(12.00 hodin)
(pokračuje Němcová)
Zahajuji nejprve hlasování o přikázání výboru ústavněprávnímu. Hlasování číslo 100 je zahájeno. Ptám se, kdo souhlasí s tímto přikázáním. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 100 přítomno 147, pro 134, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Nyní hlasujeme o přikázání výboru rozpočtovému.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 101. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti?
V hlasování číslo 101 přítomno 149, pro 59, proti 60. Návrh nebyl přijat.
A nyní tedy poslední návrh - přikázání stálé komisi pro práci Poslanecké sněmovny.
Zahajuji hlasování číslo 102. Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 102 přítomno 149, pro 72, proti 50. Návrh přijat nebyl.
Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu, a tím končí projednávání bodu číslo 5, sněmovního tisku 615 v prvém čtení. Děkuji panu senátorovi Sefzigovi, děkuji též panu zpravodaji panu poslanci Křečkovi.
Přistoupíme k dalšímu bodu. Tím je bod číslo
6.
Senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 616/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 616/1 a já ještě jednou požádám o uvedení tohoto návrhu pana senátora Sefziga. Prosím, pane kolego.
Senátor Luděk Sefzig: Ještě jednou děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já se teď omezím jenom na pouhé konstatování, že tato změna vychází z předchozího návrhu o stykovém zákoně, a jak už jsem řekl ve svém úvodním slovu, omezili jsme se pouze na derogační ustanovení, která právě přesouvají z vašeho jednacího řádu do návrhu předchozího některé vaše pravomoci a některé vaše procedury. To neznamená, že nemůžete jako poslanci změnit tento náš návrh, event. do něj zapracovat jiné podněty, protože jsme necítili potřebu, tak jak naše běžná džentlmenská domluva platí, abychom nezasahovali (zasahovali?) do vašeho jednacího řádu, proto jsme se omezili skutečně jenom na derogační ustanovení.
To je asi vše, co bych k tomuto chtěl uvést. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane senátore. Pan poslanec Stanislav Křeček je zpravodajem i k tomuto návrhu. Prosím jej tedy o slovo.
Poslanec Stanislav Křeček: Paní místopředsedkyně, dámy a pánové, je to přesně tak. Tento návrh navazuje na předchozí, nemůže působit samostatně. Musí být přijat pouze v souvislosti s předchozí právní úpravou. Rovněž doporučuji postoupit do druhého čtení.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu. Přihlášku nemám žádnou. Táži se, zda se někdo hlásí ze svého místa. Nikoho nevidím, proto končím obecnou rozpravu a budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům.
Organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh k projednání výboru ústavněprávnímu. Zeptám se, zda chce někdo navrhnout ještě jiné přikázání. Není tomu tak, proto budeme hlasovat o tomto jediném návrhu.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 103. Táži se, kdo souhlasí s návrhem na přikázání tohoto návrhu ústavněprávnímu výboru. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 103 přítomno 147, pro 114, proti 1. Tento návrh byl přijat.
Tímto konstatováním, že návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru, můžeme ukončit prvé čtení tohoto senátního návrhu zákona, je to sněmovní tisk 616, se kterým se loučíme. Děkuji panu senátorovi Sefzigovi, děkuji též panu zpravodaji Křečkovi.
Nyní budeme projednávat bod číslo sedm… Pan senátor ještě.
Senátor Luděk Sefzig: Paní místopředsedkyně, já jsem chtěl jenom poděkovat a popřát vám mnoho zdaru.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Budeme projednávat nyní bod číslo
7.
Návrh poslanců Marka Bendy, Zdeňka Jičínského, Stanislava Grospiče,
Jana Kasala, Kateřiny Jacques, Evy Dundáčkové, Jana Hamáčka
a Václava Exnera na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 742/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Je navrženo jednání podle § 90 odst. 2. Původně bylo předloženo veto z České strany sociálně demokratické na tento postup, tedy na projednávání podle § 90 odst. 2, ale nyní pan předseda poslaneckého klubu ČSSD toto veto zrušil, a proto upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 742/1.
Prosím pana poslance Marka Bendu, aby za navrhovatele tuto předlohu uvedl.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, vážené dámy, vážení pánové, já se pokusím být stručný, ale máme před sebou relativně zásadní novely jednacích řádů Poslanecké sněmovny a Senátu.
Tak jak bylo v této Sněmovně již opakovaně upozorněno, v průběhu projednávání Lisabonské smlouvy došlo k situaci, že za prvé Lisabonská smlouva upravuje některé kompetence vnitrostátních parlamentů přímo ve vztahu k EU, ať už je to veto u některých rozhodnutí, žaloba k Evropskému soudnímu dvoru či přímá komunikace s politickými orgány EU. Toto jsou věci, které přímo bezprostředně vyplývají z Lisabonské smlouvy a musí být v obou jednacích řádech upraveny. Pokusili jsme se ve shodě se Senátem a se senátní ústavní komisí, která návrh projednala a vzala na vědomí, dojít k řešení, které bude symetrické. Obě komory budou mít stejné postavení, protože se de facto jedná o mezinárodní smlouvy, u kterých by v každé situaci měly mít komory rovnocenné postavení.
Dále nad toto, k čemu nás nezbytně nutí Lisabonská smlouva, byla do návrhu zákona upravena tzv. problematika vázaného mandátu, resp. je otázka, jestli je to přímo vázaný mandát, resp. povinnosti vlády v situacích, kdy by docházelo k přesunu dalších pravomocí na orgány EU rozhodnutím Evropské rady, ve které zemi zastupuje premiér, aby takový přesun pravomocí musela vláda nejprve projednat v obou komorách Parlamentu a získat pro něj souhlas. Pokud by se tak nestalo, pak by vláda neměla právo s takovým rozhodnutím Evropské rady souhlasit. Upravují se otázky přezkumu zásady subsidiarity, ať už z hlediska vnitrostátního, nebo právě z hlediska možných žalob k Evropskému soudnímu dvoru. A poslední věc, která bych snad řekl, že je upravena, je otázka vyslovování souhlasu obou komor ve věcech, kde smlouva v čl. 48 odst. 6 stanovuje, že bez souhlasu národních parlamentů není možné takové rozhodnutí na Evropské radě udělat.
Vím, že se objevil jeden problém, který se diskutoval, zdali je správné, aby rozhodnutí Parlamentu, rozhodnutí obou komor, bylo prostou většinou poslanců či senátorů, jelikož normálně mezinárodní smlouvy, které přesouvají kompetence na jiný orgán, ať už je to orgán EU nebo na jakýkoliv jiný, by měly být hlasovány třípětinovou, tedy ústavní většinou, ale jsme v situaci, kdy ústava jednoznačně předepisuje, které věci lze hlasovat třípětinovou většinou, a tam není možné, abychom my jednacími řády obou komor toto ústavní vymezení rozšiřovali.
***