(15.20 hodin)
(pokračuje Látka)
Asi se nyní nestačí divit, když se například dozvídáme, že kůrovec je porodníkem nového a zdravějšího lesa, jak ho nazvala určitá skupina takyodborníků. Naštěstí ale skuteční lesní odborníci a převážná část šumavských obcí bojují proti nezodpovědným dobrodruhům, kteří svým experimentem totálně ničí šumavské lesy a ze Šumavy chtějí mít divočinu. (Předsedající: Pane kolego, musím vás přerušit.) Tak je to, pane ministře, když se jde trochu do hloubky.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr životního prostředí a místopředseda vlády České republiky Martin Bursík má pět minut na odpověď o svém vlastním přístupu ke kůrovci. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Děkuji pěkně. Já přesně nevím, pane poslanče, na co se mě ptáte, protože jsem tady myslím minule popsal ten ekosystém horských smrčin, proč správa národního parku, ekologové, hospodáři v těchto lesích považují tu fázi rozpadu horských smrčin, ve které hraje dominantní roli lýkožrout smrkový, za fázi, která je součástí přirozené obnovy generací tohoto speciálního fenoménu Šumavy, a to jsou ty vysokohorské smrčiny. Také jsem se vám tady pokoušel doložit to, že to klíčové rozhodnutí, které jsme udělali a které souviselo tehdy s orkánem Kyrill, tkvělo v tom, zdali vlastně porosty, které byly postiženy tím velmi silným větrem, necháme v místě, anebo jestli vlastně se rozhodneme zasáhnout tam podobně nebo analogicky jako v hospodářském lese a vytěžíme ty poškozené porosty a tím pádem z vašeho pohledu uchráníme to území od výskytu kůrovce, ale zároveň tam vytvoříme další rozsáhlé holiny, to znamená bezlesé území. Letecké snímky a mnohaleté sledování toho území vlastně doložily, že způsob plošné asanace, kdy se tam zasáhne plošně, působí to, že ten systém je ještě křehčí, je vlastně náchylnější extrémním klimatickým jevům, které můžeme očekávat, a že naopak tam, kde se ponechaly stromy, byť uschlé, tak to působilo jako větrolamy a vlastně ty porosty, které ve vazbě na to byly živé porosty, tak daleko méně byly poškozeny než tam, kde došlo dříve k holoseči a pak se vlastně rozšířila plocha holoseče v důsledku téhle kalamitní větrné situace. Zároveň jsem se také snažil doložit to, že nejde o mrtvý les. Tady vůbec nemůže být řeči o tom, že kůrovec vám zlikviduje les a jde o mrtvý les. On ten les na první pohled, když se na něj díváte z letadla nebo někde z vrcholku kopce a nejdete dovnitř do lesa, tak ten les působí jako skutečně veliká plocha, podle toho, v jakém území jste - třeba u jezera Plechý to působí jako skutečně veliká plocha, která každého zarazí, protože to je výrazný rozsah uschlých dospělých strojů. Ale když jdete dovnitř do toho lesa, tak zjistíte, že tam vlastně vyrůstají už nové generace semenáčků lesa a že tam dochází k přirozené obnově. My na Šumavě můžeme takhle vlastně už sledovat přirozenou sukcesi a různá vývojová stadia lesa. A proto hovoříme a ekologové hovoří o přirozeném procesu, kam ten kůrovec spadá a jehož je součástí.
Taky jsem se snažil vysvětlit to, že jsme vymezili pouze určité území horských smrčin a že se snažíme ochránit majetek soukromých osob a snažíme se ochránit to okolí tím, že jsme tam - správa parku - instalovali vůbec největší počet lapačů feromonových, který můžeme v republice vidět, i ty zásahy tam, kde bylo potřebné zasahovat proti kůrovci, byly intenzivnější a rychlejší než v Lesích České republiky. To není žádná snaha o to, abych si chtěl píchnout do LČR, ale nám se podařilo tam koncentrovat pracovní síly a i finanční prostředky. Vzpomínáte si, že jsem ve vládě prosadil i uvolnění zvláštní dotace z rozpočtové rezervy vlády, která šla do Šumavy. Mám tady statistiku, jak vlastně vypadá ta situace teď.
