(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Je s tím souhlas, s tímto postupem, na kterém se oba protagonisté shodli.
Můžeme přistoupit k další interpelaci a tou je interpelace pana poslance Antonína Sedi na paní místopředsedkyni vlády a ministryni obrany Vlastu Parkanovou.
Poslanec Antonín Seďa: Vážená paní místopředsedkyně vlády, sdělovací prostředky odvysílaly závažné informace týkající se jednotky pátrací a záchranné služby SAR na letišti Bochoř v Přerově. Pan náčelník generálního štábu na webu army.cz se snažil situaci v pátrací a záchranné službě objasnit, ale řada nevyjasněných otázek zůstala. Budete se mnou zajisté souhlasit, že je nejdůležitější, aby SAR byla schopna co nejlépe a co nejefektivněji plnit si své úkoly dané zákonem a mezinárodním ujednáním. Přestože jste osobně rozhodla na základě žádosti pilotů a mechaniků o zachování vrtulníků V3A Sokol v Přerově, na základě personálního rozhodnutí o přesunutí čtyř kapitánů z celkem pěti v té době létajících na tomto typu vrtulníku roj SAR tak v Přerově fakticky skončil.
Vážená ministryně obrany, jaké úkoly plní vrtulníky V3A jako záchranné vrtulníky 24. základny dopravního letectva v Praze-Kbelích po jejich přebudování na zdravotní a záchrannou verzi? Jeden z hlavních úkolů armády je zkvalitňovat spolupráci s integrovaným záchranným systémem. Proč je vrtulník V3A nahrazován méně vhodným typem Mi-171Š pouze na Moravě a tím je tato spolupráce oslabována? Analýza rizik u vrtulníku Mi-171Š k provádění záchranných prací pomocí palubního jeřábu s podvěsem ukazuje, že se výrazným způsobem zvyšuje pravděpodobnost vzniku nehody nebo vážného úrazu. Proč Armáda České republiky toto varování při svém rozhodování nebere v úvahu? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče, a prosím, aby se slova ujala paní místopředsedkyně vlády a ministryně obrany Vlasta Parkanová.
Místopředsedkyně vlády a ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová: Velmi ráda vysvětlím odlišnosti mezi typy vrtulníků a odlišnosti mezi typy poskytování služby SAR a zdravotnické záchranné služby. Jen bych ráda úvodem předestřela: Prosím, nesměšujme toto s mediálními projevy v některých médiích, které pouze dokázaly to, jak se redaktoři s tímto tématem skutečně nedokázali vypořádat. Protože pan poslanec si přečetl na internetových stránkách vyjádření náčelníka generálního štábu, předpokládám, že do značné míry si udělal obrázek o tom, jakým způsobem tato reportáž byla zpracována, a nebudu se k tomu vracet. Říkám to jen proto, že je skutečně důležité odlišit ten pel-mel, který se odehrál mediálně, od toho, co je podstatou věci.
Já bych ráda připomenula, že závazky Armády České republiky při zajišťování služby SAR jsou dány dohodou o spolupráci při zajišťování letecké služby pátrání a záchrany. Je to dohoda, která byla uzavřena 17. prosince 2004. Odpovědným ministerstvem, a to je třeba vnímat, za poskytování služby SAR je Ministerstvo dopravy, přičemž Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra poskytují prostředky pro zajištění této služby. Armáda České republiky se podílí na provozu záchranného a koordinačního střediska v Praze. Poskytuje v Líních jeden vrtulník V3A Sokol a v Přerově se při plnění tohoto úkolu střídají osádky vrtulníku V3A Sokol a Mi-171Š.
Chci zdůraznit, že tyto vrtulníky nejsou vybaveny zdravotnickými přístroji a jejich posádka nemůže provádět odbornou zdravotnickou pomoc. A to už je první křižovatka, na kterou se často neorientování lidé vydávají na scestí a začínají směšovat tyto dva typy poskytování služeb.
Hlavním úkolem pro posádku SAR je pomoc letadlům v nouzi, to znamená vyhledání místa letecké nehody, navedení pozemních záchranných jednotek, v případě možnosti poskytnutí odpovídající pomoci. Úkoly SAR je možné plnit jakýmkoli letounem Armády České republiky, který splňuje požadavky na vybavení pro pátrání a záchranu, tedy ne pouze vrtulníkem V3A Sokol.
