(17.40 hodin)
(pokračuje Marková)
Je všeobecně známo - regulační poplatky nejsou příjmem zdravotních pojišťoven a zůstávají poskytovatelům zdravotní péče. V jejich bilanci by se měly tedy projevit jen nepřímo přechodným poklesem návštěvnosti, a tedy i úhrad za zdravotní péči poskytovatelům. Trvalejší efekt z jejich zavedení tedy je v podstatě jen ve zvýšení příjmů poskytovatelů zdravotní péče. K tomu je třeba připomenout, že počet návštěv u lékaře ovlivňují především samotní ošetřující lékaři a také pojišťovny. Čím? Předepsanými kontrolami, předpisem léků u chroniků jen na tři měsíce dle pokynů pojišťoven apod. a snížením úhrad pojišťoven za levnější léky, které se nyní nevyplatí brát na recept.
Podle předběžných údajů zveřejněných ministerstvem se úspora pojišťoven za platby za léky na recept pohybuje v rozsahu přibližně 1,5 až 2 mld korun. Pro mě zůstává velmi diskutabilní opěvovaná úspora za neposkytnutou zdravotní péči snížením počtu návštěv v rozmezí těch 1 až 1,5 mld korun, protože neexistuje žádná relevantní analýza, jestli přitom nedošlo k zanedbání péče o vlastní zdraví, nebo dokonce k ohrožení života, popř. jestli následky včas neléčené nemoci nebudou v konečném důsledku pro zdravotnický systém ještě dražší.
Zmíněné tedy přibližně 3 miliardy korun nejsou hodnoty, které by při zrušení poplatků měly ohrozit bilanci zdravotnictví. Důvod obav o bilanci zdravotnictví tedy musí být jiný, a to takový, který je taktně zamlčován. A to je právě ten tzv. strop pojistného.
Finanční situaci ve zdravotnictví silně ovlivňují právě § 3 a 3a zákona č. 592/1992 Sb., které stanovují maximální vyměřovací základ pro výpočet pojistného pro zaměstnance a OSVČ. Až do 31. 12. 2007 platil jako maximální vyměřovací základ 48násobek průměrné mzdy, který vládní koalice od 1. ledna 2008 změnila pouze na necelý dvojnásobek. To má podstatně větší dopad na zdroje veřejného zdravotního pojištění a bilanci zdravotnictví než zaměstnanost a poplatky dohromady. Odhaduje se, že příjem přes 100 000 má v České republice kolem 2 % lidí. Z toho přes 150 000 kolem čtvrtiny. To v souhrnu znamená pro veřejné zdravotní pojištění ztrátu 11 662 tisíc korun. Porovnáme-li míru solidarity přes procento ze svého příjmu, kterým se zaměstnanci podílí na vytváření solidárních prostředků, tak pokladní supermarketu a další platí poctivě 13,5 %, zatímco zmínění velmi dobře placení manažeři a další jen 5,4 %, resp. 3,6 %. A další ještě méně, přičemž nárok na kvalitu a rozsah zdravotní péče mají všichni stejný.
Co z těch všech čísel, která jsem se vám tady snažila přednést, vyplývá? Případná ztrátová bilance není zaviněna nevybíráním asociálních zdravotnických poplatků, ale spočívá ve zcela neodpovědném postupu koalice schválením změny zákona č. 592/1992 Sb., účinek k 1. 1. 2008.
Dámy a pánové, dnešním hlasováním se můžeme samozřejmě jasně rozhodnout, zda budeme pokračovat v neodůvodněné koncepci modré zdravotnické reformy, která zvýhodňuje bohaté na úkor chudých a směřuje kvalitní zdravotnictví jen pro ty, kteří mají peníze, nebo jestli zvolíme cestu zrušení asociálních regulačních poplatků a dáme tak signál, že poslankyně a poslanci naslouchají svým voličům a chtějí přispět k řešení skutečných problémů v našem zdravotnictví na základě spravedlivého principu solidarity.
Poslanecký klub KSČM bude hlasovat pro úplné zrušení tzv. regulačních poplatků ve zdravotnictví. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v levé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Soně Markové. Dále je přihlášen do rozpravy pan kolega Radko Martínek a po něm je zde přihláška pana poslance Bohuslava Sobotky. Slovo má pan poslanec Radko Martínek.
Poslanec Radko Martínek: Děkuji, paní kolegyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já už se nebudu zabývat věcmi, které tady byly notoricky opakovány, ale zabýval bych se pozměňovacím návrhem, který přijal Senát.
Chtěl bych zdůraznit, že Česká strana sociálně demokratická byla připravena k maximálně možným kompromisům. Byli jsme připraveni jednat o takovém kompromisu, který by stávající tristní situaci v oblasti zdravotních poplatků řešil. Bohužel jsme byli nevyslyšeni. Chtěli jsme podpořit buď variantu, kterou tady předložili Poslanecké sněmovně kolegové Hovorka a Carbol, nebo variantu, kterou jsem tady předkládal já, nebo různé kombinace tady těchto pozměňovacích návrhů. Nebyli jsme vyslyšeni.
Je naprosto tristní, že vládní koalice se nechce o takto důležité věci s opozicí bavit. Výsledkem této nedohody, této nesnahy nalézt rozumný kompromis je bohužel návrh, který máme zde před sebou. Navrhovali jsme, aby byly od poplatků osvobozeny děti do 18 let a důchodci od 62 let. Tyto věkové kategorie jsou částečně osvobozeny, a to pouze tím limitem. Nicméně na náš návrh, aby byli osvobozeni důchodci od 62 let, byl jako protinávrh navržen limit 75 let.
Ten cynismus je prostě strašný. A bohužel dokládá jednu věc, vážené kolegyně a kolegové, která je z tohoto návrhu více než zřejmá: Ti rozhodující, kteří platí tyto poplatky, jsou bohužel naši staří občané. A potvrzuje to právě odpor proti tomuto pozměňovacímu návrhu. Nevím, co si o této záležitosti myslíte vy, ale že by měli problémy našeho zdravotnictví řešit právě staří občané, občané, kteří přišli do důchodu, tak to já si tedy rozhodně nemyslím.
Chtěli jsme také, aby se vyřešily problémy v lékárnách. Zdravotnické poplatky naprosto bezprecedentním způsobem poškodily pověst lékárníků v široké veřejnosti. Lidé to prostě nechápou, obracejí svou zlobu na lékárníky, a to naprosto nezaslouženě, protože oni tuto věc nepřijali.
Jak tuto situaci řeší senátní návrh? Senátní návrh, vážené kolegyně a kolegové, přichází s novinkou, která podle mého názoru bude ještě horší než ten stávající stav. My jsme všichni do jednoho do této doby tvrdili, že každý člověk v této republice má právo na lék bez doplatku. Bohužel tento senátní návrh v bodě 1 říká zcela jednoznačně: Osvobozeny od poplatků budou všechny léky, jejichž doplatek je nad 30 korun. Ty léky, které budou mít poplatek menší než 30 korun, budou doplácet poplatek do 30 korun, a ty léky, které nebudou mít žádný doplatek, tzn. ty léky, kterých doposud využívali ti sociálně nejslabší, kteří na to prostě nemají, tak ti u lékaře si objednají tento lék a potom vzápětí zjistí, že v lékárnách budou zinkasováni 30 korunami.
***