(11.00 hodin)
Poslanec Karel Sehoř: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych navrhl vynětí bodu 26, tisk 583, z pořadu této schůze. Již to navrhla paní poslankyně Jakubková, Já se k tomu přidávám a zdůvodnění je takové, že hospodářský výbor ještě tuto problematiku neprojednal a má ji projednávat teprve 25. února. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Který bod to byl? (Bod 26, tisk 583.) Vyřadit 26, dobře.
Poslanec Karel Sehoř: Na rozdíl od jejího druhého návrhu, který zásadně odmítám.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Další je Zdeněk Škromach a pak to bude Ladislav Skopal.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte, abych navrhl zařadit nový bod na jednání naší schůze, a sice bod by zněl Zpráva ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase k řešení nedostatku finančních prostředků pro zajištění sociálních služeb v roce 2009. Tento bod bych navrhl zařadit jako poslední bod před druhými čteními.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je to zajímavé, poslední bod před druhými čteními, takhle si to představujete, pane poslanče?
Poslanec Zdeněk Škromach: Ano. Chtěl bych krátce zdůvodnit tento návrh. Už pan poslanec Rath tady hovořil o problémech sociálních zařízení, která zřizují kraje a kde stát, potažmo Ministerstvo práce a sociálních věcí, nezajišťuje dostatečné financování formou dotace, obdobně jako tomu bylo v letech 2007, 2008. Ale, a tady chci rozšířit tento prostor, protože to se netýká jenom zařízení zřizovaných kraji, týká se to celého okruhu sociálních služeb, které zřizují jak kraje, tak města, týká se to neziskových organizací, tam obzvláště, protože ty na rozdíl od měst nebo krajů nemají další možnosti financování. Obzvláště v situaci, kdy nastupuje krize a kdy vlastně i možné různé příspěvky apod. od sponzorů pro sociální služby se stávají jenom minulostí. A za této situace vlastně ministerstvo nebo vláda přímo ohrožuje celý tento systém sociálních služeb, který obhospodařuje statisíce lidí a který tyto služby nebude možno poskytovat v mnoha případech.
To je nebezpečí, na které je potřeba reagovat. Musím říci, rozuměl bych tomu, kdyby pan ministr Nečas věcně hledal způsoby řešení. Rozumím tomu, že už sdělil, že hledá 1,5 miliardy, která možná bude někde na cestě, ale až bude, tak bude. Ale nerozumím tomu, kdy se ministr Nečas vyjadřuje tím způsobem: Když mají kraje peníze na poplatky ve zdravotnických zařízeních, ať si najdou peníze i na sociální služby. Já myslím, že tímhle výrokem pan ministr Nečas jasně ukázal, že to není otázka peněz, ale že to je válka. Že to je krevní msta, že to je pomsta za to, že ODS prohrála krajské volby, že její hejtmani dnes přecházejí na ministerstva, ať už ministři, náměstci apod. A to není jediný výrok. Týká se to i např. doplatků pro České dráhy apod.
Tato vláda začala válku s kraji - a kdo je obětí této války? Lidé se zdravotním postižením, důchodci a další. Myslím, že dělat politikum a brát si jako rukojmí občany, kteří se nemůžou bránit z hlediska své pozice toho, že se mnohdy jedná o lidi zdravotně postižené, přestárlé apod. A z těchto lidí si vláda dělá rukojmí místo toho, aby situaci řešila.
Byl jsem překvapen, když se projednával rozpočet a kdy návrh, který mohl alespoň z velké části tento problém řešit, na převedení dvou miliard korun na sociální služby, nakonec vládní koalice odmítla. Odmítla a říkala: Peníze nebudou. Když se podíváme na financování krajů a sociálních služeb v minulých dvou letech, tak je jednoznačné, že peníze na tyto dotace byly. Dneska je situace taková, že poprvé po dvou letech účinnosti nového zákona o sociálních službách byly výrazným způsobem tyto dotace pokráceny a je to vlastně v situaci, kdy to už všichni dneska víme, potvrdil to už i ministr financí pan Kalousek, že tady je krize a že ty problémy jsou. A nemají ty problémy jenom sportovní oddíly, které nikdy neměly moc velký problém s tím, aby byly sponzorovány. Sociální služby vždycky byly popelkou ve sponzorování. Ale za této situace Ministerstvo práce omezuje dotaci a vystavuje naprosto nepochopitelně organizace, které poskytují sociální služby v podstatě v situaci, kdy musí přemýšlet vůbec o tom, jestli nemají ukončit svoji činnost.
Píšou, a já myslím, že píšou vám všem, vážení poslanci a poslankyně, různá občanská sdružení, že prostě z těch 15, 20 procent, které dneska dostávají jako dotaci, prostě nemůžou existovat. Já myslím, že to je velmi závažná věc, a proto jsem přesvědčen, že ministr práce by měl vystoupit a měl by informovat Poslaneckou sněmovnu, jak zajistit financování.
Mě překvapuje, když jsem dneska četl, co vymyslel slavný NERV, že nepočítá Ministerstvo práce například s tím, že právě sociální služby by mohly být výrazným zdrojem pracovních příležitostí, a to i v oblastech, kde žádná práce moc nepřijde, ale naopak, jestliže se v těchto oblastech ruší sklárny, porcelánky a podobně, tak je to mnohdy možnost zaměstnání pro lidi, kteří by mohli najít uplatnění právě v oblasti sociálních služeb. A očekával bych od vlády a od pana ministra, že naopak přijde s dalšími jednou, dvěma miliardami navíc. Protože by to mohla být slušná aktivní politika zaměstnanosti. Ale nikoli, pravda je opak, nakonec se tyto služby budou zřejmě rušit, pokud nebudou peníze. A vláda přichází jenom s návrhy na restrikce místo na oživení.
A to už vůbec, když se tady hovořilo o evropských penězích, tak ale asi možná to stojí za vzpomenutí, protože evropské peníze, které by dneska měly běžet například na aktivní politiku zaměstnanosti a podobně, tak už téměř rok prostě nejsou. Obce musely zrušit veřejně prospěšné práce loni v říjnu. Peníze došly. Chápu a myslím, že je dobře, že se hledají zdroje z evropských peněz, protože tam jsou miliardy, které bychom mohli vyčerpat, a to i na sociální služby. Ale bohužel liknavostí ministerstva tyhle peníze nejsou k dispozici. Úřady práce je nemají, a nakonec dneska se dozvídáme, že ještě budou muset být vypsána výběrová řízení, že možná kdoví jestli v letošním roce ty peníze budou. A co ti lidé, kteří chtějí pracovat? Oni chtějí pracovat, ale vy z nich děláte nezaměstnané.
Občanská sdružení budou muset propouštět lidi, protože prostě nemají na výplaty. A bez určité jistoty do budoucna, prostě musí tu situaci řešit. A já myslím, že tohle je oblast, kterou může stát přímo ovlivnit a kde může přímo do toho zasáhnout. A naopak může přinést spoustu dobrých věcí, jednak zlepšení kvality a rozsahu služeb pro potřebné lidi a na druhé straně zajistit pracovní příležitosti.
***