(pokračuje Gandalovič)
Vážení poslanci, vážené poslankyně, předkládám vám zákon, který, jak už jsem řekl, je výsledkem více než jednoroční práce velmi intenzivních diskusí, především se zemědělskými organizacemi, s odborníky. V podobě, v jaké jej předkládám, mohu jednoznačně říci, že všichni zúčastnění jej považují za vyvážený kompromis. Samozřejmě, že kompromis znamená, že nikdo nemohl dosáhnout maxima svých požadavků, ale tak jak je zákon předkládán, jsou tyto organizace a samozřejmě odborné kruhy srozuměny s tím, že je to vyvážený kompromis, který je fakticky přijatelný ze všech stran.
Rád bych vás, vážená Sněmovno, požádal, abyste umožnili pokračování legislativního procesu, propustili tento zákon do druhého čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu ministrovi. Prosím o slovo zpravodaje pana poslance Ladislava Skopala.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, paní předsedající. Zákon o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků nebude jednoduchým zákonem. V zemědělském výboru jsme tento zákon projednávali již několikrát a vždycky diskuse byla velice emocionální a problémová. Myslím si ale, že je potřeba se k tomuto zákonu vrátit a schválit první čtení tohoto zákona, tak abychom mohli v zemědělském výboru tento zákon projednávat. Nejedná se jenom o scelování pozemků, třeba lesních, ale jde tam hlavně o prodej zemědělské půdy, kdy jsme udělali určité chyby. Řeknu jeden příklad, kdy např. půda, na které jsou vysázeny trvalé porosty, které jsou majetkem družstva anebo jiného zemědělského podniku, může to být i soukromý zemědělec, který tento podnik musí tuto půdu koupit i v takové hodnotě a ceně včetně těchto trvalých porostů. A tam si myslím, že je to nespravedlivé a neoprávněné od státu. Tudíž já se kloním jako zpravodaj k tomu, abychom tento zákon projednali v zemědělském výboru. Nesouhlasím s některými věcmi, které tady řekl ministr, protože ti, kteří dneska nehospodaří, i když mají těch 10 hektarů, je otázka, co je to hospodaření do budoucna, jako zemědělské hospodaření, protože mohu hospodařit potom, když nakoupím přednostně 40 hektarů a na dvou hektarech budu mít trvalý travní porost, tak nevím, jestli je to zemědělské hospodaření, nebo není. To tam není úplně specificky uvedeno.
Ale i přesto vás žádám, kolegové, abychom tento zákon pustili do druhého čtení a hlavně abychom měli možnost tento zákon prodiskutovat v zemědělském výboru. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu, mám do ní zatím dvě písemné přihlášky. První dostane slovo pan poslanec Václav Grüner, po něm bude hovořit pan kolega Jiří Hanuš.
Poslanec Václav Grüner: Vážená paní místopředsedkyně, vážení zástupci vlády, kolegyně a kolegové, novela tohoto pro zemědělce velice důležitého zákona, jak říkal pan ministr, byla tvořena a připravována více než dva roky, a to i za účasti nevládních zemědělských organizací, které podávaly své návrhy a připomínky k této novele. Některé návrhy byly do novely přijaty a jistě je to pozitivní krok, některé důvodné připomínky však přijaty nebyly. Po jednání se zemědělci v Plzeňském kraji se všichni shodli na tom - a to předesílám, že se tohoto jednání zúčastnili jak soukromí zemědělci, tak zástupci společností s. r. o., akciových společností i družstev - na potřebě řešit v rámci této novely ještě tři okruhy problémů.
Za prvé. Je to otázka předkupního práva v § 10. Podle dnešního znění předkupního práva Pozemkový fond nemůže majitel pozemku, který odkoupil pozemek od Pozemkového fondu, prakticky s pozemkem, který je v jeho vlastnictví a má jej zapsán v katastru vlastnictví nemovitostí, svobodně nakládat. Ani po zaplacení celé ceny. V § 10 se říká: V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou byl podle tohoto zákona prodán Pozemkovému fondu nabyvateli. Pozemkový fond může přijmout nabídku a využít předkupní právo do 3 měsíců. V praxi to však probíhá tak, že pokud zemědělec sdělí uvažované zcizení pozemku, Pozemkový fond automaticky bez dalšího vrací cenu, za kterou zemědělec pozemek odkoupil, a přechází tím vlastnictví tohoto pozemku zpátky na Pozemkový fond. Je nepředstavitelné, že zemědělec, který odkoupil pozemek od Pozemkového fondu, pozemek zaplatil, ať už přímo nebo ve splátkovém režimu, nemůže se svým vlastnictvím nakládat dle svého uvážení. Takovéto omezení vlastnictví je snad možné jen u nás v České republice a nikde jinde na světě. Jak bude tato záležitost řešena, až Pozemkový fond ukončí svojí činnost nebo za dalších dvacet nebo třicet let?
