(12.10 hodin)
(pokračuje Benda)
Proto se musíme spokojit s tím, že podle českého ústavního pořádku budeme hlasovat tak, jak nám předepisuje český ústavní pořádek, i když se jedná de facto o věci, které souvisejí s mezinárodními smlouvami.
Řekl bych, že i rozhodnutí, které vydal Ústavní soud ve věci žaloby k Lisabonské smlouvě, předpokládalo, že Parlament upraví nějakým způsobem vnitrostátní přenos pravomocí tak, aby byl v souladu s českým ústavním pořádkem. V tomto rozhodnutí je to výslovně zmíněno. Myslím, že tato novela, pokud by Sněmovnou byla projednána a schválena, by vyhověla i rozhodnutí Ústavního soudu ve věci Lisabonské smlouvy.
Současně bych chtěl odůvodnit, že režim podle § 90 jsme zvolili právě proto, aby nedocházelo k zásahům do návrhu novel obou jednacích řádů, protože jsou vyváženy tak, aby obě komory byly připraveny s nimi souhlasit, a protože vzhledem k tomu, že v Poslanecké sněmovně už Lisabonská smlouva prošla, Senát naopak dal najevo, že dokud nebudou novely jednacích řádů, Lisabonskou smlouvu neschválí. Kvůli urychlení možnosti schválit Lisabonskou smlouvu se domníváme, že by mělo být urychleno i projednávání tohoto tisku a měl by být schválen v jednom čtení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Bendovi. Prosím zpravodaje pro prvé čtení, kterým je i tentokrát pan kolega Stanislav Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Paní předsedající, dámy a pánové, domnívám se, že zákon byl dostatečně odůvodněn předkladatelem. Navrhuji, abychom po diskusi přistoupili k hlasování.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám přihlášku, ale s faktickou poznámkou, na kterou má dvě minuty, se hlásí pan kolega Zdeněk Jičínský. Prosím.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní místopředsedkyně, chci jenom doplnit úvodní vystoupení kolegy Bendy, protože jsem spolupředkladatelem, a podpořit i návrh pana zpravodaje. Chci to doplnit v tom smyslu, že toto urychlené projednávání včetně spojení návrhu změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny i návrhu změny jednacího řádu Senátu, ačkoliv z hlediska normálního tyto dva návrhy zákona nemusí mít nutně stejný režim, volíme z toho důvodu, abychom skutečně, pokud to pro Senát bude mít význam, což nemohu předem předvídat, v rámci Sněmovny projevili potřebnou politickou vůli Senátu projednání Lisabonské smlouvy usnadnit. Proto jsme doporučili toto spojení, nebo přistoupili jsme na požadavek Senátu projednat změny obou jednacích řádů v jednom zákoně, čímž tedy Sněmovna oslabuje své postavení, protože jinak si ona suverénně rozhoduje bez výhrady Senátu o tom, jaký bude její jednací řád. Tady jsme to podrobili jednomu režimu, abychom věc nekomplikovali, abychom pokud možno usnadnili urychlené projednání. Čili to jenom na doplnění argumentace.
Souhlasím také s tím, že i návrh, aby to bylo projednáváno podle § 90, je důležitý, protože vnášet nějaké další změny do tohoto návrhu by znamenalo zkomplikování a zřejmě možnost nedohody. I to je důvod pro to, abychom u vědomí těchto skutečností pochopili argument pro urychlené projednání.
A třetí věc je ta, že z hlediska obsahu si osobně myslím, že řada věcí je tam stanovena řekl bych jako pro rezervu, že se ani nemusí uplatnit, ale v zájmu pořádku, v zájmu správných vztahů mezi parlamentní mocí a exekutivou na domácí půdě je to formulováno tak, jak je to formulováno. (Předsedající: Čas, pane kolego.) Tyto věci byly po odborné linii velmi důkladně připraveny, byla k tomu celá řada odborných jednání, posudků, takže po odborné stránce návrh je po mém soudu připraven seriozně.
