(pokračuje Babor)
Měření dodávky tepla a teplé vody na patě domů je potřebné nejen pro dodržení směrnice Evropské unie, ale je žádoucí i pro snižování ztrát a spotřeby tepelné energie.
Další důvodem pozměňovacího návrhu je, že vládní návrh novely zákona číslo 458 nastoluje situaci, kdy výrobce nebo dodavatel tepla a teplé vody by fakturoval dle měřidel jiného vlastníka, tj. vlastníka objektu, což by znamenalo vznik velmi problematické situace, kdy dodávka tepla a teplé vody by byla zajištěna dle obchodního zákoníku, rozúčtování by bylo dle občanského zákoníku a rozdělení nákladů by bylo dle bytových měření.
Závěrem je třeba říci, že schválení ustanovení navrhované novely vlády týkající se dodávky tepla a teplé vody, jejich měření a rozúčtování v předložené verzi by nakonec vedlo k odpojování bytových domů od centrálního zásobování tepla, což si myslím, že není ani cílem výrobců, ani dodavatelů tepla a teplé vody.
Děkuji. V podrobné rozpravě se přihlásím.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Ano. Nikdo další přihlášený do rozpravy obecné není, rozpravu obecnou končím. Nyní má prostor pan zpravodaj a pan ministr. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, myslím, že je vhodné, abych alespoň stručně zareagoval na své ctěné předřečníky. Já si dovolím vzít to odzadu.
Pan kolega Babor popsal problematiku, která je bezesporu velmi citlivá. Chci říci, že v oblasti měření tepla a spotřeby tepla obecně v činžovním domě, a v panelovém domě obzvlášť, je věc velmi složitá, a to z toho důvodu, že zde platí vysoký princip solidarity nájemníků nebo vlastníků těch bytových jednotek. Protože kdyby tomu tak nebylo, tak ti, co jsou řekněme uprostřed toho domu, budou využívat toho, že dům je vyhřátý, a samozřejmě jejich poměrová spotřeba bude velmi nízká, zatímco ti, co budou bydlet v krajních částech domu a navíc pod střechou nebo nad sklepem, budou mít na těch poměrových měřidlech velmi vysoké hodnoty a platili by velmi vysoké částky.
Ta poměrová měřidla v otázce spotřeby tepla jsou dána tak, aby na jedné straně sice existoval nějaký reálný odhad spotřeby v tom místě, protože to je někdy dobré i pro regulaci, a na druhé straně existuje druhá forma přeúčtování, to znamená jakési rozložení těch nákladů v poměrech mezi zjištěná data a těch poměrových měřidel. To znamená, že tady v tom případě musíme brát ta vnitřní měřidla jako poměrová měřidla, následuje měřidlo buď právě na patě domu, nebo takzvaně ve výměníkové stanici. Samozřejmě že pokud výměníková stanice je relativně blízko toho domu, tak ztráty jsou limitně nula, anebo používá technologii takzvané dvojtrubky, to znamená tam je také ztráta téměř nula. Ale existují ještě i čtyřtrubkové výměníkové stanice, tam ty ztráty se bezesporu pohybovaly a pohybují kolem 10 až 15 % a samozřejmě, že to není při dnešních cenách úplně zanedbatelná částka a platí věta, že ty ztráty jsou nakonec ve finále rozúčtovány mezi všechny spotřebitele.
To, co je nyní navrženo, je spíše otázka určité polemiky nebo řešení - buď budeme měřit pouze dvojstupňově, nebo budeme měřit, zjednodušeně řečeno, trojstupňově. Já se té diskusi nebráním, a pokud případně zvítězí model trojstupňového měření, tak to není na to, aby ten zákon nějakým způsobem padl.
