(17.30 hodin)
(pokračuje Palečková)
I tak zůstává zachována regulační funkce, nicméně těmto vyjmenovaným skupinám se tímto způsobem dostává podstatné úlevy proti původní úpravě.
Pro seniory nad 65 let věku je dále do limitu započítáván i doplatek na léčivé příplatky a potraviny pro zvláštní lékařské účely, které mají podpůrný či doplňkový charakter. To je také novinka proti původnímu znění.
Myslím, že jsem vyjmenovala vše podstatné, k čemu Senát dospěl na své minulé schůzi, a jsem k dispozici k zodpovězení případných dotazů nebo k nějakým reakcím. Zatím děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní senátorce Aleně Palečkové. Prosím nyní první z přihlášených poslankyň paní kolegyni Soňu Markovou, která má nyní prostor.
Poslankyně Soňa Marková: Hezké odpoledne dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřila, bohužel i opakovaně, ke zdravotnickým poplatkům.
V tuto chvíli jsme svědky pokračování úporné snahy prosadit realizaci reformy zdravotnictví tak, jak byla navržena týmem spolupracovníků dnes již bývalého ministra Julínka a nově - a aktivně - prosazována i současnou ministryní zdravotnictví. Tyto změny ve zdravotnictví jsou však vypracované podle základního asociálního principu - chudým brát a bohatým dávat. I když s určitými a naprosto nedostatečnými kosmetickými úpravami.
Poslanecká sněmovna dle většinového přání a vzhledem k prohlubujícím se důsledkům hospodářské krize i zvyšující se potřebě občanů České republiky schválila plošné zrušení regulačních poplatků. Od té doby jsme soustavně neopodstatněně a někdy i demagogicky strašeni výroky typu: Když se nebudou realizovat návrhy modré reformy, včetně regulačních poplatků, zdravotnictví se dostane zase do ztráty. To vše podle osvědčeného hesla - stokrát opakovaná lež se stává pravdou.
Dovolte mi pro toto tvrzení několik jasných argumentů a čísel.
Na setkání premiéra Mirka Topolánka se členy kulatého stolu 19. prosince 2007 prohlásil pan premiér k některým předneseným námitkám v souvislosti s reformou zdravotnictví a regulačními poplatky, že na tom si nejdříve otestují reakci obyvatel a po jejím vyhodnocení se rozhodnou o případných korekcích a dalším postupu. Regulační poplatky byly tedy jen jakýsi lakmusový papírek. Nynější nehorázná tvrzení, že zrušením poplatků nebo vyjmutím z nich občanů v neproduktivním věku bude ohroženo poskytování moderní, kvalitnější zdravotní péče nebo že jejich zrušením by opět hrozila ztrátová bilance zdravotnictví, a to i v důsledku hospodářské krize a poklesu příjmů zdravotních pojišťoven vlivem růstu nezaměstnanosti, neodpovídají známým informacím a zamlčují pravé příčiny možných problémů. Demagogicky zneužívají některé vlivy a slouží pouze pro vytváření povědomí, že je zdravotnictví - jako všechno - nutné privatizovat.
Jaká jsou tedy fakta? Předpokládejme vzrůst nezaměstnanosti o 350 tisíc nezaměstnaných, kteří přestanou platit, včetně odvodů zaměstnavatele, povinné veřejné zdravotní pojištění ze mzdy. Prakticky všichni noví nezaměstnaní budou patřit do skupiny produktivních občanů s příjmem pod průměrnou mzdou, která za rok 2008 činila přibližně 23 tisíc korun měsíčně, a předpokládejme, že všichni propuštění zaměstnanci ji dostávali. My samozřejmě víme, že většina si o takovéto mzdě mohla pouze nechat zdát a bez Prahy je průměrná mzda podstatně nižší, zhruba 70 % zaměstnanců se pohybuje pod průměrnou mzdou. Při sazbě zdravotního pojištění 13,5 % to znamená výpadek příjmů zdravotních pojišťoven ve skutečnosti ale nižší, protože obrovská většina nezaměstnaných měla předtím nižší příjmy, je to přibližně 1,9 miliardy Kč za měsíc. Předpokládáme-li, že všichni budou propuštěni do 31. 3. 2009 a nedostanou ani korunu odstupného a do konce roku 2009 neseženou nové zaměstnání, tak za rok 2009 by ztráta příjmů pojišťoven činila zhruba 9,82 miliardy Kč. Místo zaměstnanců a zaměstnavatelů začne povinné zdravotní pojištění platit samozřejmě stát ve výši 2,2 miliardy Kč. Jejich ztráta by tedy činila maximálně v letošním roce - myslí se ze zdravotního pojištění - 7,62 miliardy Kč. Přesto by tento značný výkyv v příjmech z důvodu nezaměstnanosti neměl ohrozit bilanci pojišťoven. Znovu zdůrazňuji číslo 7,62 miliardy Kč.
Proč se toto odvažuji tvrdit? Podle oficiálních údajů kulatého stolu v roce 2006 byl roční přebytek příjmů zdravotních pojišťoven proti výdajům na zdravotní péči zhruba 8 miliard Kč. V roce 2007 nemáme přesná čísla, protože pojišťovny odmítly dát kulatému stolu přesný údaj k dispozici, a musíme tedy vycházet z průměrných mezd. Z nárůstu průměrné mzdy byl nárůst přebytku při růstu průměrných mezd v průměru o 6,3 % v rozmezí 9 až 10 miliard Kč. V roce 2008 se situace v souvislosti s účinností novely zákona, § 3 a 3a, změnila, i když byl růst průměrných mezd v průměru o 7,3 %. Pokud by pojišťovny - hypoteticky - nepodnikaly s těmito přebytky, například na finančních trzích, a to nám také odmítly sdělit, nebo spíše kulatému stolu, jak s nimi nakládají, tak ani podstatný růst nezaměstnanosti nemůže ohrozit jejich bilanci.
(Paní poslankyně sděluje mimo mikrofon členům vlády, že ji svými poznámkami vyrušují.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pardon. Promiňte, dámy a pánové. Paní poslankyni prosím také, aby prominula, že ji přerušuji v jejím vystoupení. Ale všechny žádám, aby za prvé buďto seděli ve svých lavicích, anebo odešli z jednacího sálu. Za druhé, aby seděli ve svých lavicích a věnovali pozornost projednávanému tématu.
Poslankyně Soňa Marková: Já se omlouvám za svůj příliš zvednutý hlas, který ruší pány ministry, ale na druhou stranu i oni na mě zezadu pokřikují a myslím si, že to není úplně fér z jejich strany.
Čísla jsou možná nezáživná, nicméně je potřeba říci, nebo vrátit se k argumentům, které nejsou pouze citové, ale které skutečně mohou potvrdit to, co tady tvrdíme, to znamená že zdravotnické poplatky jsou zbytečné a že čísla dokládají, že zdravotnický systém je nepotřebuje.
Takže když se vrátím k tomu, o čem jsem hovořila, tak k 1. lednu 2008 se souhrnné přebytky pohybovaly minimálně kolem 20 až 25 miliard Kč, a pokud by bylo zachováno to původní znění § 3 a 3a, tak k 1. lednu 2009 by se pohybovaly kolem 35 miliard.
Co je ale důležitější: pro financování zdravotnictví je mnohem důležitější zavedení takzvaného stropu pojistného k 1. lednu 2008, kterým se v podstatě roční nárůst příjmů pojistného z navýšení průměrných mezd vynuloval poklesem plateb pojistného od vysokopříjmových skupin obyvatel.
***