Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, přeji vám dobré odpoledne a budeme pokračovat v našem dnešním jednání pevně zařazenými body. Pro oživení paměti vám zopakuji jejich pořadí. Je to bod 9, energetický zákon ve druhém čtení, a poté 15 bodů ministra financí pana Miroslava Kalouska, body 28, 33, 34 až 49, bod 57 a bod 58.
Dovolte mi tedy, abych přistoupila k projednávání prvního z těchto bodů, tedy bodu 9. Je jím
9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání
a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 566/ - druhé čtení
Tento návrh jsme projednávali ve druhém čtení na 48. schůzi, kdy jsme po obecné rozpravě návrh vrátili výborům k novému projednání. Hospodářský výbor návrh zákona znovu projednal a jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 566/4.
Zeptám se pana ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, zdali si přeje v úvodu tohoto druhého čtení vystoupit. Je tomu tak. Vážený pane ministře, máte slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji, paní předsedající. Chtěl bych jenom pro pořádek připomenout, že návrh zákona byl dvakrát ve druhém čtení, dvakrát se jím pečlivě zabýval hospodářský výbor, všemi pozměňovacími návrhy dvakrát, to znamená byl za zhruba čtyři měsíce, co je tento zákon ve Sněmovně, projednán skutečně pečlivě a zevrubně, a proto předpokládám, že nebude dalších problémů při projednání. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Oldřich Vojíř. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Oldřich Vojíř: Děkuji pěkně, paní předsedající. Vážený pane ministře, členové vlády, dámy a pánové, touto materií se zabýváme téměř půl roku, zabýváme se jí velmi pečlivě a musím říci, že vždy, když jsme projednávali ať už základní nový energetický zákon, tak i jeho příslušné novely, vždy bylo mnoho pozměňovacích návrhů a vždy také platilo, že jsme nalezli rozumné řešení, a to vždy takové, které příslušnou novelu nebo příslušný zákon činilo velmi funkčním a uchopitelným zákonem.
Tento zákon má jistou vnitřní složitost, protože krom obecné části také řeší tři segmenty energetiky - elektroenergetiku, plynárenství a teplárenství. První dvě oblasti jsou popsány velmi šíře a podle mého soudu i velmi dobře. To, co je bezesporu zjevné a je jistým problémem, je oblast teplárenství, snad možná ani ne tak přímo v zákoně, ale v následných vyhláškách a ve struktuře teplárenství. Chci z tohoto místa říci, že jsme si toho vědomi a že jsme připraveni diskutovat o tom, zda můžeme, zdali vůbec existuje prostor nastavit lepší podmínky pro teplárenství, než je tomu doposud. I toto bylo předmětem diskuse hospodářského výboru a hledání řešení.
Musím říci, že touto materií se zabývaly dva výbory - hlavní výbor nebo gesční výbor hospodářský a také výbor kontrolní. Oba přijaly usnesení. Chci vás pouze přivést k tomu, že hospodářský výbor se příslušnou materií nezabýval dvakrát, jak zde bylo naznačeno, ale dokonce třikrát, a proto existují tři usnesení, a byl bych rád, abyste souhlasili s tím, že výchozím usnesením výboru je usnesení pod č. 566/4. To znamená, že ti z vás, kteří budou podávat pozměňovací návrhy, mají dvě možnosti - buď je podají přímo k příslušné materii, to je jedna forma, anebo pokud by chtěli korigovat usnesení hospodářského výboru, tak je musí podat k usnesení hospodářského výboru, a proto říkám, že by ho měli podat k usnesení č. 566/4. Říkám to jenom proto, že se to stává málokdy, ale aby nedošlo k mýlce, protože máme čtyři usnesení, tak platí v tomto případě to poslední.
Co se týče obsahu, chci říci, že hospodářský výbor přijal dle mého soudu všechny pozměňovací návrhy, které zpřesňovaly nebo dolaďovaly vládní předlohu. Jsem přesvědčen o tom, že pokud by byla tato norma takto schválena, bude opět velmi funkční a uchopitelná. Nicméně respektuji to, že existují skupiny poslanců, kteří mají pocit, že některá ustanovení by se měla ještě prohloubit nebo rozšířit o některé definice.
Chtěl bych z tohoto místa varovat především před jednou oblastí a to je otázka přeložek sítí. Je to věc velmi citlivá a rozumím tomu, že na jedné straně stojí vlastníci pozemků, přes které příslušné sítě vedou, a tito vlastníci mají různou formu, ať už je to fyzická osoba, právnická osoba nebo soukromoprávní, anebo dokonce veřejnoprávní, to znamená města a obce. Umím si představit, že zatímco města a obce možná dokážou nalézt ucelený koridor, kde jednu síť vzít a druhou přeložit, tak velmi těžko budu hledat shodu na úseku několika vlastníků, kteří by se třeba dokázali shodnout, že tuto síť vzít a přeložit jinam. Mohlo by se lehce stát, že zatímco já tu síť chci ze svého pozemku vytěsnit, z různého důvodu, tak nikdo jiný ji nepřijme, a já se pak ptám, jak budeme následně řešit takovouto situaci. ***