(pokračuje Šimonovský)
To oprávnění, které je navrženo v novele zákona, je to v § 25 odst. 7, kdy je umožněno odběratelům obnovit dodávku až po úhradě náhrady škody, mně připadne pro současný stav skutečně neadekvátní výhodou na straně dodavatele elektřiny a na straně odběratele je toto nerovnoprávné postavení skutečně umocněno tím, že k tomu zařízení má kdokoli přístup, nelze ho zajistit. Jen možná častá kontrola, nejradši denní, může umožnit to, že nebudeme podrobeni takovému velkému omezení, jaké by nás čekalo, kdyby našemu domu nebo bytu byla přerušena dodávka elektřiny.
Proto bych velmi apeloval na všechny, aby si promysleli třeba svou situaci, co by se stalo, kdyby nějaký soused nebo nějaký konkurent vám poškodil plombu na elektroměru a vy si ten elektroměr zkontrolovali až třeba za měsíc a přijel kontrolní orgán distributora a odebral vám elektroměr, a zůstanete bez dodávky elektřiny tak dlouho, až zaplatíte několik desítek, možná stovek tisíc. To je určitě velmi nerovnoprávné postavení a prosím, abyste zvážili podporu mému pozměňovacímu návrhu, který přečtu v podrobné rozpravě.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji vám, pane poslanče. Do obecné rozpravy pan zpravodaj hospodářského výboru Oldřich Vojíř. Dalším přihlášeným je pan poslanec Hovorka. Pane poslanče Vojíři, máte slovo.
Poslanec Oldřich Vojíř: Já v tom případě počkám, myslel jsem, že to byl poslední.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Takže vám děkuji a prosím pana poslance Hovorku a zeptám se, jestli si ještě někdo přeje vystoupit v rozpravě obecné, aby pan kolega Vojíř nemusel opět couvat jako zpravodaj od pultíku. Pane poslanče Hovorko, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím opakovaně upozornit na pozměňovací návrhy, které jsem vám předložil již v minulém druhém čtení. Ty pozměňovací návrhy zpracovalo Energetické sdružení měst a obcí jižní Moravy a také se za ně postavil Svaz měst a obcí. Jsou to pozměňovací návrhy, které jsou předkládány opakovaně. My jsme se o to pokoušeli v minulém volebním období, část se podařilo uplatnit, část nikoliv. Jedná se většinou o věci, které se do zákona dostaly v roce 1994.
První pozměňovací návrh se týká nákladů na připojení k distribuční soustavě, aby tyto náklady v určitých případech nešly k tíži nových odběratelů.
Odůvodnění toho prvního pozměňovacího návrhu je takové, že vlastně nový odběratel zajišťuje dodavateli nárůst odbytu energie a tím nárůst zisku, z toho důvodu by neměl být ještě zpoplatněn připojovacím poplatkem. Dalším argumentem je to, že připojovací poplatky je nutno uhradit i v případech, kdy distribuční společnosti vlastně nevznikly v souvislosti s připojením vůbec žádné náklady. Úhrada připojovacích poplatků je podmínka, která monopolnímu chování distributorů nebrání, ale toto chování dokonce podporuje. V oblasti dodávek tepla, kde existují rovněž další dodavatelé a kde je větší konkurence, tam, kde jsou dodavatelé schopni dodávat teplo za nižší ceny, se žádné připojovací poplatky neuplatňují, protože tady funguje trh. Také nutno upozornit, že evropské směrnice neobsahují povinnost odběratelů podílet se na účelně vynaložených nákladech spojených s připojením k distribuční soustavě a se zajištěním požadované dodávky. Je to tedy jakási česká specialita, já si myslím, že by se měla v tomto zákoně odstranit. K tomu tedy směřuje pozměňovací návrh I.
Další pozměňovací návrh se týká zřizování přípojek, a to aby plynovodní přípojku pro zásobování domácností a malých zákazníků zřizoval na své náklady provozovatel distribuční soustavy. V určitých případech je to tady popsáno a rozvedeno v pozměňovacím návrhu II.
