(12.20 hodin)
(pokračuje Páralová)
Jestliže chceme zmírnit demokratický deficit, neměli bychom dopustit, aby tak zásadní věci schvalované v Evropské unii, do nichž může Parlament zasáhnout, nemohly být přijaty pouhou prostou většinou. Koaliční vláda zpravidla disponuje prostou většinou a při zásadních rozhodováních by opozice vždy mohla být přehlasována. Navrhuji tedy, aby se tzv. mandát neschvaloval prostou většinou, jak je navrženo v novele, ale ústavní většinou, aby i opozice mohla po schválení Lisabonské smlouvy spolurozhodovat o zásadních věcech země. Všechna rozhodnutí Evropské unie, ke kterým má dávat Parlament souhlas, jsou de facto změnami Lisabonské smlouvy. Lisabonská smlouva vyžaduje ústavní většinu, proto by ji měl vyžadovat i souhlas s jejími změnami. Schvalování vázaného mandátu prostou většinou odporuje ústavě.
Já osobně to cítím tak, že návrh se snaží ústavu obejít. Protože se domnívám, že novela jednacího řádu, kterou právě projednáváme, by měla doznat zásadních změn, nemohu souhlasit s tím, aby byla projednávána již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové, nyní se o slovo přihlásil pan kolega Jan Schwippel.
Poslanec Jan Schwippel: Děkuji. Vážené dámy a pánové, také podporuji návrh, aby tato novela nebyla schvalována v režimu § 90. Domnívám se, že za situace, kdy byla Sněmovnou schválena Lisabonská smlouva a kdy reálně hrozí její schválení i v Senátu, je potřeba návrhu na změnu jednacího řádu Sněmovny věnovat náležitou pozornost, a domnívám se, že návrh je potřeba v některých bodech upravit a doplnit a že si žádá i jistá upřesnění.
Já mám konkrétně na mysli dvě hlavní věci. Jedna z nich se týká personálních nominací na klíčové funkce v Evropské unii, ať už jde o evropského komisaře, soudce Evropského soudního dvora nebo nominace do orgánů Evropské investiční banky. Jelikož Lisabonská smlouva posiluje roli a moc orgánů Evropské unie zasahovat do dění v jednotlivých členských státech, domnívám se, že je namístě, aby na výběr českých představitelů v hlavních orgánech Evropské unie měla vliv nejen moc výkonná, ale také moc zákonodárná. Asi by podle mého názoru měla vláda předložit personální nominace a Sněmovna je schválit, a nikoli pouze projednat, čímž bude zajištěno, že se do klíčové funkce v Evropské unii nemůže dostat nikdo nejen proti vůli vlády, ale ani proti vůli Sněmovny. Bylo by zároveň účelné, aby vláda mohla navrhnout a Sněmovna schválit více kandidátů, aby se tak rozšířil manévrovací prostor pro jednání na evropské úrovni.
Dále. Co se týče žalob k Evropskému soudnímu dvoru ve věci porušení zásady subsidiarity aktem Evropské unie, je v novele jako možný navrhovatel této žaloby vedle výboru pro evropské záležitosti navrhována též skupina poslanců v minimálním počtu 41. V tomto případě se domnívám, že ale nelze uplatnit paralelu s podáním žaloby k Ústavnímu soudu, která vyžaduje tento počet poslanců. Předpokládá-li tato novela jednacího řádu pouze žalobu Sněmovny jako celku, není podle mého názoru důvod, aby návrh takové žaloby nemohl podat Sněmovně každý jednotlivý poslanec, podobně jako jeden poslanec může sám podat například návrh zákona. Sněmovna pak rozhoduje jako celek a jako celek rozhodne, zda žalobu podá, či nikoli.
Kromě těchto dvou významných záležitostí bych ještě navrhoval úpravu v několika technických otázkách, které se týkají například toho, zda a jak smí Sněmovna vzít žalobu zpět, což by bylo aktuální při změně Sněmovny v novém funkčním období. Dále pokud jde o ustanovení o vyslovení předchozího souhlasu Sněmovny tak, aby bylo jasné, jaké jsou lhůty a kdy pokládáme vyjádření Sněmovny za souhlasné. A dále také, pokud jde o číslování Lisabonské smlouvy, tak aby bylo jasné, které v čase platné číslování máme na mysli.
Z tohoto důvodu já také podporuji návrh, aby tato novela nebyla schvalována v režimu § 90, ale aby byla postoupena do druhého čtení a mohli jsme řádně projednat a prodiskutovat a případně upravit a upřesnit její jednotlivá ustanovení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Schwippelovi. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Protože žádnou přihlášku nemám písemně předloženou. Ale nevidím,, že by někdo měl zájem, proto obecnou rozpravu končím.
Nyní budeme rozhodovat podle § 90 odst. 5 o pokračování tohoto návrhu a návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 742 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvém čtení."
Je zde žádost o odhlášení, proto prosím, abyste se všichni znovu svými kartami přihlásili, a za malou chvíli, až se dostaví naši kolegové, budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 104. Táži se, kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak jsem vám jej přečetla. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 104, přítomno 127, pro 100, proti 7. Návrh byl přijat.
Budeme tedy pokračovat a zahajuji podrobnou rozpravu. Upozorňuji, že v podrobné rozpravě nelze dodat pozměňující nebo jiné návrhy, ale lze pouze navrhnout opravu data účinnosti v návrhu zákona a jeho legislativně technických, gramatických, písemných nebo tiskových chyb. Hlásí se, prosím, někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí. Podrobnou rozpravu končím a zeptám se ještě, zda pan navrhovatel chce se závěrečným slovem. Pan kolega Marek Benda, závěrečné slovo, prosím.
Poslanec Marek Benda: Já se pokusím jenom velmi ve stručnosti zareagovat na to, co bylo řečeno v obecné rozpravě.
Paní poslankyně Páralová prováděla rozbor toho, zda je nutné a nezbytné hlasovat třípětinovou, nebo prostou většinou ve věci přechodu některých pravomocí. Já jsem přesvědčen po konzultacích se všemi, že se můžeme bavit o tom, co je správné, ale že rozhodně jednací řády obou komor Parlamentu nemohou upravit jinou hlasovací proceduru, než kterou předpokládá ústava. V tomto směru ústava je zcela jasná a jednoznačná. Třípětinové většiny jsou v případech hlasování o ústavních zákonech a mezinárodních smlouvách, které přenášejí pravomoci, ve všech ostatních případech se jedná o prosté většiny. Vzhledem k tomu, že upravujeme věc, která je dnes již přenesena na evropskou úroveň Lisabonskou smlouvou, pro kterou se třípětinovou většinou musí v obou komorách hlasovat, a toto je úprava de facto nad rámec Lisabonské smlouvy, nemůže dovodit, že bychom mohli hlasovat, měli hlasovat třípětinovou většinou jinak, než že bychom změnili českou ústavu.
K tomu, co říkal pan kolega Schwippel, jestli je správné, aby Sněmovna vyslovila souhlas s personálními nominacemi do evropských orgánů. Já to pokládám za spíše špatné. Nikdy jsem nebyl příznivcem toho, aby Sněmovna kromě vyslovování důvěry vládě dávala souhlasy vládě k jiným personálním nominacím. Jiná věc je projednání, jiná věc je informace o tom a zpřesňujeme v tom návrhu, ale za personální nominace nepochybně odpovídá moc výkonná. Míchat do sebe moc výkonnou a zákonodárnou není šťastné.
***