(pokračuje Vojíř)
Já musím říci, že technické řešení je dneska takové - a je to nařízeno normou, jinak vám to nezkolaudují a nepovolí - u nových zařízení, že kiosky mají imbusový klíč, to znamená nedá se do nich dostat úplně jednoduše, ale tím neříkám, že se nedá opatřit imbusový klíč a jít to účelově poškodit. Dochází k tomu, že rozvodné závody zhruba dvakrát do roka provádějí odečet a také platí, že když vznikne nějaký rozdíl a vy v té věci jednáte, to znamená chcete doložit, že jste před rokem odebírali třeba 100 kWh a nyní máte 200 kWh a že tam je nějaký problém, tak v takovém případě se samozřejmě jedná. Jestliže nejednáte, tak může dojít k tomu, že správce sítě vám poškozený elektroměr odebere. Myslím si, že spíše je to vždycky na určitých nastavených pravidlech na straně správce, na kultuře a pravidlech jednání, že bych vás měl třeba například vždycky aspoň vyzvat, abyste u toho byli. To znamená, kdyby tam byla formulace, že je zapotřebí, abyste třeba byl přítomen výměně nebo odebrání, tak se o tom možná dá diskutovat. Ale nebráním se tomu za každou cenu. Projde-li ten návrh, opět to neznamená, že by ten zákon nebyl funkční.
Pan kolega Krátký - jestli nám elektrická energie nebo energie obecně sahá do kapes zhruba v úrovni 15 až 40 %. To je pravda. Největší položkou v rámci bydlení bývá v oblasti energie teplo; elektřina a samotný plyn třeba pro vaření apod. bývají mnohem nižší.
Co se týče cen, myslím, že se všichni shodneme na tom - a je to asi nemilé, ale je to pravda - že cenu plynu vůbec neovlivníme. Cena plynu se prostě tvoří úplně jinde. Cena elektřiny dnes na volném trhu se tvoří také jinde. Odráží cenu uhlí, odráží cenu služeb, odráží cenotvorbu na jiných burzách, nejen v Praze, a samozřejmě to je jistým odrazem. Tak jako máme světové ceny plynu, jako máme světové ceny pohonných hmot, tak máme i světové ceny energie. Ten, kdo by se s tím nechtěl smířit, podle mého soudu existuje jediná cesta: vrátit se do plně regulovaného prostředí - já neříkám, že je nemožná, ale je nutné říci, že to bude plně regulované prostředí - a pak si to vyjednat také v rámci Evropské unie, protože Evropská unie přijala příslušné směrnice a my se jimi řídíme. Že to je nepříjemné a že to je věc složitá, to potvrzuji. Hledejme řešení, jak nastavit férovější nebo rychlejší segmentování cen, to znamená jestli třeba i maloodběratel by měl mít právo měsíčně na nějakou korekci atd. To je na diskusi, ale to většinou řeší buď vyhlášky, nebo nižší prováděcí předpisy, než je zákon.
Co se týče oněch zmíněných přeložek, u pana kolegy Krátkého jde o něco trochu jiného. Tam je to formulováno tak, že on by si přál jako předkladatel, aby byla možnost, když si požádá město, právnická nebo fyzická osoba soukromoprávního typu o přeložku, byť i třeba vysokého napětí, tak příslušný správce sítě musí začít konat a tuto přeložku realizovat, a to buď třeba z nadzemí do podzemí, nebo úplně do jiné části. Já vám chci sdělit, že to je technicky, ale i fakticky téměř neproveditelná věc. Tyto věci jsou velmi složité a asi velmi nepříjemné z hlediska některých obcí. V některých případech dojednat lze, že tu poslední trafostanici, která vyrovnává napětí v obci, posunete o kousek dále, v některých případech to prostě opravdu nejde, protože byste docílili toho, že na konci té obce například nebudete mít dostatečné napětí.