Leteckou záchrannou službu zabezpečuje Armáda České republiky pouze v Plzeňském a Karlovarském kraji, a to z pracoviště v Líních na základě dohody mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem zdravotnictví o spolupráci při zajišťování letecké záchranné služby. Armáda České republiky zde pro tyto účely zabezpečuje vrtulník V3A Sokol ve zdravotnické verzi, také zabezpečuje letovou posádku, lékaře, zdravotní sestru. Takto poskytuje kompletní přepravní kapacitu včetně odborné zdravotnické pomoci ve dne i v noci. V nočních hodinách je toto středisko k dispozici i krajským střediskům zdravotnické záchranné služby pro možnost provedení nočních sekundárních převozů.
Tolik tedy pro objasnění úkolů obou služeb. Kromě toho je Armáda České republiky připravena na vyžádání vyčlenit pro potřeby integrovaného záchranného systému své síly a prostředky v případě různých krizových situacích. Tato skutečnost je využívána i v Přerově, kdy vrtulník určený pro SAR je na základě žádosti připraven zasáhnout i ve prospěch IZS. K tomu však může dojít pouze ze situace, kdy vrtulník neplní úkol v rámci SAR.
Služba SAR nemusí být zabezpečována pouze vrtulníky Sokol a tato skutečnost platí i pro plnění úkolů ve prospěch úkolů integrovaného záchranného systému. Každý z těch typů, jak Sokol, tak Mi-171Š, má své silnější a slabší stránky a pro různé typy zásahů je zde více či méně vhodný ten či onen. Takže samozřejmě záleží na každé konkrétní krizové situaci a je na odbornících, aby rozhodli a posoudili, jaká technika je pro daný zásah vhodnější. Kdybychom se podívali do sousedních států, například Polska, Slovenska, Maďarska a dalších zemí, kde jsou například vrtulníky Mi-17 nebo Mi-171Š používány pro tuto službu bez jakýchkoli problémů, tak bychom museli přistoupit na to, že ani u nás tento typ vrtulníků pro tuto službu problémem býti nemůže.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, paní ministryně. Ptám se pana poslance Antonína Sedi, zdali hodlá využít svého práva. Je tomu tak, takže má jednu minutu.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji. Vážená paní ministryně obrany, mohu vás ubezpečit, že jsem si získal informace z obou stran sporu a osobně znám technické rozdíly obou typů vrtulníků. Odborníci z řad integrovaného záchranného systému zejména Zlínského kraje, kde se osvědčily tyto vrtulníky V3A Sokol, tak potvrzují spíše výhrady vůči vhodnosti typu vrtulníku Mi 171Š.
Ale nechci vás, paní ministryně, dále trápit. Já jsem položil tři otázky. Chtěl bych, abyste mi na ně odpověděla třeba písemnou formou.
A dovolím si ještě jednu otázku položit navíc. Paní ministryně, vy sama jste rozhodla o zachování vrtulníku V3A Sokol v Přerově. Ptám se, proč velení Armády České republiky toto vaše rozhodnutí nerespektuje a tento typ vrtulníku přesunulo do dopravního letectva v Praze-Kbelích. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Seďovi. Paní ministryně má dvě minuty ke své odpovědi.
Místopředsedkyně vlády a ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová: Já myslím, že členové výboru pro obranu dobře vědí, jak to je, že základna Kbely je základnou, kde mají tyto stroje své stanoviště a nic jim nebrání, aby tuto svoji službu potom konaly například i v Přerově. Pokud si bude pan poslanec přát, můžeme uskutečnit další podrobnou odbornou debatu na půdě výboru za účasti představitelů generálního štábu a ta debata, věřím, že přispěje k objasnění.
Víte, když se mluví o problematice pilotů a celého jakoby přetížení těchto lidí při poskytování této služby, já využiji tento čas a řeknu několik čísel, která se do médií nedostala. Pokud jde o poskytování služby SAR, tak za rok 2007 v Líních bylo patnáct zásahů v rámci SAR a devět zásahů v rámci IZS - míněno za celý kalendářní rok. Tentýž rok v Přerově to bylo osm zásahů SAR a osm zásahů pro IZS. Rok 2008 Líně - devět zásahů SAR a stejný počet, devět zásahů IZS. A konečně Přerov - čtyři zásahy SAR, devět zásahů pro IZS. Myslím si, že tato čísla jednoznačně dokazují, jak je to s tím údajným přetížením pilotů.
***