(10.50 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní se velice omlouvám, ale úplně jsem to nepochopil. Vy to chcete jako pátý bod. Jsme ve shodě, jako pátý bod, a pokud ty dřívější neprojdou, tak to bude jako bod dřívější. Takhle je to celý smysl toho. (Souhlas.) Dobře, je mi to jasné. Výborně, můžeme postoupit dál.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji, pane místopředsedo. Myslím si, že jsme se zcela pochopili.
Pokud jde o odůvodnění tohoto bodu, velmi stručně. V tuto chvíli vláda Mirka Topolánka zahájila dva významné privatizační procesy. Prvním je prodej státního podniku Letiště Praha, který se transformuje současně na akciovou společnost, a druhým je prodej Českých aerolinií, ČSA. V této fázi se také nacházíme uprostřed hluboké finanční a hospodářské krize, která má přirozeně dopady na veškeré privatizační aktivity vlád zemí, které jsou touto krizí zasaženy.
Jsem rád, že naše vláda po několika měsících váhání přiznala, že České republiky se finanční a hospodářská krize také dotkne. Bohužel, vláda si to pouze přiznala, ale nejedná v duchu tohoto poznání. Jestliže vláda pokračuje v privatizačních procesech těchto významných strategických státních firem bez ohledu na to, jaký může inkasovat výnos za tuto privatizaci, pokládám to za velmi významnou chybu. Je přece zřejmé, že v této fázi hospodářského vývoje klesá hodnota celé řady aktiv. I firmy, které ještě před několika lety byly hodnoceny v rámci tržního hodnocení na desítky miliard korun, v této fázi hospodářské krize jejich hodnocení a cena těchto aktiv v tržním ocenění klesá. Je také zřejmé, že potenciální investoři a zájemci o odkoupení těchto státních podniků budou mít mnohem horší podmínky pro to, aby shromáždili potřebné finanční prostředky. Myslím si, že o tom dnes už nikdo v rámci finanční krize nediskutuje.
Většina analytiků a většina nezávislých oborníků už dávno vládě doporučila, aby s touto privatizací vyčkala, aby tuto privatizaci přerušila. My jako sociální demokraté opakovaně vládu vyzýváme, aby ukončila tato dva rozběhlé privatizační procesy, neboť státu, České republice, hrozí významné hospodářské škody, pokud by tyto dva privatizační procesy byly dokončeny. Naší zemi hrozí, že vláda tyto dva významné podniky, ČSA a Letiště Praha, prodá pod cenou. Já neznám žádný důvod, který nutí vládu k tomu, aby uprostřed finanční a hospodářské krize urychlovala privatizaci těchto významných státních firem.
Problém také je, že průběh této privatizace doprovázejí některé vážné chyby, také některé omyly a vážné spekulace, které zpochybňují celý privatizační proces, ať už jde o Aerolinie nebo ať už jde o podnik Letiště Praha.
Pokud jde o Letiště Praha, chtěl bych zmínit to, že vláda na počátku hovořila o očekávaném zisku z prodeje tohoto podniku ve výši 100 mld. Kč. Není to tak dávno, kdy bývalý ministr dopravy Řebíček snížil tento odhad na 50 mld. Kč. Já se ptám, jaké existují důvody pro to, aby vláda takto rychle a takto dramaticky snižovala odhady příjmů z prodeje ještě předtím, než vůbec začala soutěž, a ještě předtím, než byly předloženy nabídky jednotlivých uchazečů. Domnívám se, že takovéto snížení očekávané kupní ceny na straně vlády je velmi dramatická chyba, která se České republice může významným způsobem vymstít. A není možné v takovýchto chybách během privatizačního procesu pokračovat.
Nepochybným faktem je také skutečnost, že naprostá většina členských zemí EU ponechala strategická letiště ve státních rukou. Model privatizace, který zvolila česká vláda, to znamená prodej Letiště Praha naprosto zcela včetně pozemku, včetně všech nemovitostí, je v rámci EU zcela neobvyklý a unikátní model. To jednoznačně potvrdily také analýzy, které zpracoval za prvé Parlamentní institut a za druhé také poradci, kteří připravovali pro vládu podklady pro její rozhodnutí. Z těchto podkladů jednoznačně vyplývá, že nadpoloviční většina členských států EU ponechala letiště zcela ve státních rukou a zbylé státy buď privatizovaly pouze minoritní podíl v těchto letištích, nebo letiště pouze pronajaly. To, že se vláda rozhodla prodat letiště celé včetně pozemku, samozřejmě zvyšuje všechna potenciální rizika spojená s privatizací Letiště Praha.
