(14.20 hodin)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane zpravodaji. Nyní vystoupí pan místopředseda Zaorálek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážená vládo, dámy a pánové, kolegové, je tady poměrně dost velký ruch. Přesto mi připadá, že by stálo za to se trochu soustředit a ujasnit si, o co vlastně jde a jak rozumět slovům pana premiéra Topolánka. Upozorňuji, že by to skutečně stálo za to, protože to, oč jde, je schvalování Lisabonské smlouvy a docela se o tom v zahraničí píše, protože Česká republika zůstává největším otazníkem nad Lisabonskou smlouvou. Protože jsem viděl průzkumy v Irsku, které ukazují, že v Irsku je v současné době poměrně drtivá podpora pro přijetí Lisabonské smlouvy v referendu. Takže se postupně Česká republika propracovala opravdu mezi nejproblematičtější země, co se týká schvalování Lisabonské smlouvy.
A dovolte mi, přátelé, abych připomněl, že Česká republika je předsednickou zemí Evropské unie a že ji v březnu čeká zasedání Evropské rady. Zasedání Evropské rady, které nebude probíhat v normální situaci, protože se má zabývat ekonomickou krizí a přípravou Evropy na summit G20 v dubnu tohoto roku.
To není to jediné, co čeká Českou republiku. Čeká ji jednání v čele předsednictví se Spojenými státy o nové podobě transatlantické agendy. Čeká ji jednání s Čínou, Brazílií, Indií, které se týká environmentálních změn ve světě. Ještě nikdy se v minulosti nestalo, aby v čele jako předsedající země Evropské unie stála země, která působí tak nevěrohodně jako Česká republika. Země, která sama nemá v této chvíli vypořádané své závazky s Evropskou unií.
Podívejte se, premiér této země se zavázal podpisem k ratifikaci Lisabonské smlouvy v České republice. Podle vídeňské úmluvy takovýto podpis a závazek premiéra země váže v tom smyslu, že by měl v parlamentu obhájit to, co podepsal, a měl by splnit ten závazek, který uzavřel na úrovni 27 zemí. To není normální bilaterální smlouva. My jsme dnes předsednickou zemí a jsme dnes ta nejproblematičtější v uzavření toho závazku. Uvědomte si, že jestli máme předsedat v dubnu Evropské radě, jestli máme být v tomto tím, kdo vede Evropu, tak nemůžeme být takto nevěrohodní, zpochybněni tím, že nedostojíme vlastnímu závazku. To není nějaký můj rozmar. Koho to má bavit, číst v zahraničí články, ve kterých se píše o tom, že Praha spí, že Evropa je němá, že není normální předsednictví, že je období, které je mimořádné tím, co se na Evropskou unii valí, že jsme v situaci, kdy naléhavě potřebujeme někoho, kdo skutečně Evropu vede?
Jsem přesvědčen, že není čas na to, aby si Občanská demokratická strana vymýšlela další a další důvody odkladu hlasování o Lisabonské smlouvě. Já úplně ani nerozumím tomu, co tady pan premiér Topolánek navrhoval. On mluvil o úpravách jednacího řádu, potažmo o úpravách stykového zákona. Dnes jsem v novinách četl vyhlášení pana senátora Kubery, ve kterém říká, že ti, kdo mluví o úpravách jednacího řádu, klamou veřejnost, že o to vůbec nejde, že jde o změnu stykového zákona a že to je jasné. Chápete - tady vůbec ani není jasné, co je vlastně ten důvod, kvůli kterému máme hlasování o Lisabonské smlouvě odkládat.
Já jsem přesvědčen, že pokud někdo tady mluví o nutnosti připravit znění stykového zákona, tak tím odkládá jakoukoli událost o měsíce, měsíce dozadu. Protože to nejsme schopni v nějakém dohledném čase zvládnout. Už vzhledem k tomu, že není vyjasněna otázka volby prezidenta. Máme tady tři návrhy na přímou volbu prezidenta a stykový zákon je z velké části úpravou parlamentní volby prezidenta. Pokud se nevyjasní to, jak bude prezident v České republice volen, tak není možné dokončit práci na stykovém zákoně. Já tím chci vysvětlit, že pokud někdo o něm mluví, tak je to jednoznačná obstrukce. Ty argumenty prostě nelze vzít vážně a nelze tady hledat nějakou dohodu.
