(16.30 hodin)
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, myslím, že zazněly docela pádné argumenty, ale myslím si, že je důležité ještě doplnit jednu informaci. Výhrada k nesystémovosti tohoto návrhu je platná i v tom ohledu, že Ministerstvo školství a koalice nyní připravují velmi propracovaný, sofistikovaný systém finanční podpory vysokoškolských studentů, který má celou řadu nástrojů. Nejenom spoření na vzdělání, ale také systém studijních grantů, půjček na vzdělání, stipendií. Je to vzájemně pečlivě provázaný systém, který je potřeba pečlivě vymodelovat, tak aby zapadl do reálných podmínek českého vysokého školství. A návrh pana kolegy Martínka s ničím takovým nepočítá. Je to shůry, zvnějšku, externě bez nějaké pevnější vazby na systém vysokoškolského vzdělávání připravený návrh, který navíc i podhodnocuje významně tou částkou 36 tisíc korun skutečné reálné potřeby, které studenti mají, tak aby pokryli životní náklady a náklady na učební pomůcky. O tom se lze přesvědčit například v průzkumu Eurostudent z roku 2006. Je to jeden z posledních průzkumů, který tyto náklady vypočítává, a částka 36 tisíc korun, kterou je navrhováno limitovat roční čerpání úvěru ze spoření, je tedy významně podhodnocena.
Předložený návrh, a to už říkal i pan ministr financí, tento návrh zákona velmi nežádoucím způsobem umožňuje neúměrně široce využívat výhodného, státem podporovaného spoření, když dává možnost založit na jednoho studujícího hned několik stavebních spoření, když dává možnost, a to tedy u více stavebních spořitelen a čerpat taky několik úvěrů na úhradu studijních potřeb jednoho studujícího. Tohle skutečně není promyšlený návrh, který by měl v důsledku pomoci zvláště těm, kteří tyto prostředky potřebují.
My se dneska už zabýváme mnohem vážnějším problémem, než je stavební spoření na vzdělání z dílny sociální demokracie. My se zabýváme tím, jak odstranit sociální bariéry v přístupu k vysokoškolskému vzdělání, které jsou významné. A dovoluji si zde opět uvést známý fakt, že pouze 9 % dětí, jejichž rodiče pracují v dělnických profesích, dneska má šanci dostat se k vysokoškolskému vzdělání.To je obrovský problém. Ukazuje na nespravedlivost našeho systému a to je potřeba provázanými, velmi dobře promyšlenými nástroji překonat. O to se snažíme právě přípravou zákona, který je nyní ve fázi přípravy a na podzim tohoto roku bude představen vládě, Sněmovně a určitě o tom můžeme vést debatu i s opozicí.
Proto tedy doporučuji v této podobě rozhodně tento návrh pana kolegy Martínka nepřijímat, odmítnout ho, bavit se o tom tak, jak si materie zasluhuje, a uvažovat o provázaných krocích, které povedou k odstranění sociálních bariér v přístupu k vysokoškolskému vzdělání. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane ministře. O slovo se přihlásila paní poslankyně Bohdalová, ale předběhne ji pan poslanec Zdeněk Škromach s faktickou poznámkou.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já myslím, že pan ministr školství Liška opět předvedl takový ten jeho obvyklý způsob, co všechno připravuje, co dělá, jak to jde. Mně připadá jako yetti, všichni o něm mluví, a nikdo ho neviděl. A stejně tak si myslím, že je dneska vnímán i ministr školství. Lépe je alespoň to, co navrhuje pan poslanec Martínek. To je konkrétní návrh. Myslím si, že by mohl zlepšit podmínky na rozdíl od slibů, které tady slyšíme pokaždé, když zasedáme ve Sněmovně, od pana ministra školství Lišky.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Škromachovi. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Zelenková. Potom s přednostním právem pan ministr, který toto právo uplatní.