Já pokládám za velkou chybu, že vláda na toto téma nevedla žádnou diskusi ani na půdě výborů Poslanecké sněmovny, ani na půdě pléna Poslanecké sněmovny, a myslím si, že je načase, abychom dostali jako poslanci možnost se k této významné privatizaci na půdě Poslanecké sněmovny vyjádřit. Jde o bezpečnostní zájmy České republiky, jde o strategické zájmy České republiky a mimo jiné jde také o to, jaké finanční zdroje potenciálně Česká republiky získá, pokud se rozhodne tento významný státní majetek uprostřed finanční krize prodat.
Pokud jde o České aerolinie, tak tam jsou opět velmi vážné otazníky a velmi vážné pochybnosti. Není to tak dávno, kdy se předseda dozorčí rady ČSA, bývalý ministr financí za ODS Ivan Kočárník vyjádřil, že on jako předseda dozorčí rady by považoval za minimální cenu pro prodej aerolinií částku 10 mld. Kč. Není to tak dávno, kdy se představitelé vlády vyjádřili v tom smyslu, že nejnižší částka, za kterou si dokážou představit prodej ČSA, je 5 mld. Kč. A v poslední době se také objevují informace o tom, že by snad pro vládu byly přijatelnější i částky nižší než 5 mld. Kč.
Já se ptám, proč vláda postupuje při privatizaci státního majetku metodou holandské dražby. Proč se neustále snižují částky, za které vláda avizuje, že je ochotna tento významný státní majetek a strategické firmy prodat. Myslím si, že není v pořádku, jestliže na jedné straně předseda dozorčí rady ČSA, a myslím, že je to také člen ODS, dlouholetý ministr financí za ODS, tvrdí, že on by firmu neprodal levněji než za 10 mld. Kč, a současně představitelé vlády uvažují o částkách , které jsou nižší než 50 % této sumy. Buď vláda má v čele dozorčí rady ČSA naprosto nekompetentního člověka a současně za ODS tento naprosto nekompetentní člověk dlouhé roky, tuším pět let, seděl na Ministerstvu financí, anebo jsou nekompetentní úředníci a ministři, kteří tento prodej ČSA připravují. Není možné, aby měli pravdu oba, to znamená jak vláda, tak předseda dozorčí rady ČSA.
Myslím si, že poslední zajímavou perličkou ve spojitosti s privatizací ČSA jsou spekulace o tom, komu vlastně premiér slíbil, že tuto firmu prodá. Myslím si, že by určitě bylo zajímavé poslechnout si názor předsedy vlády na to, kdo by tedy měli být potenciální kupci těchto strategických firem, a také to, zda privatizace těchto firem byla předmětem jednání předsedy vlády Topolánka a ruského premiéra Putina. Myslím si, že pan premiér se nikdy k této věci veřejně nevyjádřil. To, že se k této věci nikdy veřejně nevyjádřil, podporuje spekulace, které se objevují v médiích o tom, že již ze strany vlády údajně bylo přislíbeno ruské straně, že buď Letiště Praha, nebo ČSA bude moci získat některá z ruských firem, některý z ruských uchazečů o tuto privatizaci. Myslím si, že tohle je také určitě zajímavé téma, které by bylo dobré diskutovat na půdě Poslanecké sněmovny.
A dovolte mi poslední argument. Přečetl jsem si ve včerejším tisku poměrně ostré vyjádření jednoho ze členů vlády, pana ministra pro místní rozvoj Svobody, který se jednoznačně postavil proti prodeji Letiště Praha. Čili ukazuje se, že i na půdě vlády na tuto věc existují rozdílné názory. A to je myslím také signál toho, že něco není v pořádku, že bychom tuto věc neměli přenechat pouze rozhodnutí vlády, ale že bychom se touto otázkou měli zabývat také na půdě Poslanecké sněmovny. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Myslím, že návrh je jasný, budeme o něm hlasovat.
A další, kdo se přihlásil, je pan poslanec Karel Sehoř, připraví se Zdeněk Škromach.
***