Co se týče kolegy Petra, mě mrzí jen jedna věc. To vystoupení bylo téměř identické s vystoupením v minulém druhém čtení, kde jsme si vysvětlili, že téměř vše, co popisoval, je bezesporu na diskusi, ale buď se týká zákona o ekologické dani, myslím, zákona cenového a případně zákona o hospodaření s energiemi. Neboli v tomto zákoně se téměř nic promítnout z toho, co by si přál, nebo měl představu, nedá, kromě jedné věci, a to je otázka tepla a jeho řešení a nastavení, a to samozřejmě musíme opět provázat se zákonem o ekologických daních, protože tam on naznačoval, že určitá skupina zdrojů je mimo tuto daň a určitá nikoliv. To je bezesporu pravda. Bavme se o tom, jestli si to můžeme, nebo nemůžeme dovolit, protože ekologické daně jsme zase sice se skřípěním zubů zavedli, nicméně to byla otázka promítnutí směrnice Evropské unie.
Co se týče pana kolegy Šidla, to je závěr, musím říci, že promítnutí jednotlivých energetických sítí do katastru je věc velmi logická. My jsme to ve výboru odmítali pouze proto, že jsme si nebyli v danou chvíli jisti, jestli tím nevzniknou vícenáklady. Jestliže se teď ukazuje, že by tím žádné další vícenáklady nevznikaly, tak se nikdo nebrání tomu, aby řekněme byla tato povinnost zdvojena, poněvadž ona už vyplývá ze stavebního zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji, pane zpravodaji. Pan ministr Říman se svým závěrečným slovem. (Hlásí se pan poslanec Hovorka.) Pane poslanče Hovorko, já jsem ukončila obecnou rozpravu a pan zpravodaj i pan ministr vystupují se závěrečným slovem. Můžete požádat pana ministra, jestli bude ochoten rozpravu otevřít, nebo vystoupit v rozpravě podrobné a sdělit nám to v rozpravě podrobné. (Poslanec Hovorka dává znamení, že vystoupí v rozpravě podrobné.)
Pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji. Podle gestikulace vidím, že stačí v rozpravě podrobné. Chtěl jsem být za dobráka, nemusím být za dobráka.
Já jsem chtěl říci pár poznámek k tomu, co bylo řečeno. Většinu z toho řekl kolega Vojíř, tak bych chtěl říci pouze jednu obecnou poznámku na margo toho, co tady bylo předneseno, zejména co se týkalo přeložek, přípojek a případně neoprávněných odběrů. Já bych byl rád, kdybychom si všichni uvědomili - samozřejmě spíše až před třetím čtením než nyní ve druhém čtení, ale opakování je matka moudrosti - že všechny tyto návrhy, zejména co se týká přípojek a přeložek, zní velmi chvályhodně a velmi správně, ale je třeba mít vždy na paměti, že každá hůl má dva konce. A i tyto návrhy mají druhý konec, který spočívá v tom, že ty záležitosti něco stojí. A nejsou to malé peníze. Například mrtvé plynové přípojky, které byly v posledních 15 nebo 20 letech instalovány v České republice a nejsou z různých důvodů využívány spotřebiteli, představují dnes umrtvené náklady v řádu převyšujícím 10 miliard korun. Totéž se týká případných přeložek apod. Je třeba mít na paměti, že to jsou náklady, které distribuční společnosti, ať se to týká kterékoliv distribuční společnosti, kteréhokoliv média, jsou oprávněny zahrnout do tzv. regulovaných nákladů, to znamená do té části ceny, která je regulována a stanovována Energetickým regulačním úřadem. Jsou to oprávněné náklady. To znamená vyjdeme-li jednomu spotřebiteli vstříc, že někde v intravilánu, protože chtěl mít hospodu, ale neměl rád lidi, jak říká klasik, si ji postaví a bude vyžadovat přípojku, tak tu drahou přípojku mu prostě zaplatí jiní spotřebitelé, kteří žijí skromnějším způsobem někde ve městě nebo v obci v intravilánu, kde ta přípojka není tak drahá.
***