhým na tu šrotovací prémii přispět, a zásadním způsobem zvyšujete sociální riziko nižších příjmových skupin, které bude šrotovné motivovat k tomu, aby se v době krize zbavili všech svých finančních rezerv, nebo aby se dokonce zadlužili.
Moc vás prosím, zvažte to, jestli je úkolem státu - samozřejmě, že automobilovému průmyslu to bude jedno, když se tyhle rodiny dostanou do těchto situací, ty už si svá auta prodají. Ale zvažte to, komu to opravdu prospívá a komu můžete velmi uškodit. To je argument, který jsem chtěl, aby zazněl, s prosbou, zda byste nezvážili, že by tyto prostředky, pokud by byly nasměrovány do infrastruktury či podpory špičkového výzkumu, zda by přece jenom občanům České republiky neprospěly více.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministru financí Miroslavu Kalouskovi. Oznamuji, že mám ještě další tři přihlášky do této rozpravy. Nyní požádám o slovo ministra životního prostředí Martina Bursíka.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Děkuji pěkně, paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já si myslím, že politická situace dostává Poslaneckou sněmovnu do atmosféry, kdy bychom se měli snažit asi více právě v oblasti návrhů vládní koalice na straně jedné a návrhů opozice na straně druhé, návrhů, jakým způsobem čelit dopadům finanční krize. Myslím si, že je tady vůle a je to znát i z toho projednávání, že jsme se začali více poslouchat, a to je pozitivní.
Já bych se rád vyjádřil k jednomu aspektu tohoto balíčku předkládaného opozicí, který se týká tématu před chvílí zmíněného ministrem financí, totiž šrotovného. My jsme se na Ministerstvu životního prostředí docela podrobně zabývali tímto tématem, protože jsme připravovali podkladový materiál pro možné rozhodnutí vlády jako jeden z podkladů vedle podkladů, na kterých také pracovala Národní ekonomická rada vlády, a vycházeli jsme z podkladů, ze zkušeností se zavedením šrotovného v různých evropských zemích a nakonec jsme skutečně vypracovali určitý model k úvaze vládě, který byl myslím zajímavý v tom, že navrhuje základní sazbu a vedle toho sazbu zvýšenou, diferencuje tu podporu podle emisí skleníkových plynů nebo hlavního skleníkového plynu CO2, což je adresuje směrem k úsporným vozidlům, k vozidlům, které mají nízkou spotřebu, logicky tedy také nízké emise, a také k vozidlům, která jsou na různé progresivní alternativní pohony. Tohle má svoji logiku, protože to alespoň motivuje k úsporám, a pak taková investice, která motivuje k tomu, aby při výběru toho konkrétního vozidla ten potenciální klient šrotovného také vzal v úvahu jeho spotřebu a emise, to je samozřejmě faktor, který je pozitivní. Přesto většinově se vláda rozhodla kvůli určitým rizikům, která tady zmínil ministr financí, k tomuto nepřistoupit.
Já bych se rád vyjádřil k tomu, jestliže ten návrh půjde do dalšího čtení, a myslím si, že nic tomu nebrání, abychom diskutovali takový návrh a aby se ostatně návrhy koalice i opozice sešly v druhém čtení, abychom se pokusili, jestli tady bude politická vůle, skutečně nalézt to nejlepší, co můžeme pro Českou republiku v tuto chvíli udělat, protože politická situace velí spolupracovat.
Myslím si, že u toho návrhu kromě toho, že tuto diferenciaci neobsahuje, je potřebné se také podívat na některé definice elektromobilu a toho, že tak jak tam máte omezenou kapacitu baterie, tak vlastně tato kapacita by nedokázala rozjet žádný automobil, protože to není správně nastaveno. Stejně tak pojem hybridní automobil tam není dobře definován, ale to jsou marginálie. A také zapomínáte na vozidla na další alternativní pohony, která jsou nyní na návrh vlády zvýhodněna, nejsou plátci silniční daně u podnikatelů a je rozumné být v tomto konzistentní.
