(14.50 hodin)
(pokračuje Škromach)
Já jenom možná krátce ještě k diskusi o tom, že když se hovoří o čemkoli v této Sněmovně, tak reakce vládních úředníků nebo členů vlády je taková, že to všechno zavinil snad už Miloš Zeman nebo, já nevím, možná ještě Václav Klaus kdysi ve svých vládách. Ale každá vláda má možnost ty věci změnit, a jestliže je nezmění, pak jí vyhovují a zřejmě jenom asi hledá důvody, jak zdůvodňovat, proč vlastně ona za to nemůže, ale vlastně jí to vyhovuje.
Takže já myslím, pane premiére, že byste se měl k tomu chlapsky přiznat a říci: Ano, ale nám to vyhovuje a myslím si, že je to tak dobře. A nehledat neustále viníky někde jinde. Já myslím, že důležité vždycky je, co chce ta vláda, co chce premiér, a k tomu má možnosti a nástroje, nakonec možná i většinu - ale to uvidíme při hlasování o rozpočtu.
Já jsem využil té chvilky, abych si vzpomněl, co před dvěma dny, když jsem se přihlásil do diskuse, bylo aktuální a co mě vlastně motivovalo. Otevřela se tady diskuse o důchodovém systému. Myslím si, že právě v návaznosti na diskusi o rozpočtu je to aktuální záležitost, protože problém opt-outu není v tom, že tady bude kapitálové spoření. To už existuje reálně, máme tady penzijní fondy se státním příspěvkem, každý občan si může přispívat i za pomoci zaměstnavatele na daňově zvýhodněný účet. Ale to, co je velkým problémem a co zásadně sociální demokracie odmítá, je ten opt-out neboli vyvedení peněz ze současného důchodového systému do kapitálového spoření.
Myslím si, že i pan ministr Nečas, i pan ministr financí Kalousek hovořili o tom, že každoročně bude, pokud by se tento opt-out provedl, v systému chybět 30 až 50 miliard korun. 30 až 50 miliard korun každým rokem! Já bych byl rád, kdyby vláda, když říká, a pan ministr financí, když říká "pro mě to není problém, já těch 30 miliard klidně seženu" - tak proč je nesežene už dnes! Proč o to nesníží schodek státního rozpočtu! A jestliže ty zdroje existují, pak si myslím, že by měla být jiná cesta, nikoli vyvádět peníze ze stávajícího systému.
Já si myslím, že ta režie je bohužel trošku jiná. Že se pak řekne "ale ty peníze nejsou, a vážení důchodci, senioři, nezlobte se", jak pan ministr často říká, "já nebudu dávat víc než to, co vybereme". A samozřejmě tím, že se vyvede těch 50 miliard Kč z důchodového systému, tak to bude důvod k tomu, že nebudeme moci více, nebo třeba vůbec valorizovat důchody. Ale do těch kapitálových fondů každým rokem poteče 30 až 50 miliard Kč, a to se bude postupně zvyšovat. S tím, že tyto důchodové fondy začnou vyplácet první důchody až za nejdříve 15, 20 let. Myslím si, že i v té důvodové zprávě je to celkem jasně uvedeno, že nemá smysl, aby do kapitálového spoření vstupovali lidé na pět, deset let, protože by to bylo pro ně spíše ztrátové než ziskové. Nakonec na Slovensku to dneska dává dohromady Ficova vláda, ten předchozí karneval, který předvedly penzijní fondy, které rozpoutaly obrovský nábor i těch lidí, kteří nikdy si nemohou na ten důchod naspořit, vtáhly je do toho a dostávaly na ně peníze.
Takže to, co je základ, a to, co bych očekával, obzvláště v době, kdy hovoříme - a to souvisí s touto otázkou - o dopadech světové finanční krize, je odpověď na to, kde ministr financí vezme z roku na rok těch 30 až 50 miliard Kč, které vyvede z důchodového systému. A jsou-li tam, tak, pane ministře, vytvořme zvláštní důchodový fond, kam ty peníze půjdou každý rok, a dejme je tam už na příští rok, abychom měli fóra, abychom měli rezervu na důchody, ono se to bude hodit do budoucna, mít v době, kdy by naběhly tyto změny, 50, 100 miliard Kč. Ale ono to vypadá tak, že tam bude díra místo toho, aby tam bylo něco naspořeno.
