Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Již jste tak učinil písemně. Děkuji vám, pane poslanče.
Požádám dalšího přihlášeného do rozpravy obecné, tedy pana poslance Petra, a připraví se pan poslanec Krátký. Máte slovo, pane poslanče Petře.
Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já bych chtěl ve svém vystoupení říci několik základních informací, které se týkají energetického zákona, poněvadž proti celé řadě aspektů, které vyplývají z tohoto zákona, se vznesla řada připomínek a nesouhlasu. Chtěl bych proto některé z těchto aspektů poněkud blíže osvětlit.
Novela energetického zákona, zejména pokud se týká vlastní elektrotechniky, byla očekávána veřejností, a to na obou stranách, jak na straně distributorů a prodejců, tak zejména na straně zákazníků. Zákazníci nebyli schopni pochopit, jak je možné, že rozhodující společnosti vykazují každoročně nárůst zisku v řádu miliard, přičemž zákazníci nemohou očekávat nic jiného, než že pro další rok se jim opět zvedne cena elektrické energie zhruba o deset procent. Predikce ČEZu na rok 2009 se setkala s velikým odporem a o tom svědčí taky prohlášení ředitele nebo prezidenta Hospodářské komory, který řekl, že ceny elektrické energie jsou nehorázné a - cituji doslova - sprosté vůči všem spotřebitelům, kteří v podstatě nemají sílu se nějakým způsobem proti predikci těchto cen bránit. A stejně jako prezident komory, tak celá řada odborníků v podstatě spatřovala hlavní díl viny na pražské energetické burze.
Snad několik málo slov, jak se stanovuje cena elektrické energie. Je tam šest regulovaných cen, o kterých nemá cenu se bavit. Jsou tam dvě daně a je tam takzvaná silová energie, jejíž cena je určována na základě takzvaných tržních principů. Je třeba říci, že v roce 2006 - nebudu hovořit o ceně, ale o ziscích - ČEZ vykázal zisk zhruba 24 miliard. V době, kdy půl roku fungovala burza, to už bylo 42 miliard, takže je nasnadě, že asi burza nepomohla, aby byly nastoleny tržní principy. A jediné, co dokázala burza, je, že v průběhu jejího půlročního trvání se zvedly ceny za megawatt elektrické energie ze 40 eur na 90.
Pochopitelně jsou výhrady k činnosti této burzy a na konferenci, která byla v Ostravě za účasti významných evropských odborníků, bylo konstatováno, že tato burza česká - na ní může existovat takzvaný market maker, což je záležitost, že rozhodující činitelé na burze jsou schopni svou tržní silou ovlivnit ceny na této burze.
Co říci k pražské energetické burze? Pražská energetická burza stanovuje pro malé zákazníky a pro spotřebitele cenu jednou ročně do 30. listopadu podle toho, jak se vyvíjí křivka ceny na pražské energetické burze. Je otázkou, na kterou nikdy spotřebitelé nedostanou odpověď, jakým způsobem je ten bod, kdy ČEZ, E.ON a pražská energetická burza tu energii nakoupí, zdali je to výhodné pro zákazníka, anebo pro prodejce. Já se domnívám, že případ Moravie Energo, která zkrachovala, je jasným důkazem toho, že nejsme schopni posoudit, kdy za výhodně pro zákazníka byla energie nakoupena.
V současné době čeští výrobci v podstatě při anketě, kterou uspořádal časopis Ekonom, z 90 % říkali, že ceny elektrické energie na českém poli jsou nesmírně drahé a že začínají představovat skoro 20 % nákladů, a že pokud se nezmění, je to jeden z důvodů, který může výrazným způsobem zasáhnout do jejich fungování.
Na druhé straně si musíme také odpovědět na otázku, co tato novela přinesla zákazníkům. A je třeba říci, že skoro nic. Stávající zákon rozlišoval takzvaného oprávněného zákazníka anebo chráněného zákazníka, kteří měli právo na to, aby jim byla dodána elektrická energie za regulované ceny. My jsme vytvořili v té novele pouze pojem "zákazník" a nárok na to, aby cena elektrické energie byla někomu regulována, mají pouze distributoři a prodejci. Z těchto důvodů byl tento zákon vrácen do druhého čtení opětovně. Byl projednán a je pravdou to, co tady řekl předseda hospodářského výboru. Lze vytknout pouze jedno - že tento zákon byl projednán velice rychle a že ne všechny pozměňovací návrhy byly prodiskutovány, o čemž svědčí, že je podáno zhruba asi dalších dvacet pozměňovacích návrhů.
Rozhodujícím kritériem pro sociálně demokratickou stranu bude to, jak s těmi návrhy, než přijde zákon do třetího čtení, bude naloženo.
To je problematika zákona o elektrické energii. Jak už se zmínil předseda hospodářského výboru a také předřečník pan kolega Ježek, lze soudit, že větší problémy než v elektrice nás čekají v teplárenství. Co je toho příčinou? Příčin je několik.
Za prvé. Máme tady dva druhy tepláren. Ty, které splňují účinnou kogeneraci, nakupují uhlí a plyn bez daně, a ti, kteří to nejsou schopni splnit - ne proto, že by nechtěli, ale mají zařízení, jaké mají, a o tom, zdali budou tu kogeneraci zlepšovat, nerozhodují jen oni. Aby se jim to vyplatilo, tak musí mít jednu záruku. Ta záruka spočívá v tom, že budou mít minimálně na patnáct až dvacet let zajištěnou dodávku uhlí. A v daném okamžiku nikdo není schopen toto ani říci, ani zajistit, poněvadž stávající koncepce z roku 2004, energetická, neplatí a nová vytvořena nebyla.
Situace je dneska taková, že ti, kteří nejsou schopni dostat energii bez daně, prodávají gigajoul za 600 korun. Je to jednotka, která převážné části z nás moc neříká. Pokusím se ji poněkud interpretovat. Ten, kdo má byt o velikosti 60 metrů, při této ceně zaplatí 35 000 korun ročně za dodávku tepla. Beru, že jsou zde jisté pochybnosti o způsobu měření. Ale tato suma je nehorázná a celá řada lidí, kteří budou postiženi krizí, ji asi nebude schopna zaplatit. Je shodou okolností, že tato novela je projednávána v době hospodářské krize, kdy cena jakékoliv energie je jedním z aspektů, které mohou rozhodnout, zda organizace zvládnou nástrahy této krize, nebo zda se položí. ***