(16.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Nyní se o slovo hlásí paní kolegyně Šojdrová. Upozorňuji, že jsme v podrobné rozpravě. Faktická poznámka, prosím dvě minuty.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Faktická poznámka. Já bych jen zareagovala na kolegu Ohlídala. Myslím, že není možné zde tvrdit, že se jedná pouze o názor jednoho rektora, protože pozměňovací návrh, který zazněl na projednávání až na školském výboru, nemohl být projednán v akademické obci tak, jak by si jistě řádně zasloužil.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Ptám se na další případnou přihlášku do podrobné rozpravy. Pan poslanec Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, chtěl bych pouze navrhnout v podrobné rozpravě zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Ptám se ještě jednou, zda se někdo chce přihlásit do podrobné rozpravy. Nevidím žádnou takovou přihlášku, proto podrobnou rozpravu končím.
Budeme hlasovat o návrhu, který zazněl, o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin. Tento návrh přednesl pan zpravodaj Petr Pleva a žádá mě zároveň, abych vás odhlásila. Prosím tedy o vaše opětovné přihlášení se.
Budeme hlasovat o tomto návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení, tedy na zkrácení na 48 hodin.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 368. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 368 přítomno 151, pro 142, proti 3. Tento návrh byl přijat.
Tím končí druhé čtení tohoto návrhu zákona. Poděkuji panu ministrovi Liškovi. Děkuji též panu zpravodaji Petru Plevovi. Končí projednávání bodu č. 23, sněmovního tisku 627 ve druhém čtení.
Jsou před námi některé zákony v prvém čtení. Prvním z nich je bod
62.
Návrh poslanců Radko Martínka, Martina Tesaříka, Ladislavy Zelenkové
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb.,
o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění
zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 506/ - prvé čtení
Stanovisko vlády k tomuto tisku jsme obdrželi jako sněmovní tisk 506/1. Prosím, aby tento návrh za zástupce navrhovatelů uvedl pan poslanec Radko Martínek. Pan kolega Martínek má slovo.
Poslanec Radko Martínek: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, musím říci, že vyjadřuji velké štěstí, že po sedmi měsících po předložení tohoto návrhu zákona do Sněmovny se dostalo tomuto zákonu té cti, že může být projednán alespoň v prvním čtení. Myslím si, že je to poněkud smutná bilance efektivnosti práce Sněmovny, jestliže zákon v prvním čtení se takto pozdě dostává na projednání Sněmovny.
Ale nyní už k vlastnímu tisku. Materiál, který předkládám jménem předkladatelů, je v zásadě velmi jednoduchý a má řešit jednu, nicméně velmi palčivou situaci celé řady rodin, a sice pomoci jim financovat studijní náklady. Když jsme připravovali tento návrh, tak jsme se inspirovali podobnou situací, které příklady známe ze zahraničí, například Rakouska, kde stavební spoření vedle toho prvotního a primární funkce, to znamená pomáhat získávat bydlení, plní také funkci, která je pro zejména mladé lidi a mladé rodiny vedle bydlení druhá velmi významná, a to je získání vzdělání.
Tento návrh zákona byl široce diskutován s odbornou veřejností, zejména se stavebními spořitelnami, a jeho kouzlo je v tom, že v zásadě umožňuje podpořit studium studentů, jejichž rodiče nebo oni sami uzavřeli, uzavírají nebo budou uzavírat stavební spoření, přičemž státní rozpočet tento návrh zákona nestojí navíc ani korunu, protože pracuje s finančními prostředky, které na stavebním spoření jsou v této chvíli k dispozici. Myslím si, že zejména v době, která nás čeká, kdy bude stát muset hospodařit s každou korunou, je tento návrh více než aktuální, a z tohoto důvodu musím zase na druhé straně říci, že jsem rád, že přichází právě v tomto období. Naším cílem, jak říkám, bylo vytvořit jednoduchý zákon, který by měl jednoduchá, lehce kontrolovatelná pravidla, který by umožnil rodinám podpořit úsilí, aby jejich děti studovaly.
Když bych se měl zabývat těmi jednotlivými částmi, tak bych upozornil snad jenom na několik záležitostí. Za prvé se týká v podstatě mladých lidí od 15 do 26 let a týká se půjčky do výše 36 tisíc korun, přičemž tato půjčka může být čerpána jak na středoškolské, tak na vysokoškolské studium. Kouzlo toho zákona je v tom, že jeho kontrola je velmi jednoduchá. Prvním předpokladem, aby student mohl uzavřít tuto půjčku, je absolvování prvního ročníku konkrétního studia. Tím on prokazuje vlastně jednak svou vůli a připravenost pracovat a v tom dalším období se kontrolují vynakládané prostředky v zásadě tím, že on musí předložit doklad o tom, že řádně absolvoval předcházející ročník. To znamená ta kontrola je velmi jednoduchá a umožňuje v zásadě velmi jednoduše kontrolovat, jestli peníze jsou využívány na studium, či nikoliv.
Pro to, abychom zabránili čerpání těchto půjček pro takzvané věčné studenty, se v zákoně omezuje možnost čerpání této půjčky vždycky na řádnou dobu studia plus jeden rok, což umožňuje studentům, kteří například tráví část studia v zahraničí, aby bez problémů mohli této půjčky využívat, stejně tak studentům, kteří například onemocní a musí přerušit z vážných důvodů na jeden rok studium.
Já bych chtěl jménem předkladatelů sdělit, že pokud budete souhlasit a postoupíte tento návrh do druhého čtení, jsou předkladatelé připraveni o jednotlivých částech tohoto návrhu diskutovat. Jsme připraveni eventuálně jednotlivé části návrhu zákona, kritéria měnit nebo upravovat v zásadě podle toho, jak bude vůle jak v příslušných výborech, které předpokládám, že budou dva, to znamená pro školství a dále pro regionální rozvoj.
Takže dámy a pánové, dovoluji si vám předložit tento návrh zákona a těším se na diskusi k němu a zejména tedy na možnost propustit tento zákon do druhého čtení a diskutovat a umožnit tak zejména studentům, respektive jejich rodinám, aby získali tolik potřebné prostředky na studium.
***