Stejně tak si myslím, že doteď není pořádně vyhodnocena úloha penzijních fondů a společností ve Spojených státech i ve světě, které víceméně velkým dílem přispěly právě k této finanční krizi.
Na druhé straně je pravda, že pod záminkou světové krize se mnohdy schovávají mnohé strukturální změny, které se hodí provést ať už v bankovním nebo podnikatelském sektoru, a nakonec i některé vlády, jako třeba ta naše, pod to skryje i to, co nedokázala za dva roky udělat, a kdy vlastně dodnes žije z nastartovaných reforem, které rozjely vlády předchozí, i z hospodářského růstu, který rozjely vlády předchozí. Tato vláda pro to neudělala celkem nic a bohužel setrvačností předkládá zákony, které mohou být spíše ohrožením pro ten finanční systém, než aby vedly k jeho stabilizaci. A bude to tak, jako ta slepička, kdy šla tomu kohoutkovi pro vodu. Prostě bude tady krize, bude se vyhlašovat - bude se provádět restrikce, tím pádem lidé budou mít menší příjmy, budou méně nakupovat služby a zboží, tím pádem menší firmy a živnostníci budou krachovat, budou propouštět lidi, ti nebudou mít už potom vůbec peníze na nákup zboží a služeb a další firmy budou krachovat, a ta spirála bude růst.
Musím říci, že jsem byl překvapen, docela mile, doporučením viceguvernéra pana Niedermayera - (Poznámka od předsednického stolu: Bývalého.) Bývalého, abych to upřesnil, který hovořil o tom, že právě naopak v této situaci by vláda neměla omezovat veřejné výdaje, protože právě to povede k té smyčce a k té spirále, která nakonec dalšími a dalšími omezeními bude jenom prohlubovat celou krizi.
Proto myslím, že otázka důchodové reformy by měla být skutečně předmětem podrobné diskuse. Myslím si, že tu odpovědnost tady cítí všichni a právě v této situaci by se nemělo za každou cenu proháčkovat, protlačit vyvedení 30 až 50 miliard korun z důchodového systému.
Mě by skutečně zajímala odpověď pana ministra financí na to, kde těch 30 až 50 miliard korun vezme za situace, kdy vlastně říká, že rozpočet, který předložil, pro něj bude znamenat, že to bude možná naopak dalších 50 miliard navíc, o které vzroste deficit v příštím roce. Ale má-li rezervy, měl by s nimi přijít.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pan ministr financí vám odpoví bezprostředně, využije k tomu svého práva přednostního, poté pan poslanec Grospič. Vážený pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Pane poslanče Škromachu, není to poprvé, co uvádíte nějaký můj citát. Tvrdíte, že jsem to řekl, a já se od vás s údivem dovídám, co že jsem to vlastně řekl. Podstatnou část svého projevu jste založil na tvrzení, že jsem řekl, že pro mě těch 30 miliard není problém, že je snadno seženu. Já bych byl docela rád, kdybyste doložil jakýkoli zdroj - kromě svých vlastních halucinací - kde jsem něco takového opravdu řekl. Pak se vám možná omluvím za ty halucinace. Já jsem totiž nic takového neřekl.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: S faktickou pan poslanec Zdeněk Škromach. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající a všichni ostatní, o nichž jsem hovořil na počátku, já myslím, že pokud pan ministr financí jasně říká, že těch 30 až 50 miliard nemá, a dementuje to prohlášení, které bych určitě našel na internetu, kde jsem ho četl, k tomu není potřeba žádná halucinace, on ministr financí někdy řekne (premiérova poznámka mimo mikrofon) - to je, pane premiére, úplně jedno, jestli to bylo v Právu, jestli to bylo v Mladé frontě nebo Hospodářských novinách, na internetu, myslím, že to bylo dokonce v Aktuálně, ale to není podstatné - byla to reakce právě na dotaz novináře, který se ptal, zda těch 30 až 50 miliard, které budou chybět v tom důchodovém systému, bude. A jestliže pan ministr - a já jsem mu za to vděčný, protože konečně se vyjádřil jasně, což na lidovce nebývá vždycky tak obvyklé - říká, že těch 30 až 50 miliard nemá, takže to je jasná zpráva pro důchodce, že ty peníze v systému chybět budou.
***