(pokračuje Němcová)
Zahajuji tedy hlasování pořadové číslo 173. Táži se, kdo souhlasí s přikázáním zemědělskému výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 173. Přítomno 112. Pro 92, proti 2. Tento návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru zemědělskému, a tím končí první čtení bodu číslo 38, sněmovního tisku 703. Děkuji panu ministrovi, děkuji též panu zpravodaji.
Pokračujeme bodem
42.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu
zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona
č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů
k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 761/ - prvé čtení
Pan ministr zemědělství Petr Gandalovič je opět tím, kdo z pověření vlády tento návrh uvede. Prosím.
Ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič Vážená paní předsedající, vážená Sněmovno, zatímco předchozí zákon mohl v nás vzbuzovat celou řadu úsměvů, i když pochopitelně, jak jsem uvedl, ta povinnost aplikovat evropské směrnice zde nepochybně před námi byla, tento zákon, chci zdůraznit, je jedním z nejdůležitějších zákonů, které během svého, teď se mi nechce říci již ukončeného, působení předkládám.
Jestli si vzpomínáte, před zhruba dvěma lety zde byl návrh devizového zákona, který měl za úkol aplikovat určité naše povinnosti z přístupové dohody a týkal se možnosti cizích státních příslušníků nakoupit v České republice půdu. Ta diskuse byla nesmírně složitá a já si myslím, že důkazem té složitosti je mimo jiné i to, že v zemědělském výboru dále pokračuje velmi obtížná diskuse nad touto materií.
V té době, jestli si vzpomínáte, jsem slíbil, že učiníme vše pro to, abychom urychlili prodej státní půdy především občanům České republiky. Mohu vás zde ubezpečit o tom, že po celou dobu se snažíme velmi intenzivně připravovat státní půdu k prodejům, zvýšili jsme objem státní půdy, která je připravena k prodejům a která je fyzicky prodávána, zhruba o 5 tisíc hektarů ročně. V průběhu tohoto úsilí jsme došli k několika závěrům, že stávající podoba zákona číslo 95 se v řadě případů stává překážkou k tomuto urychlení prodeje, respektive odstátnění státní půdy. Již zhruba před rokem, opět připomínám, jsme zde schválili tzv. malou novelu tohoto zákona, která zabraňovala spekulativnímu chování při aukcích, respektive při soutěžích o prodej státní půdy. Já jsem tomu velmi rád. Mohu vás informovat, že od chvíle, kdy jsme tuto novelu schválili, jsme nezaznamenali žádný podobný způsob jednání, takže to bylo velmi účinné, a jsem rád, že se Sněmovna na tom shodla takto rychle.
My jsme přistupovali k tomuto zákonu s několika prioritami. Za prvé, jak už jsem řekl, urychlit prodej státní půdy. Za druhé, vyvážit zájmy stávajících nájemců, zájmy restituentů, kteří stále drží ještě nevypořádané restituční nároky, a zájmy těch, kteří by chtěli prostě se zemědělstvím začít, získat státní půdu a začít hospodařit. Musím říci, že vyvážení všech těchto vzájemně často protichůdných zájmů, skloubení jich v příslušné legislativní normě, byl velmi obtížný úkol. Trval nám fakticky celý rok. Ale mohu vás zde informovat, že tak jak je tento zákon předkládán, byl velmi podrobně projednán - a odsouhlasen - se všemi relevantními zemědělskými organizacemi, to znamená s Agrární komorou, s Asociací soukromého zemědělství, se Svazem mladých agrárníků a rovněž se Svazem vlastníků obecních lesů.
Tento zákon, který vám předkládám, má několik částí. Je to novela základních paragrafů, které určují příslušné vztahy mezi jednotlivými skupinami, které mají v daném procesu určitá práva, například právo přednostního prodeje apod. Zajišťujeme zde širší uplatnění přednosti oprávněných osob, to znamená restituentů, tím, že do budoucna by stačilo, aby uplatnili pouze 50 % restitučních nároků původem z dané lokality, kdežto předtím ta hranice byla vyšší, byla 70 %.
Snažíme se odstranit různé aplikace při sestavování tzv. nabídek k prodeji, kde velkým diskutovaným kritériem byl právě objem určený pro přednostní nákup pozemků stávajícím nájemcům. Doposud to kritérium bylo, že stávající nájemce mohl uplatnit přednost ze 70 % nabízených pozemků. To dávalo velkou pravomoc právě těm, kteří tuto nabídku sestavovali, to znamená že v této chvíli následující změnou, kdy těch 70 % se počítá přímo z aktuálně drženého nájmu tím příslušným zájemcem, omezujeme pravomoc příslušných pracovníků pozemkového úřadu a dáváme tam podstatně jednoznačnější kritérium.
Potom jsou zde otázky náhrad za nevydané nemovitosti. Rovněž se snažíme uzákonit možnost ukončení procesu poskytování peněžitých náhrad, protože tam se nám ukazuje, že celá řada držitelů restitučních nároků fakticky nereaguje na nabídku pozemkového fondu vydat tam, kde to není možné, peněžitou náhradu, tudíž se zde navrhuje omezit dobu platnosti nabídky peněžité náhrady dobou jednoho roku.
Rovněž jsme velmi diskutovali možnost uplatnění přednostního prodeje pozemků osobám, které hospodaří na minimálně 10 hektarech v daném nebo v sousedním katastru. Tyto osoby nemusí fakticky v stávajícím znění zákona zemědělsky hospodařit, a přesto samotné vlastnictví těch deseti hektarů je opravňuje k zařazení se do pořadníku přednostních nároků. My máme za to, že zájmem zákonodárce, zájmem vlády, je zde podpořit hospodařící zemědělce, protože se zde jedná o zemědělskou půdu, a proto navrhujeme Sněmovně, aby zařadila do této části zákona podmínku, že tyto osoby buď již zemědělskou výrobu provozují, anebo prokáží rok poté, co k danému prodeji došlo, že zemědělskou výrobu začaly provozovat, to znamená začaly na této půdě hospodařit. Rozšiřujeme také možnost bezúplatného převodu pozemků do vlastnictví obcí, veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí.
Závěrem bych chtěl také zdůraznit, že se snažíme urychlit scelovací proces ve státních lesích, to znamená proces, který umožňuje výměnu určitého objemu lesa s obecním nebo soukromým vlastníkem. Doposud objem pro takovéto výměny lesa byl omezen objemem 10 hektarů. My jsme přesvědčeni, že zvýšit tuto hranici na 50 hektarů nepředstavuje žádné nebezpečí, naopak urychlí proces tzv. arondace, to znamená scelování držby lesního vlastnictví.
***