(19.50 hodin)
(pokračuje Exner)
Podobně pan poslanec Miroslav Svoboda prohlásil, že Lisabonská smlouva je i pro neprávníka čitelná. Musím říci, že je snad jediný, s kým jsem se setkal, že si něco takového myslí. Znovu ho odkážu na aktuální diskusi před německým spolkovým ústavním soudem, ale i na diskusi před našim Ústavním soudem, kde nikdo nepochyboval o tom, že Lisabonská smlouva je nejen složitá, ale i pro právníky velmi obtížná, natož pro neprávníky.
Myslím si, že tak by bylo možné pokračovat dál. Například Pavel Severa prohlásil, že primární v Lisabonské smlouvě je v současné době čím dál víc trhu. V současné době nám řada členských zemí EU v rámci krize ukazuje, jak si klidně zavádí rostoucí regulaci státní a výběrové podpory, které za jiných okolností by neodpovídaly ani Paktu růstu a stability ani maastrichtským kritériím ani jiným pravidlům Evropské unie.
Pan místopředseda Zaorálek prohlásil, že Evropská unie není dost integrovaná, dost akceschopná a Lisabonská smlouva snad zajišťuje silný leadership, který nás má přes současné těžké období převést.
Prostřednictvím předsedajícího, pane místopředsedo, bych vás chtěl požádat, abyste si rozmyslel, jak to vlastně je, jestli tedy Lisabonská smlouva je skutečně tak zásadní, anebo jestli Lisabonská smlouva nic podstatného nemění, jak její zastánci mnohokrát v našich debatách opakovali. Tak buď je opravdu tak zásadní, že její silný leadership teď na základě Lisabonské smlouvy nás vyvede z krize, pak je ovšem naprosto oprávněné referendum, které vlastně by rozhodlo o pozměnění smluv, tak jak o nich rozhodují občané při přistoupení České republiky do EU, anebo nic zásadního nemění, pak není naděje, že tento silný leadership by nás nějak zázračně vyvedl z krize.
Solidarita. Jsem rád, že se k tomu vyjádřil pan předseda vlády. Ano. Není jenom nově v energetice nebo v boji proti nelegální migraci. Například FRONTEX je, pokud jde o nelegální migraci, věc, ve které spolupracují členské státy, zainteresované členské státy EU už minimálně tři roky. Pokud jde o energetiku, vysvětlete mi, co brání možné spolupráci v rámci Evropské unie, aby se propojilo vše, co je potřebné. Žádná smlouva v této věci nebrání, je potřeba jenom politická vůle.
Dovolte mně ještě, abych přednesl jeden pozměňovací návrh k návrhu usnesení, které navrhl výbor pro evropské záležitosti, a analogicky k návrhu usnesení, jak ho přednesl pan poslanec Krill. V části, kde Poslanecká sněmovna prohlašuje, v bodě 2, se hovoří o tom, že prohlašuje, že právní status, který je přiznáván Listině základních práv Evropské unie, proto bez jakýchkoliv pochybností zajišťuje, že tato nemůže působit retroaktivně a zpochybnit tak právní a majetkové vztahy vyplývající z československého zákonodárství, zejména z let 1940 až 1946, a dále po textu. Já navrhuji, abychom tento text za slovy "československého zákonodárství" doplnili slovy "a mezinárodních smluv, zejména z let 1940 až 1946". Československé zákonodárství z této doby bylo samozřejmě zákonodárstvím suverénním, ale jeho podstatná část vyplývala z mezinárodních smluv, z toho, že prezident Beneš a jeho vláda byli uznány rozhodnutím vlád Velké Británie a Francie a potom také Spojených států amerických, ale také například z Postupimské smlouvy a dalších věcí. Chceme-li už určité prohlášení tohoto typu, domnívám se, že zlepšíme text, jestliže se odvoláme nejen na vlastní československé zákonodárství, ale také na mezinárodní smlouvy z těchto let.
