(17.00 hodin)
(pokračuje Nečas)
My tady také musíme vzít v potaz, že samozřejmě jsou tady skupiny, které jsou méně rezistentní vůči pohybům v oblasti deregulace, což jsou především penzisté, a myslím si, že tady by bylo naprosto na místě podrobit politické diskusi, jak zvýšit ochranu právě v této oblasti, protože taková ta trošku naivní představa, že penzisté, když zjistí, že bydlí dráž, než je jejich příjem, tak si prostě mají najít levnější byty, když ty levnější byty nejsou, tak prostě tato teorie v reálném životě takto nefunguje a my bychom se měli zamyslet nad určitými ochrannými mechanismy z hlediska občanského zákoníku, z hlediska systému státní sociální podpory, z hlediska systému ochrany před hmotnou nouzí, zda např. nenastavit některé koeficienty, některá čísla např. pro lidi nad 65 let jinak než pro zbytek našich občanů. A myslím si, že kdyby se tady dospělo k širší politické shodě, tak zjistíme, že ani nárůst nákladů z hlediska těchto sociálních dávkových systémů by nebyl nijak dramatický a přitom bychom dokázali tímto vyřešit celou řadu konkrétních sociálních problémů.
Já bych chtěl také velmi poprosit, abychom - když se bavíme o deregulaci nájemného a pokud přijmeme tu tezi, která je opravdu základní, že prostě k té deregulaci musí dojít, že je to prostě nezbytný krok, že není možné ji oddalovat na desítky let nebo na další léta, protože to má své závažné i ekonomické dopady - tak abychom tady nežili v mýtu, že deregulace v průběhu 90. let, třeba jak tady řekl pan poslanec Hanuš, neprobíhala. Ano, můžeme se bavit o tom, že mohla probíhat rychleji, ale pokud se i z dnešního pohledu podíváme na vývoj některých deregulačních kroků, tak ty vůbec nebyly zanedbatelné. Například k 1. 7. 1992 vzrostlo čisté nájemné o 100 %, k 1. 4. 1994 bylo zvýšeno o 40 %, k 1. 7. 1995 o 29 % v Praze s tím, že bylo současně liberalizováno nájemné v novém bydlení, a k 1. 7. 1996 ve velkých městech o 30 až 38 %, k 1. 7. 1997 až o 100 % a k 1. 7. 1998 v průměru o 27 %. To jsou meziroční tempa nárůstu regulovaného nájemného, a jakkoli si můžeme myslet - a já si to například myslím - že deregulace měla probíhat rychleji a řekněme systémověji, tak tvrdit, že neprobíhala ve světle těchto konkrétních čísel, prostě tady trošku podléháme určité politické legendě, politickému mýtu, který není pravdivý.
Já jsem hluboce přesvědčen, že přestože platí ona teze, že na sto tisíc obyvatel máme relativně slušný počet bytových jednotek, že samozřejmě je nezbytné přicházet s rozšířením nabídky na trhu bydlení právě v oblasti nájemního bydlení, nepokračovat v té tradici jednosměrné orientace pouze na vlastnické bydlení, ale samozřejmě i v té oblasti nájemního bydlení bychom si měli říct velmi otevřeně, že tento problém může vyřešit pouze soukromý sektor. Představa, že to řeší veřejný sektor, je podle mého názoru představa nereálná, je to představa naivní a nebude nikdy pořádně fungovat. Tím samozřejmě nelze popřít úlohu veřejného sektoru v oblasti zabezpečení nájemního bydlení. Určitě typologicky bydlení typu ústupového bydlení, typu chráněného bydlení, typu azylového bydlení, typu bydlení pro skutečné sociální případy apod., tam veřejný sektor může sehrát velice pozitivní úlohu, nicméně jádro rozvoje sektoru nájemního bydlení musí být v oblasti podpory soukromého sektoru a podle mého názoru tady budeme muset přijmout celou řadu opatření počínaje občanským zákoníkem, protože stávající systém je opravdu takový, že stavět činžovní domy, do toho v podstatě dneska nikdo nejde, dneska se prodávají maximálně jednotlivé bytové jednotky a ty se pronajímají, takže tady je určitě chyba v legislativním rámci z hlediska občanského zákoníku. Některé ty případy o tom, jak se zbavit např. neplatícího nájemníka, tady byly popsány některými mými předřečníky a myslím, že celá řada kolegů a kolegyň má s tím třeba i osobní znalost, osobní zkušenost apod., a že samozřejmě druhou věcí je zamyslet se i nad některými ekonomickými stimuly z hlediska podpory nájemního bydlení, např. nad délkou odpisových dob u nájemního bydlení. Prostě učinit z toho ekonomicky atraktivní útvar.