Když to karikujete a říkáte, že kůrovec má přítele anebo nepřítele, já myslím, že logické řešení té situace je, když se všichni začneme dívat, když ti z nás, kteří mají pochybnosti a na které ten suchý les působí nějakým depresivním dojmem, si vezmou pohorky a zajdou do lesa a podívají se, co se tam děje. Protože jste poslanec a reprezentujete region, já velmi rád tam pro vás udělám takovouhle exkurzi, nebo i pro další poslance a poslankyně, kteří mají zájem, a ukážeme vám to, protože když to vidíte na vlastní oči, tak pochopíte, že je to dynamický ekosystém a že to není tak, že se tady jedná o to, jestli les bude mrtvý, nebo živý. Tak ta věc nestojí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, uplynulo pět minut. Doplňující otázka pana kolegy Látky bude také do jedné minuty a máte další dvě minuty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Látka: Vážený pane ministře, my se tady přesvědčujeme navzájem. Víte, na jedné straně u mě stojí spousta lesáků, odborníků, na druhé straně určitě také odborník, ministr, pro mě jeden z nejsympatičtějších členů vlády. Já nemám důvod vás nějak karikovat. Vy jste minule prohlásil - jsem přítel kůrovce, tak jsem si to půjčil, mně se to moc líbilo.
Ono totiž nejlepší je vidět ten skutečný stav na vlastní oči, jak jste řekl. Například Trojmezná, prameny Vltavy, Mokrůvky, Březník, Podroklaní a podobně. Minule jste mě přesvědčoval o spokojenosti šumavských obcí s vámi navrhovaným postupem a přístupem pracovníků Národního parku Šumava. Myslíte si, že je jich většina, a mohl byste mi některé jmenovat?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Pan ministr životního prostředí Martin Bursík má šanci s doplňující odpovědí na vaši doplňující otázku pokračovat. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Děkuji ještě za doplňující otázku. Víte, pane poslanče, jaké vy vlastně nabízíte řešení? Aby tam, kde dojde v těch horských smrčinách k napadení kůrovcem - a to je věc, která je periodická, už jsem hovořil o tom, že to známe z doby Karla Klostermanna, kdy tam přicházel velký počet pracovníků, kteří řešili kalamity. Vy navrhujete, abychom v lesích v národním parku, který má mezinárodní statut podle IUCN, podle mezinárodní asociace národních parků, abychom tam hospodařili stejně jako v hospodářském lese, to znamená abychom ty poškozené porosty pokáceli a tím pádem zamezili šíření škůdce. Tohle vlastně navrhujete. Ale problém je v tom, na co poukazujeme, že to jsou takové expozice, že vlastně by to vedlo k výraznému odlesnění Šumavy, protože když se pak podíváte, jak se těm malým stromům, těm semenáčkům, daří tehdy, když je to na holině, když se tam hospodář aktivně snaží vysázet semenáčky stromů, tak stromy jsou najednou exponovány velikým rozdílům: světlo, noc, zima, veliké oslunění a horko. Když se podíváte na jejich vývoj, tak ony jsou v daleko větším stresu než semenáčky, které jsou v zastínění tam, kde se nechá ten přirozený les. Čili přirozená obnova lesa nežli vysazování vlastně na holině lesa je v tom daleko úspěšnější a to se taky tam dá doložit. Je to prostě určitý koncept, který je daleko více v linii s posláním národního parku, kdy nejde o hospodářské lesy, ale zároveň si to uvědomujeme, snažíme se chránit.
Čili je to nějaký rozpor dvou koncepcí a já si myslím, že naše koncepce odpovídá tomu, že jsme v národním parku a že tam převažují ty mimoprodukční funkce a funkce ekologické nad funkcemi hospodářskými. A proto… (Předsedající: Pane ministře!) Tohle je téma, které je pro ně těžko stravitelné, protože u nich dominuje představa lesa jako primárně zdroje zisku, a tudíž to hospodářské hledisko převažuje. Proto tuhle debatu vedeme. Ale s těmi obcemi my jsme se dohodli, že tohle téma vyjmeme (Předsedající: Pane ministře!), a pokud jde o naše další aktivity…
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nemohu jinak, než vám odebrat slovo, protože dvě minuty uplynuly. (Ministr Bursík: … tak se to vyvíjí podle mého názoru…) Ale ještě budete hovořit, pane ministře, v průběhu ústních interpelací.
To byla interpelace pana poslance Látky. Nyní následuje interpelace pana Jiřího Petrů na ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase ve věci čerpání prostředků. Připomínám, že pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas je řádně omluven. Budeme tedy postupovat podle § 111, odpověď dostanete do 30 dnů. Prosím.
***