Jsem si jist, že dnes je v zájmu České republiky a tohoto parlamentu, aby se vypořádal se závazkem, který na sebe vzal premiér. Pokud on sám to není schopen tady sdělit, tak si myslím, že my bychom se tomuto úkolu vyhýbat neměli. To je vlastně pomoc, kterou nabízíme panu premiérovi, když on sám není schopen se stát vůdcem v této zemi a obhájit a vysvětlit podpis, který pod Lisabonskou smlouvu dal.
Jsem přesvědčen, že státy Evropy oprávněně, pokud vidí premiéra, který takto není schopen být lídrem ve vlastní zemi, tak je zřejmě velmi málo disponován k tomu, aby vedl a předsedal Evropské unii v nejobtížnějším předsednictví a půlroce, které v poslední době Evropa podstoupila. Takže já vás vybízím k tomu, abychom dnes neposlouchali návrhy na další odkládání a obstrukce a abychom o Lisabonské smlouvě prostě a jednoduše hlasovali. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane místopředsedo. S faktickou poznámkou pan premiér, poté pan místopředseda Filip. Prosím, pane premiére, máte možnost vystoupit.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji. Nechci polemizovat se standardní demagogií Lubomíra Zaorálka, ale jenom pro pořádek: Já jsem podepsal tu smlouvu jako premiér České republiky a já jsem tím negarantoval výsledek ratifikace. To přece není možné! To má v rukou jen a výlučně parlament nebo v referendu lid České republiky. Já jsem těžko mohl garantovat výsledek ratifikace, pane poslanče!
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane premiére. Nyní vystoupí pan místopředseda Filip, poté pan místopředseda Zaorálek s faktickou, pak pan předseda Rabas. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, pane premiére, členové vlády, paní a pánové, já musím říci, že bez jakékoli obstrukce musím konstatovat, že je velmi nešťastné, pokud se rozhodneme hlasovat v Poslanecké sněmovně bez rozhodnutí v jednotlivých výborech. Já vím, že to jednací řád umožňuje. Ale v tomto ohledu podotýkám, že standardní to není. Za druhé podotýkám, že klub KSČM od července 2006, stejně jako někteří další poslanci a jiné poslanecké kluby, zejména klub sociální demokracie, nabízí vládě České republiky, aby konečně dala možnost, o které tady pan premiér mluvil. To znamená, že občané mohou rozhodnout v referendu. Kdybychom v roce 2006 nezabili zákon o referendu - obecném referendu - tak jsme dnes mohli mít dávno po referendu o Lisabonské smlouvě.
Já tedy procedurálně navrhuji, aby odročení tohoto bodu bylo do doby, než bude projednán na 48. schůzi zákon o referendu k Lisabonské smlouvě. Protože když jste nepřijali obecné referendum, připravili jsme ještě jako klub KSČM speciální zákon k této smlouvě. Já jsem přesvědčen, že to je nejen legitimní, ale že to je potřebné.
A k panu premiérovi jednu jedinou věc: Je pravda, že on nemohl svým podpisem garantovat výsledek projednání v Poslanecké sněmovně, případně výsledek referenda. To už tak bývá. Ale trochu trapné je, že to nemůže garantovat ani sám za sebe. (Smích z řad poslanců KSČM a části ČSSD.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Pane místopředsedo, mám chápat tento návrh jako procedurální? Ano. To znamená, že o proceduře se hlasuje bez rozpravy - ale měl jsem avizovánu před tímto hlasováním přestávku na jednání poslaneckého klubu ČSSD 30 minut. To znamená, že se sejdeme v 15 hodin.
(Jednání přerušeno ve 14.30 hodin.)
***