(16.30 hodin)
Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, vážený pane ministře, rád bych se ve své interpelaci věnoval problematice čerpání prostředků strukturálních fondů Evropského společenství na projekty v rámci operačního programu Průmysl a podnikání, tedy plánovacího období 2004-2006, které jsou již dokončeny. Nebudu se zabývat objemem vyčerpaných prostředků, ale naopak soustředím svou pozornost na fázi vyhodnocování, tedy kontroly plnění závazných ukazatelů jednotlivých projektů ze strany Evropského společenství. Činím tak z toho důvodu, že vyhodnocování projektů přichází v době prohlubující se ekonomické krize, a tedy v době diametrálně odlišných podmínek, než byly ty, za kterých jednotliví příjemci tyto dotace obdrželi.
Abych byl konkrétní, uvedu příklad. V podmínkách poskytnutí dotace v prioritě 2. Rozvoj konkurenceschopnosti podniků, opatření 2.1 Zakládání a rozvoj malých a středních podniků, program Rozvoj, má příjemce v rozhodnutí uvedeno jako závazný ukazatel "přidaná hodnota za podnik po realizaci projektu" a v monitorovacích ukazatelích pak "tržby za prodej vlastních výrobků a služeb", "přidaná hodnota", "objem realizovaného exportu", "produktivita na jednoho zaměstnance" a "čistý obrat". Současná ekonomická krize však způsobuje, že v mnohých podnicích, a to i v těch, které jsou příjemci prostředků ze strukturálních fondů, dochází ke snižování odbytu, snižování exportu, zkracování pracovní doby či poklesu produktivity práce. Velmi obtížně se rovněž plní závazné ukazatele z důvodu velkého kolísání kursu eura a koruny. Již dnes je zřejmé, že zhruba 40 % projektů je rizikových, protože neplní závazné ukazatele, a to především v ukazateli přidaná hodnota, export mimo EU, ukazatele produktivity práce, cílová hodnota nebo vyrobená elektrická energie z obnovitelných zdrojů.
Proto se vás, pane ministře, ptám: Jaká opatření přijalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby eliminovalo množství rizikových projektů, které nesplní závazné ukazatele? (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Stačí. Výborně. Děkuji. Prosím, pane ministře. Vy máte o něco víc, celých pět minut na odpověď.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji, pane předsedající. Otázka je jasná, odpověď bude také jasná a stručná. Ano, tyto ukazatele, jako je produktivita práce, počet vytvořených pracovních míst, podíl exportu a podobně, za současné situace vytvářejí problémy podnikům, které se k nim zavázaly. Je otázkou, jestli indikátory tohoto typu byly správné. Byly zřejmě stanoveny v době, kdy si nikdo nic jiného než hospodářský růst ve vysokých číslech neuměl představit. V novém programu OPPI už tyto indikátory jako závazné nejsou.
My na to samozřejmě reagujeme, s tím, že situace vypadá na první pohled jakoby hrozivě, ona zase tak hrozivá není, z jednoho prostého důvodu, že pokud ty odchylky směrem dolů jsou nebo budou těmi podnikateli ve spolupráci s námi řádně vysvětleny a zdokumentovány, bude doloženo, že ty indikátory byly stanoveny na určitou předpokládanou hospodářskou situaci, na určitý objem zakázek apod., a tyto zakázky prostě nejsou, tak jestliže tato řádná dokumentace bude možná, to znamená skutečně to bude z objektivních důvodů, tak z pohledu Evropské komise, která je tím klíčovým hlídačem, který řekne, jestli se peníze vyčerpaly správně, nebo ne, jestli se musí vracet, nebo ne, tak je to dostatečný důvod k tomu, aby indikátory byly změněny, upraveny na současnou ekonomickou situaci toho kterého podniku.
Samozřejmě nelze vyloučit jakoby zneužití, to znamená snahu podniků změkčit si podmínky bez toho, že by to skutečně bylo objektivně zdůvodněno změnami vnějšího okolí. Pak to samozřejmě uznat nebude možno. Ale znovu opakuji, pokud vnější faktory jednoznačně, prokazatelně ovlivňují ten podnik a on nemůže naplnit ty indikátory a je to evidentní, prostě stav tehdy, stav nyní, tak to je důvod pro to, indikátory změnit bez nutnosti peníze vracet, nebo bez nějakých dalších sankcí.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Zeptám se - stačí. Můžeme tedy ukončit interpelaci a pustit se do další.
Pan poslanec Braný má interpelovat přítomného ministra financí. (Ministr financí momentálně nepřítomen v sále.) Já tady nemohu najít omluvu pana ministra Kalouska. Není někde poblíž přítomen ministr Kalousek? Ve foyer či někde? (Domluva u předsednického stolu.) Dobře, pan poslanec se pustí do interpelace, kterou má ve věci - ano, mezitím se situace vyřešila. (Ministr financí vchází do sálu.) Je to namátková kontrola podnikatelů. Takže prosím pana poslance, aby přednesl svou interpelaci ve věci namátkové kontroly. Prosím.
Poslanec Petr Braný: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, Ústavní soud nedávno ve svém nálezu, konkrétně 18. listopadu 2008, pod svou spisovou značkou US1835/07 zamítl namátkové kontroly podnikatelů zhusta prováděné finančními úřady. Dle Ústavního soudu se jedná o přílišný zásah do práv člověka, kontroloři při namátkových kontrolách mají příliš mnoho pravomocí, ale pro kontrolu se rozhodují bez důkazů. To je dle Ústavního soudu zhruba stejné, jako kdyby byl někdo vyšetřován, aniž by cokoli provedl. Dle Ústavního soudu musí mít úředníci nejdříve podezření, až pak mohou u podnikatelů provést kontrolu účetních dokladů, nebo jim to výslovně bude moci umožňovat zákon, což zatím neumožňuje.
Zaznamenal jsem před několika dny v denním tisku, konkrétně v rozhovoru pana ministra financí Kalouska pro Hospodářské noviny na konci ledna letošního roku, velice kritické vyjádření k tomuto nálezu Ústavního soudu. Vyslovený názor pana ministra na tento nález by mi nevadil. Jak jsem ovšem z tohoto interview vyrozuměl, budou zřejmě namátkové daňové kontroly podnikatelů probíhat i nadále, a to i přes Ústavním soudem deklarovanou neústavnost takovéhoto postupu.
A nyní k dotazu. Respektoval pan ministr financí osobně či Ústřední finanční a daňové ředitelství svým aktem po linii řízení zmíněný nález Ústavního soudu, nebo předloží legislativní iniciativu, aby zákon toto umožňoval? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Teď požádám pana ministra Kalouska, aby na tuto interpelaci reagoval. Prosím, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za otázku. Pane poslanče, dovolte, abych začal přesvědčením, že jsme všichni omylní. Já , vláda, Sněmovna, vy a bohužel někdy i podle mého názoru dva soudci senátu Ústavního soudu z těch tří. (Veselost.)
Já jsem se netajil svým velmi zdvořilým nesouhlasem k nálezu, který Ústavní soud, nebo senát Ústavního soudu, přijal, zejména proto, že je tam používána analogie s trestním řízením. Já těžko mohu přijmout, že trestní řízení je totéž jako daňová kontrola, už jenom proto, že to zcela postrádá logiku daňové kontroly u právnických osob, na kterou pochopitelně daňová kontrola je zaměřena především.
Nechci se pouštět do složitých právních polemik s ústavním autoritami. Nicméně ten nález sám je takového druhu, že nám neumožňuje aplikovat svoji práci v praxi a dělá z nás světovou raritu na poli daňové správy.
***