Na základě všeho toho, co jsem řekl, navrhuji, aby jednání Poslanecké sněmovny o Lisabonské smlouvě bylo přerušeno k tomu, aby výbory, které dosud nedokončily své jednání, ho mohly dokončit. Navrhuji, aby takové přerušení jednání bylo do začátku druhého plánovaného týdne Poslanecké sněmovny v březnu, to je do 24. března. Usnesení, které navrhuji, by tedy znělo: Přerušuje projednávání Lisabonské smlouvy do 24. března letošního roku.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy a pánové, opět zazněl procedurální návrh, který je hlasovatelný, a sice abychom přerušili projednávání tohoto bodu do 24. března. Rozuměl jsem panu poslanci Exnerovi správně? Takže já o tom dám bezprostředně hlasovat.
Dámy a pánové, kdo souhlasí s návrhem pana poslance Exnera, aby projednávání Lisabonské smlouvy bylo přerušeno do 24. března letošního roku? Zahájil jsem hlasování, které má pořadové číslo 9. Kdo je pro, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko ano. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Hlasování skončilo. Hlasovalo 181 poslanců, pro 39, proti 109. Takže tento návrh nebyl přijat.
Nyní jsou dva fakticky přihlášení. Pan poslanec Sunkovský, který vystoupí jako první, a po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Jičínský. (V sále je velký hluk.) Prosím o klid!
Poslanec Petr Sunkovský: Pane místopředsedo, já bych se chtěl ještě vyjádřit k předposlednímu hlasování. Ne k tomu minulému. Já jsem hlasoval proti vrácení, a na sjetině jsem měl ano, ale nezpochybňuji hlasování. Pouze pro stenozáznam.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Zdeněk Jičínský. (Stálý hluk v sále.)
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, faktická poznámka, která se vztahuje k tomu, co říkal pan kolega Exner.
Prosím vás, kdybyste požádal členy Sněmovny o klid.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano. Prosím, dámy a pánové, abyste vyslechli v klidu pana poslance Zdeňka Jičínského. Odpočítávám mu deset vteřin.
Poslanec Zdeněk Jičínský: V Listině základních práv autoritativnější názor, než je názor Ústavního soudu, tu není. Nemusí se panu kolegovi Exnerovi líbit. Bude mít možnost po schválení Lisabonské smlouvy dát dohromady 41 poslanců a obrátit se znovu na Ústavní soud, aby mu vyřešil tu otázku, která mu jasná není. To je první poznámka.
Druhá poznámka. Pan místopředseda Filip mluvil o legitimitě rozhodování. Dobře ví, že kromě Irska žádná jiná země Evropské unie nemá povinné referendum o hlasování o Lisabonské smlouvě, takže v tomto směru je třeba argumentovat korektně.
A poslední poznámka - k návrhu usnesení. Z hlediska nauky mezinárodního práva i dokumentů mezinárodního práva, jako je např. Vídeňská úmluva o smluvním právu, je zřejmé, že mezinárodní smlouva se vztahuje na vztahy vznikající po jejím uzavření, pokud není mezinárodní smlouva výslovně zaměřena na řešení vztahů z minulosti, což je možné. Takové smlouvy se upravovaly, například pokud jde o majetkové vztahy. V tomto směru tedy pokud jde o toto usnesení, je třeba si položit otázku, že je to usnesení, které má politický význam, právní význam nemá. Z hlediska řekl bych základních dokumentů i posudku, který byl připraven pro rozhodování Evropské unie o tom, zda Česká republika může být přijata jako stát EU, bylo jasně konstatováno, že smluvní vztahy se týkají jenom toho, co vzniká po členství České republiky.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Pane poslanče, čas!
Poslanec Zdeněk Jičínský: Končím. Chápu ale to, že v rámci, řekl bych, jisté atmosféry české společnosti se může většině Sněmovny jevit účelné, aby takovéto doprovodné usnesení politického charakteru přijato bylo. Je to věc politické úvahy. Právní význam toto usnesení nemá.
***