Poslankyně Ladislava Zelenková: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr zapomněl říci dvě věci. Když hovořil o tom, že u nás v České republice máme velmi malý podíl, jenom 9 %, dětí ze sociálně slabých rodin na vysokých školách, tak zapomněl říci, že právě tento zákon přece tuto situaci řeší. A dále zapomněl říci, že ten sofistikovaný a složitý komplex opatření, který údajně Ministerstvo školství připravuje, je ale připravován v těsné návaznosti na tzv. odložené školné. Čili to je zcela jiná situace. Dnes tady projednáváme předlohu zákona, která má řešit současnou situaci našich studentů, kteří prostě nemají na studium nebo jejichž rodiče nemají na náklady na studia teď, v době, kdy ještě není zavedeno žádné školné. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní pan ministr Liška.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Chci se pozastavit nad nevěrohodností toho, co zde říkal pan kolega Škromach. Prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste řekl, že jsem zde představil zase další ze série témat, na nichž se pracuje, kde se připravuje, ale kde nic tu nic. Není to pravda. Může se o tom přesvědčit úplně každý. Ona bílá kniha terciárního vzdělávání, která má celou kapitolu věnující se právě systematické a systémové podpoře, finanční podpoře vysokoškolských studentů, tak velmi podrobně rozpracovává právě tento systém, na jehož základě nyní vzniká zákon o finanční podpoře studentů. Vy se budete moci samozřejmě i se svou iniciativou do přípravy tohoto zákona zapojit. I tam se hovoří o jistém druhu spoření na vzdělání, který ale musí mít pevnou vazbu právě na ty ostatní finanční mechanismy, které dnes ve vysokoškolském vzdělávání jsou. To znamená váš předpoklad a vaše výtka je mimo.
A co se týče dalších konkrétních argumentů, to, proč neřeší tento váš návrh tu současnou situaci, o tom zde hovořil podrobně právě ministr financí, a namísto toho, jak by se mohlo zdát na první pohled a velmi líbivě, že tato změna by přinesla snížení, významné snížení těchto nerovností v přístupu ke vzdělání, není tomu tak. Naopak, a nebudu opakovat argumenty ministra financí, naopak ono to další nerovnost do toho systému přináší právě proto, že tam není žádná vazba na další finanční nástroje a na studium samotné. A to je velká chyba, a proto si myslím, že tento návrh, tato poslanecká iniciativa by měla být zamítnuta.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Nyní vystoupí paní poslankyně Bohdalová.
Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážení kolegové. Já už asi ničemu nerozumím. Jsme v období, kdy všichni skloňujeme krizi ve všech možných pádech, a tady přichází někdo, kdo chce lidem ze sociálně slabých rodin pomoci s tím, aby jejich děti nemusely do noci pracovat na brigádách, kde dostávají 45 korun za hodinu, a mohly se věnovat studiu, protože vím, že i v hodně rozumných sociálně slabých rodinách se najde někdo, kdo tomu dítěti to stavební spoření věnuje a kdo mu ho spoří. O co lepší je věnovat stavební spoření na studium než slyšet: skončilo mi stavební spoření, jela jsem na dovolenou do Egypta, skončilo mi stavební spoření, koupila jsem si auto, skončilo mi stavební spoření, koupila jsem si nádobí Zepter.
To všechno je sice úžasné, ale já si myslím, že nic nemůže překonat to podstatné, a to je vzdělání. A to, co nám tady vykládá pan ministr, že ten jeho systém, který se propracovává atd. Ten systém, který se propracovává, říká jediné: Po roce 2015, milý studente, který chceš studovat, budeš platit školné. Nemáš na něj, tak si na něj půjč! Ale my tady říkáme: Máte-li možnost stavební spoření, věnujete ho na studia. Kdyby to mělo být třeba na zahraniční roční pobyt, to je jedno. Ale věnovalo by se to do vzdělání mladých lidí.
A pane ministře, docela by bylo fajn, kdybyste někdy mezi ty kantory a učitele šel a podíval se, jaká situace dneska ve školách je. Vy jste tam ještě nebyl a vy nevíte, že za prvé za chvíli na těch vysokých školách nebude nikdo, protože dneska je takový přístup rodin ke vzdělání. Děti nemají zájem, protože rodiny je k tomu nemotivují. A je to bohužel tak, že my máme sice hospodářskou krizi, ale já především vidím krizi ve vzdělanosti společnosti.
***