Dámy a pánové, já jsem tedy přesvědčen, že toto je důležitý úkol a že v každém případě by nás současná situace neměla vést k tomu, abychom rezignovali na cíl deregulace nájemného. Nicméně má to být učiněno sociálně rozumnou cestou. Je tady celá řada nástrojů, na kterých bychom se měli shodnout napříč politickým spektrem a naleznout rozumné řešení rozvoje nájemního bydlení, protože nájemní bydlení představuje, jak jsem již řekl, důležitý ekonomický faktor, protože jedině s nájemním bydlením dosáhneme mobility pracovní síly.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády Petru Nečasovi. Ptám se, kdo další do rozpravy. Nikoho nevidím.
Budeme se tedy muset vypořádat s procedurálními návrhy, které padly v průběhu rozpravy. Takovým návrhem je návrh na přerušení projednávaného bodu před ukončením rozpravy s tím, že termín pokračování je stanoven po skončení projednávání tisku 631 v prvém čtení. Rozumím tomu správně. Takže to je procedurální návrh. Pokud nebude přijat, potom se budeme zabývat samozřejmě návrhy na přikázání, zkrácení, resp. prodloužení lhůty, které padly v rozpravě, jak mám poznamenáno, ale ještě před tím hlasováním se chce vyjádřit zpravodajka. Samozřejmě podle jednacího řádu má přednostní právo. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zdeňka Horníková: Já vám, vážený pane předsedající, děkuji. Vy jste vlastně přednesl tři návrhy, o kterých bychom mohli hlasovat, a já bych si teď dovolila jako zpravodaj a zároveň i ústy předkladatele vyjádřit stanovisko k předloženým návrhům.
Padly zde tři návrhy. Jeden z nich byl přerušení projednávání tohoto bodu před ukončením rozpravy a posunutí dalšího projednávání až po projednávání tisku 631 v prvním čtení. K tomuto návrhu je stanovisko předkladatele i zpravodaje zamítavé. Dále zde byl předložen návrh na prodloužení lhůty o 20 dní. Stanovisko předkladatele i zpravodaje je zamítavé. Zkrácení lhůty pro jednání tohoto tisku na 7 dní - stanovisko předkladatele i zpravodaje je kladné. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme tedy rozhodovat hlasováním o procedurálním návrhu. Přivolám kolegy a kolegyně, kteří mají zájem o tomto rozhodnout. Ještě než všichni zaujmou svá místa, odhlásím vás všechny, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
Ještě než se uklidní situace ve sněmovně, oznámím jednu omluvu, protože je po 17. hodině. Omlouvá se z našeho jednání pan předseda vlády Mirek Topolánek, který je účasten a předsedá zasedání Evropské rady v Bruselu, stejně tak tomu bude zítra a pozítří.
Nyní tedy myslím, že už se situace stabilizovala. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Opakuji, že budeme hlasovat o přerušení projednávaného bodu do skončení prvního čtení tisku 631.
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 89 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 89 z přítomných 170 pro 26, proti 84, zdrželo se 48. Návrh nebyl přijat.
***