(14.40 hodin)
(pokračuje Petr)
Mám takový dojem, že se nechtějí brát v úvahu argumenty, že v průběhu půl roku nám cena ropy na světových trzích klesla ze 150 na 50 US dolarů za barel, a že dokonce i pražská energetická burza v tomtéž období snížila, bych řekl, hodnotu megawatthodiny z 90 na 50 eur. Pochopitelně všichni zákazníci se nesmírně těší, co to přinese, ale výsledek je v nedohlednu, poněvadž, mám takový dojem, vše hovoří proti tomu, že rozhodující budou opět ceny na energetické burze. A že energetická burza vůbec neobráží, bych řekl, náklady na megawatthodinu, svědčí jeden z posledních případů, kdy jistý výrazný obchodník ze severní Moravy, který spekulativně nakoupil v polovině roku elektrickou energii pro příští rok, vůbec nepočítal s tím, že cena elektrické energie může klesnout, a že utrpěl ztrátu, kterou je třeba hodnotit v řádu miliard, zhruba v řádu deseti miliard.
Ministerstvo průmyslu a obchodu přes celou řadu podnětů se vůbec nezabývá cenou pro konečného zákazníka - ale ejhle, najednou se začíná zabývat o onu severomoravskou společnost a společně s ČEZem hledají řešení, jak tuto společnost podržet. Je otázka, na kterou bychom se měli zaměřit, kolik to bude stát a za kolik. Pro některé obchodníky s tímto poklesem cen je to morová rána, pro zákazníky, kteří očekávali diametrální obrat, je to, bych řekl, očekávání na Godota.
Pokud se týká nějakých restriktivních opatření, tak se domnívám, že vláda by jistě mohla uplatnit nástroje, kdyby limitovala cenu silové energie ve prospěch zákazníka. Ale ta vláda se ohání tím, že by došlo k porušení jak hospodářské soutěže, tak eventuálně konkurence. Nemáte dojem, že toto zdůvodnění je naprosto úsměvné v době, kdy evropské státy lijí miliardy eur do krachujících bank a do krachujících podniků?
Obecně se soudí, že zajištění energetických potřeb jak občanů, tak podnikatelů je stejně závažné jako zajištění zdravotní péče. Vládu tento stav, stejně jako Ministerstvo průmyslu a obchodu, snad tato situace vůbec nezajímá.
Je jednou z otázek, kterou je třeba si položit: Jak pevná je vůbec tato vláda v kramflecích? K podobné situaci došlo i na Slovensku, kde stačilo prohlášení premiéra, a že rozhodující firmy jak na trhu s plynem, tak i elektrickou energií, ať už to bylo RWE anebo Enel, v průběhu jednoho týdne zmenšily odhad růstu těchto energií o více jak 50 %.
Jistě bychom se také měli zamyslet nad cenami obnovitelných energií. A zde bych se pokusil citovat větu, která se do knihy pana prezidenta dostala jako Římanova věta. A v podstatě se říká: Když postavíme dva stožáry 60 metrů vysoké, v nichž jedna vrtule bude poháněna elektrickou klasickou energií a bude foukat tento vítr na druhou vrtuli, která bude vyrábět takzvanou obnovitelnou energii, tak dojde posléze k tomu, že tento projekt je naprosto smysluplný, poněvadž v průběhu desíti let se to zaplatí. A otázka je - pak už to bude pouze zisk. Chápu, že v první etapě bylo nezbytné takto reagovat. Je otázkou a kladu otázku nepřítomnému ministru: Pane ministře, co chcete v této oblasti udělat, aby doposud chráněný anebo konečný zákazník byl schopen toto taky pocítit?
Pochopitelně něco na závěr. Já se domnívám a všichni takto soudí, kteří jsou soudní, že zásobování energií je stejně nezbytné jako zdravotní péče. A domnívám se, že nereagování na nesmírně vysoké ceny energií v Česku může podle prognostiků představovat jistou situaci, kterou je možno shrnout pod to, jak dopadly zdravotnické poplatky ve volbách komunálních. Domnívám se, že ne všichni z naší populace jsou nemocní, ale všichni potřebují energii. A soudím, že cena energií, kterou vláda není schopna usměrnit, může mít ještě výrazně větší dopad na výsledky parlamentních voleb. Nejsem prognostik, ale domnívám se, že bychom ne my, ale koalice se měla nad tímto aspektem nějakým způsobem zamyslet.
Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců ČSSD.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: I já vám děkuji, vážený pane poslanče. S přednostním právem vystoupí předseda vlády. Připraví se pan poslanec Zdeněk Škromach.
Pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážené paní kolegyně, páni kolegové, já už jsem si zvykl, že když mluvíme v nějakém bodu o nějaké konkrétní věci, je zásadně vystupováno k jiné věci. Nechci to jednání zdržovat, ale udělejme si někdy takové pojednání o české energetice. Já vám rád udělám přednášku.
To, co tady říkal pan poslanec Petr, kdy nebyla to tato vláda, byla to vláda některá z těch minulých, která přistoupila na podmínky liberalizace energetického trhu jak v elektrice, tak v plynu. Nebyla to tato vláda, která vyrobila oligopol nebo téměř monopol ČEZu a monopol Transgasu nebo RWE Transgasu. A nebyla to tato vláda, která víceméně založila ten systém, kdy vláda má možnost ovlivňovat cenu elektrické energie pouze pomocí regulačního úřadu, a to v oblasti podpůrných systémových služeb, distribuce a přenosu, kde pravidelně, pokud to znáte, pane poslanče, víte, že nárůst ceny z tohoto titulu je v řádu jednotek procent a nepokrývá ani inflaci.
Já bych byl rád, kdybyste vystupovali k věci, abychom se bavili o hrozbách příštího roku, a ne o tom, o čem nemáte všechny informace. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Pane poslanče Petře, přejete si vystoupit s faktickou, anebo se hlásíte do řádné rozpravy? S faktickou. Upozorňuji na dvouminutový limit.
Poslanec Břetislav Petr: Ano, je to naprosto faktická poznámka. Já se domnívám, že cena energie se skládá ze šesti aspektů, kde pouze dva nejsou regulované. Nový zákon o energetice říká, co může regulační úřad. Ten regulační úřad nemůže, pane premiére, vůbec nic. Jeho ovlivnění z hlediska ceny energie je jedno nebo dvě procenta dolů.
Pokud Česká republika nezreguluje, bych řekl, záležitost pražské energetické burzy, tak se tady budeme vždycky potácet s tím, že naše energie při výrazném nižším HDP, než mají okolní státy, bude třikrát dražší pro normálního občana, než je to vedle. A já se domnívám, že když to může Fico, tak se domnívám, že by to mohl i Topolánek, zvlášť tehdy, když vaše zaměření stejně jako moje je v oblasti energetiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Prosím pana poslance Zdeňka Škromacha. Připraví se pan poslanec Grospič. Máte slovo, vážený pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Škromach: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážení páni poslanci, paní poslankyně, rebelové, rebelky a nepříliš milovaní přeběhlíci, jak jsem se dočetl v dnešních novinách, je vidět, že se začíná Poslanecká sněmovna strukturovat.
***