(pokračuje Hovorka)
Důvodová zpráva také uvádí, že návrh nemá přímé negativní dopady na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí a že pouze dojde ke zmenšení přímých příjmů zdravotnických zařízení. S tímto tvrzením se zcela neztotožňuji, protože zmenšení příjmů zdravotnických zařízení bude muset být kompenzováno zvýšenými výdaji z veřejného zdravotního pojištění, tedy cestou zdravotních pojišťoven.
Vláda s návrhem vyslovila nesouhlas.
Předkladatelé navrhují, aby Poslanecká sněmovna postupem podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v platném znění, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení z důvodu zmírnění negativního dopadu na občany.
Vážený pane předsedo, já se domnívám, že vzhledem k tomu, že i následující tisk číslo 735 je naprosto identický s tímto návrhem, že by mohla být rozprava sloučena k oběma bodům.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane zpravodaji. Poprosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů.
Otvírám rozpravu, do které zatím nemám žádnou přihlášku. Chci konstatovat jen, že vznese-li proti § 90 odst. 2 námitku nejméně padesát poslanců, a bylo tak učiněno, musíme tedy tento zákon projednávat ve standardním režimu. Nemůžeme jej projednávat podle § 90 odst. 2.
Rozpravu jsem otevřel. Do rozpravy se přihlásil pan poslanec Rath. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Rath: Dámy a pánové, já myslím, že těžko dát nějakou novou informaci nebo novinku k té poměrně široké debatě o poplatcích, kterou jsme absolvovali v této Poslanecké sněmovně již mnohokrát. Stačí jenom zopakovat jednu důležitou věc - že ty poplatky se nazývají a byly tvůrcem, tedy vládou, nazvány poplatky regulační. Měly zregulovat tedy chování pacientů, měly zregulovat chování nemocných lidí. To by platilo v případě, kdyby byly určeny a směrovány na lidi, kteří skutečně se sami mohou svobodně rozhodovat, zda využijí nějakou službu, nebo nevyužijí. Vzhledem k tomu, že tyto poplatky musí platit lidé v bezvědomí, musí je platit lidé s těžkými úrazy, musí je platit lidé s rakovinou, musí je platit lidé s infarktem, musí je platit lidé postižení mrtvicí, tak to jsou všechno skupiny, u kterých snad ani laik neuvažuje a nemyslí vážně, že se mohou svobodně rozhodovat a že se mohou nechat nějakým způsobem zregulovat, protože jediná regulace u těchto onemocnění je v podstatě nenechat se léčit, a to znamená dříve či později zemřít bez jakékoliv pomoci. Přitom u řady těchto pacientů je velká šance na vyléčení a uzdravení. Čili nazvat tyto poplatky regulačními je minimálně eufemismus, ne-li přímo nepravda.
Myslím si, že proto je dobře tuto debatu otevřít, zvláště pak poté, co většina krajů a většina lidí v krajských volbách jasně se vyjádřila, že tyto poplatky nechtějí, že je odmítají, že je považují za zbytečné, že je považují za bariéru k čerpání potřebné zdravotní péče, že je považují za prostředek, který jim snižuje jejich vlastní rozpočty, rodinné rozpočty, a zhoršuje jejich ekonomickou situaci. Čili z tohoto důvodu si myslím, že je potřeba se na to podívat, protože i kraje vlastně dnes ve svých zdravotnických zařízeních hradí za pacienty většinu poplatků. Drtivá většina lidí si ty poplatky nechá od těch krajů platit, což je další důkaz, že lidé odmítají tento systém.
Proto žádám tuto Poslaneckou sněmovnu, aby propustila návrh do dalších čtení, a navrhuji zkrácení lhůty, protože neprošel § 90. Navrhuji zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů. Také bych si dovolil doporučit Sněmovně a navrhnout sloučení rozpravy ke dvěma obdobným zákonům, tedy zákonu, který teď projednáváme, a k návrhu zákona, který má přijít hned po nás, tak abychom mohli k oběma, protože jsou to velmi podobné materie, vést rozpravu v jedné diskusi.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Ano, děkuji, pane poslanče. Navrhl jste, aby byla sloučena rozprava k bodu číslo 1 a k bodu číslo 2. Já o tom nechám hlasovat, jestli s tím poslankyně a poslanci souhlasí.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, aby byla sloučena rozprava k bodu 1 a k bodu 2, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 3. Z přítomných 185 poslankyň a poslanců pro návrh 123, proti 4. Konstatuji, že jsme sloučili rozpravu k bodu 1 a k bodu 2.
Tím tedy přerušuji bod číslo 1 a zahajuji bod číslo 2, kterým je
2.
Návrh poslanců Soni Markové, Vojtěcha Filipa, Pavla Kováčika, Milana Bičíka,
Jiřiny Fialové, Alexandra Černého, Miloslavy Vostré, Ivany Levé a dalších na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 735/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 735/1.
Prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů, paní poslankyně Soňa Marková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Soňa Marková: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem předkladatelů, poslanců a poslankyň za Komunistickou stranu Čech a Moravy, vám zdůvodnila opakovanou snahu o to, úplně zrušit asociální poplatky ve zdravotnictví.
Nejprve trochu pohled do nedávné historie. Takzvané regulační poplatky byly bezprecedentním způsobem zavedeny na začátku roku 2008. Byly to části zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých zákonů, které nyní navrhujeme ke zrušení. Je to vlastně část 40. zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů. Ke změně došlo přijetím rozsáhlého pozměňovacího návrhu předloženého v průběhu druhého čtení tohoto zákona jako typický přílepek, tedy bez možnosti dostatečného posouzení a projednávání v řádném legislativním procesu. Tehdy zákon prošel hlasy vládní koalice a přeběhlíků. Vůbec nebyl projednán Senátem, ale zato byl podepsán prezidentem všech občanů.
Již z jednoho z prvních výzkumů veřejného mínění, tento byl z 2. až. 8. ledna 2008, jednoznačně vyplynulo, že - cituji - zavedení poplatku za pobyt v nemocnici, za návštěvu lékaře, za pohotovost, za položku na receptu ani celkové zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví podle mínění velké většiny lidí - zhruba 80 % - ke zlepšení lékařské péče nepovede. Lidé nevěří tomu, že takto získané prostředky vysáté z jejich kapes budou efektivně využity ve prospěch pacientů, nebo obecně lidí, kteří lékařskou péči potřebují. Zavedení poplatku je negativně vnímáno napříč celou populací. Rozdíly mezi různými sociodemografickými skupinami podle vzdělání, věku nebo sociálního postavení jsou jen malé. K poplatkům se staví negativně i jinak velmi optimisticky naladěné skupiny občanů, jako jsou mladí lidé, podnikatelé, ba dokonce i lidé s dobrým sociálním zajištěním. Tolik výzkum z počátku roku 2008 tzv. regulačních poplatků ve zdravotnictví.***