Co se týká pana kolegy Petrů, spíše jsem pochopil, že jeho návrh by byl identický s návrhem pana kolegy Hovorky. Pan kolega Hovorka se řekl bych poctivě a dlouhodobě vrací k dvěma bezesporu citlivým tématům. První téma je obecně, jak naložit s tím, když vybudujete nové místo spotřeby a v podstatě kdo vás má nejprve připojit, to znamená za jakých nákladů a za jakých podmínek. Tady je nutno říci, že já jsem dlouhodobě zastánce myšlenky, že kdo tu případnou investici vyvolá, ten nechť jí platí nebo spoluplatí. Představitelé minulé vlády a i této vlády rozhodli, že do energetického zákona se nejprve vtělí model, že v elektrooblasti přípojka do 50 metrů bude plně hrazena distributorem. Tato vláda navrhuje, že všechny přípojky - a snad použiji teď ten správný termín - v intravilánu města, to znamená uvnitř toho města, budou opět hrazeny distributorem, ale pouze v oblasti elektro. Ono je to docela logické. V oblasti plynu je ta situace trochu složitější, jak možná technicky, to na jedné straně, tak ale především vlastnicky. Protože ne všude platí, že rozvody uvnitř města jsou například příslušné distribuční soustavy. Protože v některých případech jsou to městské rozvody nebo případně jiné společnosti. Takže tam by musely nastat nějaké dohody.
Já tady chci jenom polemizovat s určitým názorem obecnějšího typu, že by se tato věc měla týkat případně i extravilánu, to znamená území těsně za městem. Já jsem vždycky v této věci používal takový příklad s hájenkou. Hájenka velmi často stojí v lese, vzdálená od komunikace, a kdyby platilo obecně, že to je také zdroj spotřeby, tak zhruba dva kilometry potáhneme kabel a budeme muset držet takzvaný okamžitý výkon. A já vám garantuji, že ty náklady, kdybych je měl vztáhnout k tomuto místu, jsou opravdu velmi vysoké.
To znamená je to velmi složitá věc a myslím si, že nelze nad tím úplně mávnout rukou. To bych si nedovolil říci. Ale na druhé straně musíme hledat řešení, které bude obecně platné. My nemůžeme potom následně tvořit výjimky a říkat: pro tohohle ne, pro tohohle ano, pro toho také ne a pro toho možná. Tak já jenom sděluji, že ani nyní nejsem úplně přesvědčen o tom, že se v této oblasti vláda vydala správným směrem a že chce vytvořit model, že v intravilánu bude přípojky hradit distributor. Umím to prohrát, když to řeknu takto. Ale nešel bych touto cestou osobně.
Co se týká přeložek, a teď nemyslím jenom vyvolání té přeložky, teď myslím tu úhradu, vyvolání přeložky a nechat přeložit síť je opravdu velmi složitá věc. Ale když už k tomu dojde a když už je to i po dohodě, že to půjde, tak jenom upozorňuji na to, že například 20 až 30 let stará síť - není možné, abychom ji technologicky realizovali stejně, to už se nedělá. A na druhé straně je nutné ji udělat pokud možno co nejmoderněji a tam by spíše platil termín spolufinancování. To je jiný terminus technicus, kdy ten, kdo ji vyvolal, to znamená ten, kdo ji potřebuje přeložit, by se spolupodílel v nějaké míře, to by byl stejný model, jako když vyvolávám investici, že chci někde připojit. To znamená o tom asi by se možná mohla vést diskuse. Ale vést diskusi tak, že řeknu, že to nastavím na hodnotu technologie T-20 nebo T-30, je nemožné, protože ani cenově to není reálné. Já to tady říkám jenom proto, ne abych někoho popudil, ale abych vysvětlil, že to opravdu je věc velmi citlivá a velmi složitá.
Co se týká pana kolegy Šimonovského, černý odběr, já jsem rád, že se shodujeme na tom, že černý odběratel má být potrestán. To myslím nikdo nezpochybňuje. Teď je jenom otázka, jak řekněme vytvořit vysokou míru jistoty, že především malý odběratel, jde především o domkaře, protože firmy mají tato místa zabezpečena - jak zajistit, aby do těch vnějších malých rozvaděčů nemohl někdo vstoupit a nemohl poškodit elektroměr jenom proto, že to byl soused, který nemá svého souseda rád, kdybych to řekl takto.
***