Ale to, co je myslím nejpodstatnější a co bych zde chtěl vyjádřit, protože už odpovídám na otázky novinářů a rád bych to rozptýlil, to je váš návrh, aby po tu omezenou dobu čerpání případné této šrotovací prémie, po dobu jednoho a půl roku, tím, kdo bude tuto prémii vyplácet, bude Státní fond životního prostředí. Vy odhadujete, že ty náklady budou kolem 5 miliard korun ročně. My jsme tehdy odhadovali něco přes 2 miliardy, celkově je to hodně velký rozdíl. Čili toto je potřebné přesně kvantifikovat. Ale především tady hovoříte o nějakých 7,5 miliardy ze Státního fondu životního prostředí. Já tedy považuji za potřebné naprosto věcně vám říct, jaký je stav věci.
Státní fond životního prostředí má na účtu 4,385 miliardy korun, z toho v tomto roce má na závazcích 1,9 miliardy korun, což je kofinancování operačního programu Životní prostředí, dalších 994 milionů korun na národní programy. Roční příjmy fondu v tomto roce se odhadují na něco málo přes 2 miliardy, v příštím roce 1,7 miliardy, v dalším roce 1,6 miliardy. Čili ten obrat, ten cash flow fondu, vůbec neodpovídá tomuto požadavku, který tady tímto způsobem takhle velkoryse formulujete. A kdybychom to měli brát vážně, tak by to znamenalo, že tento váš návrh úplně bortí filozofii fondu a pro šrotovné a pro financování šrotovného se vlastně znemožní za jeden rok investice 38 miliard korun do životního prostředí, protože využijete peníze na spolufinancování, které jsou rezervovány fondu k úhradě šrotovného. Já věřím, že tohle je nějaké nedorozumění, že možná máte na mysli prostředky ze státního rozpočtu, které by byly financovány prostřednictvím účtu ve Státním fondu životního prostředí. Pak je potřebné to přesně takto říci, protože novináři a odborná veřejnost se mě ptají, co tohle znamená, jestli to má být vnímáno jako útok na Státní fond životního prostředí a útok na druhý největší operační program v České republice, který zatím uvolnil nejvíce finanční prostředky pro největší počet projektů, a v tomto smyslu ten program běží velmi dobře a bylo by naprosto nerozumné do něj zasáhnout. Takže já jsem považoval jenom za korektní věcně upozornit na tyto aspekty.
Pan kolega Kalousek hovořil o tom, že riziko je v tom, že to šrotovné by bylo adresováno skutečně nízkopříjmovým skupinám a ten případný polštář, který mají, by oni vyčerpali na nákup vozidla a neměli by vlastně žádné rezervy v době krize na zajištění jiných výdajů. Čili tohle je skutečně z pohledu sociálního velmi diskutabilní opatření a je potřebné to velmi dobře domyslet.
A poté jeden příklad, který ale korektně uvedu až v pátek při projednávání vládního návrhu. Když to srovnáme se včera podepsanými 10 miliardami korun z výnosů z emisních jednotek, které byly odprodány Japonsku, které udrží téměř 30 tisíc pracovních míst, kde máte u zateplování bytů dvě třetiny nákladů na práci a třetinu na technologii a u technologií obnovitelných zdrojů máte polovinu na práci a polovinu na technologie, kde je to práce téměř výhradně pro místní regionální firmy a živnostníky, kde ti lidé vlastně investují veskrze do svého bydlení a promítne se jim to v budoucnosti na snížení provozních nákladů, tak ve srovnání s tím šrotovné bledne. Tohle považuji za důležité říci, že ten multiplikační efekt, efekt pro životní prostředí, ale i efekt pro zaměstnanost v tomto smyslu je naprosto nesrovnatelný, protože u šrotovného je potřebné říci, že v té export-import bilanci se více dováží automobilů. Čili vlastně efekt šrotovného na exportní bilanci automobilů české provenience - přitom, nemýlím-li se, tak Česká republika má největší počet automobilů vyrobených na hlavu - je negativní. To je také další aspekt, který je potřebné vzít v úvahu. ***