(15.10 hodin)
Poslanec Pavel Kováčik: Pane místopředsedo, ano, v Evropě jsme. Ale jsme v Evropě, kde vyjednané podmínky ne vždy vyhovovaly občanům České republiky, jak je ostatně např. vidět na a) zemědělcích, b) na velkoobchodních řetězcích, a existuje mnoho dalších možných připomínek, kde se dá říci, že ne úplně dobře se vyjednaly podmínky. Já se prostě bojím, že ty ne úplně dobře vyjednané podmínky se pro Českou republiku po Lisabonské smlouvě přinejmenším nezlepší a v některých případech třeba ještě zhorší. Proto trvám na tom, aby rozhodovali občané.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji. Nyní vystoupí ministr Liška a poté pan předseda Tluchoř. Pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy a pánové. Já mám potřebu za Stranu zelených sdělit také náš postoj. Naše orgány, vedení strany i širší vedení, jednoznačně jsou toho názoru, že ratifikaci Lisabonské smlouvy do konce tohoto kalendářního roku nic z věcného hlediska nebrání. Všechno ostatní považujeme za zástupné problémy a myslíme si, že bylo možné udělat mnohem více pro to, abychom dospěli k ratifikaci do konce tohoto roku.
Příslušné výbory, které projednávají Lisabonskou smlouvu, se sešly. Nicméně nebyly schopny se usnést, bohužel také z důvodu nepřítomnosti některých koaličních poslanců byly tyto body přerušeny, a proto příslušné výbory teprve doprojednají Lisabonskou smlouvu.
Naším cílem tady nyní není si hrát na hrdiny a způsobit tak pád a zablokování ratifikačního procesu nejen v České republice, ale v celé Evropě. Natolik nezodpovědní nejsme. A proto jsme se rozhodli vyjít vstříc a vytvořit ještě omezený časový prostor pro to, aby měla Lisabonská smlouva na začátku příštího roku dostatečný počet hlasů ze všech stran spektra, tak abychom dospěli ke skutečnému, nebo alespoň dílčímu konsensu v Lisabonské smlouvě. Nedokážu si představit, že bychom dokázali přijmout jakékoliv další zdržování ratifikace, které by přesáhlo přelom ledna a února. Myslíme si, že leden je tím mezníkem, kdy by měla Česká republika, nejpozději při zahájení svého předsednictví Radě Evropské unie, ratifikovat Lisabonskou smlouvu, a s tímto také vstupujeme do této schůze. Děkuji.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Nyní vystoupí pan předseda Tluchoř. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Petr Tluchoř: Děkuji. Pane předsedo, dámy a pánové, krásné dobré odpoledne. Já jsem měl pocit, že se vede debata k programu této schůze. Chci maximálně přesvědčit, abychom ten program podpořili. Nevím, jestli to zaznělo dostatečně jasně, ale poslanecký klub Občanské demokratické strany program této schůze podpoří. Čili já myslím, že v tom není žádný problém. Pojďme jednat, aby nemohli vystupovat pouze ti s přednostním právem, ale všichni se mohli do té debaty zapojit. Děkuji. (Potlesk pravé části sálu.)
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane předsedo. Již žádné další přihlášky neregistruji. Nyní přistoupíme ke stanovení pořadu 46. schůze, jehož návrh je uveden na pozvánce. Znovu připomínám, že podle § 54 odst. 7 zákona o jednacím řádu rozhodne Sněmovna pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Nelze navrhovat žádnou změnu ani doplnění pořadu, rovněž tak nelze rozšiřovat schválený pořad.
Nyní budeme hlasovat o návrhu pořadu 46. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen. Zahajuji hlasování. Kdo s tímto návrhem souhlasí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 2, z přítomných 190 poslankyň a poslanců pro návrh 143, proti 30. Konstatuji, že pořad schůze byl schválen.
Nyní přistoupíme k prvnímu a jedinému bodu našeho schváleného programu a je jím
1.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii
a Smlouvu o založení Evropského společenství
/sněmovní tisk 407/ - druhé čtení
Prosím, aby se slova ujal místopředseda vlády Alexandr Vondra. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády ČR Alexandr Vondra: Vážený pane předsedo, dámy a pánové. My jsme - vláda České republiky předložila Parlamentu k ratifikaci Lisabonskou smlouvu začátkem tohoto roku. Bylo to v zásadě záhy poté, co předseda vlády loni v prosinci tuto smlouvu v Lisabonu podepsal. Následovalo projednávání v některých výborech jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu, později z rozhodnutí pléna Senátu byla smlouva postoupena k přezkumu k Ústavnímu soudu. (Sílící hluk ve sále.) Jak všichni víte, Ústavní soud se smlouvou zhruba půl roku zabýval -
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane místopředsedo, promiňte, já vás přeruším, požádám poslance, kteří hovoří a nechtějí sledovat náš program, ať opustí jednací sál, a my můžeme pokračovat v jednání 46. schůze.
Prosím, pane místopředsedo, pokračujte.
Místopředseda vlády ČR Alexandr Vondra: V rozmezí května až listopadu letošního roku Ústavní soud tuto smlouvu na základě toho předběžného prozkoumávání posuzoval a dne 26. listopadu vynesl rozhodnutí, kde v zásadě konstatoval, že Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o EU a Smlouvu o založení Evropského společenství není v těch předmětných článcích, kde Senát vznesl svou petici, to bylo asi 6 bodů, v rozporu s ústavním pořádkem. Čili ratifikační procedura pokračuje, nikdy nebyla ukončena, v zásadě už od ledna letošního roku a pokračuje i nyní tím, že s rozhodnutím Ústavního soudu se vrací na půdu Poslanecké sněmovny.
My jsme projednávali tuto smlouvu v některých výborech již minulý týden, konkrétně ve výboru pro zahraniční záležitosti a výboru pro evropské záležitosti. V obou výborech bylo projednávání přerušeno s tím, že si dovoluji upozornit zejména na diskusi v zahraničním výboru, která se dotkla otázky těch takzvaných vázaných mandátů. Je to věc, která byla diskutována i na vládě. Je to zároveň věc, která trošku souvisí se dvěma body podání té petice Senátu, totiž otázka té takzvané doložky flexibility a dále otázky takzvaného zjednodušeného postupu při přijímání změn, které z Lisabonské smlouvy vyplývají.
Lisabonská smlouva, pokud vstoupí v platnost, umožňuje totiž další postupování příslušných pravomocí na evropskou úroveň, aniž by v některých oblastech z toho vyplývala povinnost vlád nebo členských zemí předkládat tyto inovace ke schválení Parlamentu, ať už Poslanecké sněmovně nebo Senátu. Toto se samozřejmě některým zemím zdá jaksi poměrně snadná cesta k dalšímu přenášení pravomocí. A proto některé země to mají upraveno formou takzvaných vázaných mandátů, to znamená, že ku příkladu na Evropské radě, pokud by byla projednávána a předložena ke schválení novela toho smluvního uspořádání, tak by dotyčný představitel, zpravidla je to předseda vlády, byl nucen konstatovat: pozor, já tady nemám to generální zmocnění, které vyplývá ze smlouvy, ale já musím tutu novelu nebo tuto novelizaci nejdříve předložit ke schválení vlastnímu parlamentu. Je to opatření, které já osobně považuji za účelné, protože zejména malý a střední stát může být často vystaven poměrně značnému tlaku. A ti z vás, kteří máte s projednáváním na půdě Evropské rady svou vlastní zkušenost, to určitě můžete potvrdit.
***