(16.50 hodin)
(pokračuje Škromach)
My bychom ji vyjednali daleko lépe než vy. Ale vzpomínám si a myslím si, že všichni vidíme ty televizní úsměvy pana premiéra, jak mává smlouvou téměř jako Chamberlain, když dohodl celosvětový mír, a říká, jak zachránil Evropu, jak zachránil Českou republiku, a dneska se dovídáme, že on ani sám tomu nevěří. Tak si udělejte doma jasno, nezdržujte nás tady!
Já myslím, že nakonec my to podpoříme, když už to Topolánek dojednal, tato vláda. A pokud tahle vláda není suverénní vládou suverénního státu a pokud dělá jenom pošťáky a přebírá v Bruselu takové závažné dokumenty a podepisuje jenom to, že to převzala, a ani neví, že vlastně tím podepisuje jakýsi závazek, tak by tahle vláda měla sama odstoupit a otevřít prostor jiným, kteří to dokáží.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan poslanec Škromach. Nyní bude mluvit pan poslanec Paroubek, s přednostním právem se hlásí místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Nezlobte se, že se ještě jednou hlásím k mikrofonu, ale já tady vidím obrovskou příležitost získat dalšího stoupence Lisabonské smlouvy v panu poslanci Prosekovi, protože já s ním opravdu souhlasím v tom, že tohle není ústava Spojených států, tohle není ústava a základní zákon prostě federálního státu. Tohle je opravdu, a teď už jsme tedy zajedno, tohle je něco, co respektuje to, že ty státy se vzdávají svých kompetencí za přesně definovaných podmínek, a právě tato Lisabonská smlouva, a máme teď už i rozhodnutí Ústavního soudu, které nás o tom podrobně informuje. To ústavní rozhodnutí nám vlastně říká, za jakých podmínek je ta integrace další možná, aby nebyla porušena ústava. Protože ten náš systém funguje tak, že Ústavní soud je v tomhle suverén a má možnost prozkoumat, jestli není jakékoliv rozhodnutí evropské v rozporu s českým Ústavním soudem. Toto je vlastně v tom nálezu Ústavního soudu potvrzeno. Já si myslím, že tady bychom oba mohli být spokojeni. Já bych si přál, aby bylo více takových poslanců ODS, jako je pan poslanec Prosek, protože už vidím malou vzdálenost k tomu, abychom tady dokonce vytvořili velkou silnou ústavní podporu pro ústavní smlouvu!
Děkuji za pozornost a děkuji za ty hlasy, které přibývají.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Jiří Paroubek, po něm je přihlášena paní kolegyně Helena Mallotová.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, já bych přece jenom v úvodu ještě reagoval na některá vyjádření, která tady byla. Jednak na vyjádření pana premiéra na slova místopředsedy Poslanecké sněmovny Zaorálka. Myslím, ta slova pana Zaorálka byla vedena ve velmi poklidném tónu, přesto pan premiér svým roztomilým způsobem označil tato slova za standardní demagogii. Myslím si, že pokud má být demagogií, kdy při podpisu Lisabonské smlouvy premiérem České republiky se konstatuje z naší strany, že se tato smlouva předloží k projednání Parlamentu, přece jenom už od toho podpisu proběhla delší doba a jsou s tím nějaké problémy. Všiml jsem si také, že jeden ze senátorů ODS dokonce zašel tak daleko, že řekl - a já tomu nemohu uvěřit, protože v tisku se občas píší věci, které nebývají pravda - že pan předseda Topolánek jen podepsal převzetí Lisabonské smlouvy. No tak trošku jsem se zasmál nad nevychovaností tisku a říkal jsem si, že je to trošku jinak. Ale chtěl jsem požádat pana premiéra, jestli by přece jenom nemírnil svůj slovník, protože v poslední době ten slovník jeho a jeho nejbližších spolupracovníků ve vztahu k sociální demokracii je poněkud košatý. Tu se dozvídáme něco o standardní demagogii - to je spíš takový malý odvárek, nebo slabý odvárek - pak se dozvídáme od druhého nejvyššího funkcionáře ODS, že sociální demokracie je vlastně NSDAP vedená Hitlerem a Goebbelsem, pak o hejtmanech, že se jedná o bolševický chaos, o představitelích ČSSD, že se jedná o žumpu. Víte, všeho moc škodí. Chtěl bych říci, že snad možná i rádoby objektivní provládní tisk by si toho mohl všímat a nejásat nad tímhle poklesem politické kultury.