Za druhé. § 7 odst. d) říká, že Pozemkový fond může prodat zemědělské pozemky osobám podle § 4 odst. 1 písm. a), tj. fyzické osobě, která je státním občanem České republiky nebo občanem jiného členského státu Evropské unie s průkazem o povolení pobytu státního příslušníka členského státu Evropských společenství, pokud je evidován v evidenci zemědělských podnikatelů u příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle zvláštního zákona a jejich trvalý pobyt je alespoň tři roky. A dále je tam podmínka - které vlastní nejméně 10 hektarů zemědělské půdy v katastrálním území obce nebo katastrálním území, které sousedí s katastrálním územím, do něhož náleží pozemky určené k prodeji. Pokud je toto, je vše v pořádku. Pak ale následuje věta: Tyto osoby jsou povinny prokázat do 12 měsíců od nabytí pozemku Pozemkovým fondem zahájení provozování zemědělské výroby. Neplnění této povinnosti je důvodem pro odstoupení od smlouvy ze strany Pozemkového fondu. Přitom podle odst. b) a c) § 7 fyzické osoby i společníci obchodních společností a družstev mají stejnou podmínku - vlastnit nejméně 10 hektarů zemědělské půdy, a navíc podmínku provozování zemědělské výroby po dobu 36 měsíců před vyhlášením prodeje. Nechápu, proč jsou tak odlišné podmínky pro zemědělce a nezemědělce. Tyto podmínky, myslí si zemědělci, by měly být rovnocenné.
Za třetí, je to otázka kaucí. Kauce já nezpochybňuji, protože kauce vnesly pořádek do nabídek v soutěži kupních cen. Problémem je, že kauce o výši 10 % minimální ceny zemědělských pozemků je skládána v momentě vyhlášení prodeje pozemku, i když skutečný prodej může nastat až za několik měsíců a zemědělec pak má blokovanou často vysokou finanční částku, což např. v současné době nedostatku volných finančních prostředků u zemědělců může být dosti velkým problémem.
Zemědělci požadovali i jiné změny navrhovaného zákona, např. zvýšení limitu nákupu pozemků s přednostním nákupem z titulu nájmu pozemků z 500 hektarů na 700 hektarů - jedná se převážně o zemědělce v příhraničních oblastech, kteří hospodařili a hospodaří převážně na státní půdě - ale za důležitější považuji změny uváděné v prvních třech případech. Tyto návrhy budou uplatněny při projednávání novely v zemědělském výboru nebo na plénu při druhém čtení.
Já také doporučuji, aby tento zákon byl propuštěn do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Václavu Grünerovi, nyní požádám o slovo pana kolegu Jiřího Hanuše.
Poslanec Jiří Hanuš: Děkuji za udělené slovo. Přeji pěkný den. Já musím vyjádřit trošku obavy z toho, jak zákon byl předložen a zda je všechno úplně v pořádku. Dovoluji si vznést několik poznámek a také několik dotazů.
Je potřeba si uvědomit, že v současné době je prodáno zhruba 450 tis. hektarů zemědělské půdy, zbývá zhruba 150 tis. hektarů. Když se podíváme na strukturu těch nájemců, kteří mají tuto půdu pronajatu, tak největší skupina je ta, která má pronajato méně než 25 hektarů, a těch osob je zhruba kolem 50 tisíc. Další skupina mezi 25 až 50 hektary, tam je necelé tisícovka, od 50 do 100 hektarů nějakých 850 a skupina od 100 do 500 je asi tisíc a nad 500 hektarů je pouhých 230 osob. To jsou údaje staré zhruba půl roku.
***