Odůvodnění se týká hrazení přípojek k distribuční soustavě. Přenesení úhrady nově realizovaných přípojek z distributorů na odběratele se poprvé objevilo v návrhu zákona č. 222/1994 a bylo také převzato do současného návrhu zákona. A podobně jako v minulém případě, neodůvodněnost tohoto principu je možné demonstrovat na trhu tepla. Praxe ukázala, že pokud má dodavatel tepla konkurenci, která je schopna poskytnout levnější dodávky tepla, tak nikdy nevyužije možnost podle platného zákona přenést náklady na zřízení přípojky na odběratele. U dodavatelů elektrické energie, ale i plynu tento princip nefunguje, a to proto, že tito dodavatelé mají přirozeně na své dodávky monopol.
Poslední návrh, III., - se týká přeložek zařízení, které tady již byly zmíněny. Návrh je modifikován oproti tomu, jak se předkládal v minulém volebním období, protože byly předloženy četné argumenty proti tomuto pozměňovacímu návrhu. Současné znění je takové, že stavebník, který vyvolá přeložku, nese náklady nezbytné úpravy dotčeného zařízení přenosové nebo distribuční soustavy, a to na úrovni stávajícího technického řešení. Je to z toho důvodu, že vlastně často stavebník nemá možnost ovlivnit, jakým způsobem se přeložky budou dělat, kdo je bude dělat, z jakých materiálů, v jakých dimenzích apod. Čili často dochází k vylepšení těch vedení a veškeré toto vylepšení potom nese na náklady vlastně stavebník. Navrhuje se proto využít obdobné úpravy, jako je v případě zákona č. 127/2005, o elektronických komunikacích, aby stavebník, který vyvolal překládku nadzemního nebo podzemního vedení veřejné komunikační sítě, nesl náklady nezbytné úpravy dotčeného úseku.
Myslím, že pro zdůvodnění těchto návrhů to stačí, a potom se hlásím do podrobné rozpravy, kde bych se přihlásil k pozměňovacím návrhům I., II. a III., které vám byly rozdány na lavice před minulým probíhajícím druhým čtením k tomuto zákonu, k tisku 566. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já děkuji. Ptám se pana ministra Římana, zdali si přeje vystoupit po panu poslanci Hovorkovi, nebo až na závěr obecné rozpravy. Tedy pane poslanče Petrů, máte slovo vy.
Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem na 48. schůzi nechal rozdat pozměňující návrhy k tisku 566, kde jsem byl podepsán. Ale vzhledem k tomu, že pozměňující návrhy, a byly to také podkladem Energetické sdružení jižní Moravy a Sdružení obcí a měst a přihlásil se k nim pan kolega Hovorka, tak avizuji, že se nebudu v podrobné rozpravě k těmto pozměňujícím návrhům přihlašovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji. Pane poslanče Babore, máte slovo. Zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy.
Poslanec Jan Babor: I já děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já se samozřejmě v podrobné rozpravě přihlásím k pozměňujícímu návrhu a teď bych ho rád zdůvodnil. Jen pro zajímavost, týká se to § 178 odst. 3 a 6.
Stávající zákon č. 458/2000 ve znění pozdějších předpisů v části teplárenství jednoznačně odděloval podnikání a rozúčtování nákladů za služby při vytápění a za dodávku teplé vody, které bylo řešeno vyhláškou č. 372/2001 Sb. Tento stav technicky i právně odpovídá i občanskému zákoníku, § 696. Vládní návrh novely zákona 458, sněmovní tisk 566, v části teplárenství tento stav mění a prakticky vytváří prostředí platné před rokem 1990. Uvedený pozměňovací návrh mění ustanovení vládního návrhu novely zákona 458 tak, aby nadále platil stav daný současně platným zákonem, tj. aby bylo nadále prováděno měření dodávky tepla a teplé vody na patě domu a tak bylo nadále odděleno podnikání při zajišťování služeb spojených s dodávkou tepla a teplé vody od rozúčtování těchto služeb pro konečné spotřebitele, tj. jednotlivé byty. ***