Chtěl bych se vyjádřit ještě ke slovům paní poslankyně Kateřiny Jacques - prostřednictvím předsedající. Paní poslankyně tady není, určitě má nějakou hodnotnou činnost někde mimo. Chtěl bych jenom upřesnit, jak je to s tou její obavou, že jsem snad změnil názor a že chci podat nějaký návrh na referendum. Víte, to je myšlenka, která mě napadá jenom v krajním zoufalství, do kterého dovádí jednání kolem Lisabonské smlouvy tato koalice. To není žádný návrh, to je úvaha. Já jsem také v tomtéž deníku, a musím říct, že redaktor to korektně zaznamenal, řekl, že toto říkám bez debaty, bez předchozí debaty v sociální demokracii a bez předchozí debaty ve straně evropských socialistů, protože málo platné, je to myšlenka, která v rámci Evropy je poněkud nezvyklá. Ale jako určitá úvaha v zoufalé situaci, a já věřím, že přece jenom se najde i v Občanské demokratické straně dost poslanců, kteří budou schopni Lisabonskou smlouvu schválit, a já bych to velice uvítal a velice ocenil.
Chtěl bych říci, že dnes vlastně přišel den D a hodina H. Poslanecká sněmovna má konečně možnost rozhodnout o osudu reformní Lisabonské smlouvy. Konečně rozhodne, zda bude smetena ze stolu snaha všech ostatních evropských partnerů o novém vnitřním uspořádání Evropské unie, nebo naopak, zda se i my k této výzvě připojíme. Ať tak či onak, nemůžeme prodlužovat tento stav nerozhodnosti a musíme říci jasné slovo, ať už bude znít jakkoliv. Na podporu Lisabonské smlouvy jsme vynaložili již tolik úsilí, že i u mne nastal stav, kdy už nepokládám za důstojné, abych dále jako představitel nejsilnější opoziční strany a strany požívající největší důvěry veřejnosti prosil a žadonil kohokoliv o souhlas se smlouvou a abych dělal absurdní výměnné obchody, jak se jich dožaduje ODS.
Každý je strůjcem svého osudu. A je to také Mirek Topolánek, předseda vlády a dnešní předseda Evropské rady, který smlouvu podepsal a převzal tak jménem České republiky závazek smlouvu prosadit. Je na něm, ať ukáže, jak silná je jeho vnitropolitická pozice. Jak vlastní je mu plnit sliby a jak je to vůbec s jeho deklarovaným evropanstvím. Ať ukáže, co vlastně zmůže. Ale hlavně ať už se k problému postaví jako chlap a nesnaží se jej, ať již ze zbabělosti nebo vypočítavosti, obejít po dobu svého předsedání Rady EU, které se mu tak zalíbilo. Už ne další slova, ale další činy.
Protože jsem od přírody v podstatě dobrák, chci mu podat pomocnou ruku. Situace pro schválení Lisabonské smlouvy je téměř ideální a lepší už asi nebude. Podle výsledků renomované agentury pro výzkum veřejného mínění STEM z ledna tohoto roku jsou dvě třetiny českých voličů přesvědčeny, že by Parlament České republiky měl Lisabonskou smlouvu schválit. Konečně, posuďte sami. Na otázku "myslíte si, že Parlament České republiky by měl schválit tzv. Lisabonskou smlouvu nahrazující původní návrh Evropské ústavy" pro odpovídá 66 % lidí, u voličů ČSSD je to 68%, u ODS 69 %, u voličů komunistické strany 42 %, u voličů KDU-ČSL 69 % a u Strany zelených 74 %. U swingových voličů, jen tak mimochodem, je to 64 %, u těch, kteří volí jiné politické, strany 45 %. Tato čísla jsou výmluvná.
Co nám zmíněný průzkum STEM říká o dalších postojích české veřejnosti k Evropské unii. A každému bych doporučoval se s tím průzkumem seznámit. Myslím, zejména to platí pro nás, profesionální politiky. Zhruba tři čtvrtiny českých voličů cítí přináležitost k Evropě a cítí se být Evropany.
***