I já doporučuji Sněmovně, aby tento návrh schválila.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. A nyní je zde řádná přihláška paní poslankyně Aleny Páralové.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Milá paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové. Návrh novely jednacího řádu obsahuje nová ustanovení, která jsou uvedena pod nadpisem Předchozí souhlas Sněmovny s některými rozhodnutími činěnými v orgánech Evropské unie. V § 109i se uvádí toto: Bez předchozího souhlasu Sněmovny nelze za Českou republiku vyslovit při hlasování souhlas dle bodů uvedených pod písmeny a) až f), která se týkají hlasování v Evropské radě a v Radě.
Rozhodnutí orgánů Evropské unie citovaná v § 109i jsou vesměs technická rozhodnutí umožňující hlasovací proceduru o nějaké záležitosti tak, aby se snáz dosáhlo kladného rozhodnutí. Smyslem všech těchto rozhodnutí je odchýlit se od procedur stanovených Lisabonskou smlouvou. Fakticky tedy jde o hlasování o změnách Lisabonské smlouvy, tedy o hlasování o mezinárodních smlouvách stejného druhu, jako je Lisabonská smlouva.
Protože schválení Lisabonské smlouvy vyžaduje ústavní většinu, viz článek 10a ústavy a článek 39 odst. 4 ústavy, je logicky ke změnám uvedeným v novele § 109i potřebná ústavní většina. Článek 10a ústavy totiž říká: Odst. 1. Mezinárodní smlouvou mohou být některé pravomoci orgánů České republiky přeneseny na mezinárodní organizaci nebo instituci. Odst. 2 K ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v odst. 1 je třeba souhlasu Parlamentu, nestanoví-li ústavní zákon, že k ratifikaci je třeba souhlasu daného v referendu. Článek 39 ústavy odst. 4 pak zní: Přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v článku 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. (V sále je stále silný hluk.)
V právě projednávaném návrhu jednacího řádu Sněmovny je však v rozporu s výše uvedenými články ústavy navrženo hlasování pouhou prostou většinou. Novela tedy nesplňuje zadání vyplývající z nálezu Ústavního soudu k Lisabonské smlouvě a sama by se tak dostala do rozporu s ústavním pořádkem. Nedostatek by se dal snadno napravit tak, že celý dosavadní § 109i bude označen jako odst. 1 a bude doplněn o odst. 2, který stanoví, že k vyslovení souhlasu Sněmovny podle odst. 1 je třeba třípětinové většiny všech poslanců.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, paní poslankyně. Dámy a pánové, já vás prosím o klid. Je to vážné téma, které projednáváme, a bude dobře, když budeme pečlivě naslouchat každému slovu, protože okamžitě večer budeme odpovídat na řady dotazů, co jsme to vlastně schválili, protože dochází k velkému posunu, pokud dojde ke schválení tohoto návrhu zákona. Prosím proto vážně o pozornost.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji, paní místopředsedkyně.
Podobný problém, tedy nesoulad s ústavou v článku 10a, najdeme v § 109l, který se týká vyslovení souhlasu Sněmovny s rozhodnutím Evropské rady o změně ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie. § 109l odst. 1 zní: Ke schválení rozhodnutí Evropské rady podle článku 48 odst. 6 Smlouvy o Evropské unii o změně ustanovení části třetí Smlouvy o fungování Evropské unie je třeba souhlasu Sněmovny. Zde by bylo vhodné doplnit větu: Takové rozhodnutí Evropské rady se považuje za mezinárodní smlouvu podle článku 10a ústavy.
V důvodové zprávě k zákonu se uvádí - a nyní budu citovat: "Navrhovaný zákon slouží k vnitrostátnímu provedení mezinárodního závazku v podobě významné změny evropského primárního práva, jež má mimo jiné zmírnit kritizovaný demokratický deficit Evropské unie posílením role parlamentů členských států jako význačných nositelů legitimity v rámci politického společenství." Konec citátu z důvodové zprávy.
***