(17.40 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Je potřeba počítat s takovouto realitou. Že takovýto pokles dynamiky hrubého domácího produktu, nebo dokonce pokles meziroční hrubého domácího produktu bude doprovázen růstem nezaměstnanosti, je také více než jasné.
Pro Českou republiku je stále ještě naděje, že finanční krize nepřijde skrze bankovní sektor, nicméně to, že přijde skrze reálnou ekonomiku, je více než jisté. Evropské prodeje aut v září 2008 klesly o více než 8 % oproti září roku 2007. Je zajímavé, že k těmto poklesům nedochází tedy v tom segmentu levných aut; např. v kolínské automobilce posilují výrobu levných aut a aut s nízkou spotřebou. To se samozřejmě všechno, ten pokles na evropských trzích, ten pokles odbytu se nemůže neprojevit na poptávce po českých autech. A samozřejmě na situaci jak dodavatelů, tak celé řady desítek, stovek subdodavatelských firem.
Vláda a Parlament by měly konat, udělat všechno pro zmírnění dopadů světové finanční a hospodářské krize na Českou republiku. Pro případ, že krize zůstane jenom s malým "ká" - jenom ale v uvozovkách - je třeba vykonat následující:
Za prvé - obnovit investiční pobídky s důrazem na výroby s vysokou přidanou hodnotou, s vysokým podílem vědy a výzkumu a na strategické služby.
Za druhé - obnovit veškerou možnou státní pomoc exportérům, aby byly udrženy exportní trhy. S pozorností jsem tady vyslechl pana ministra průmyslu a to byla, řekl bych, ta nejvážnější, nejserióznější část jeho vystoupení. Myslím, že to je snad cesta dobrým směrem.
Za třetí - zastavit snižování daňové kvóty. Nejsou na tom nejlépe země, které mají nejnižší daně, ale země, které za tyto daně vytvoří sociální kohezi, vzdělanou pracovní sílu a kvalitní infrastrukturu. A v neposlední řadě je třeba vybírat více peněz od daňových poplatníků na občasná selhání finančních trhů. Zkrátka vytvářet si rezervy na horší časy.
Za čtvrté - a to já chápu, že přesahuje horizont, myšlenkový horizont této vlády - obnovení progresivního zdanění. Za páté... A myslím si, že na tom progresivním zdanění, tak jak je postaveno aspoň v našich představách, může vydělat devět z deseti daňových poplatníků s tím, že se zvýší zátěž té horní desetiny na standardní evropskou úroveň. Upřímně řečeno, stále by to bylo ještě spíše pod standardní evropskou úroveň.
Za páté - určit, a to tady bylo zargumentováno, konkrétní datum a program pro převzetí eura.
Za šesté - urychlená náprava zatím zoufalého tempa čerpání evropských fondů. Tento faktor díky doslova hlemýždímu tempu čerpání vůbec nesplňuje úlohu možného urychlovače hospodářského růstu. Hlemýžď, dámy a pánové, je proti vaší vládě v této věci rychlík. Víte, tehdy, kdy vláda pod mým vedením v druhé polovině roku 2005 bojovala o peníze z evropských fondů na finanční perspektivu let 2007 až 2013, tak jsme si nedovedli představit, že bude docházet k tak špatnému čerpání, k jakému dochází. V tom dnešním přepočtu zhruba 720 miliard korun. Jenom připomínám, že jsme tehdy vydobyli na britském předsednictví prostředky na jednoho obyvatele nejvyšší ze všech zemí Evropské unie. Jde o to, abychom také dokázali odpovědně čerpat těch zhruba 100 miliard čistých peněz ročně, což jsou zhruba tři procenta hrubého domácího produktu, které buď budou, anebo nebudou navíc. Já jsem viděl, musím říct, ta čísla čerpání. Zatím, pokud ty odhady jsou, a já je budu vidět přesnější v pátek, tak je to fakticky čerpání nějakých 20 miliard korun. Já nehovořím o tom, co je projednáváno nebo co je podepsáno, ale co je vyčerpáno. A to je málo. Takže pokud chceme, a tohle jsou peníze zadarmo, pokud chceme zvýšit dynamiku a využít těchto peněz, tak pojďme s tím něco dělat. Samozřejmě tady můžu slyšet tirádu o tom, že jsme to všechno zavinili my a možná Miloš Zeman že něco někdy udělal v těch letech 1998 až 2002, ten to možná unese, ale já myslím, že bychom spíš měli něco dělat pro to, abychom tady v tom něco konkrétního udělali.
Za sedmé - obnova podpory startovních a obecních sociálních bytů, vůbec komunálních bytů. Udržení novomanželských půjček. Ty se osvědčily. Pro určitou sociální skupinu lidí je to velmi vhodné, velmi vhodný nástroj.
Za osmé - skutečné zjednodušení daňových a administrativních předpisů, jak bylo připravováno v závěru funkčního období vlády levého středu.
Za deváté - podpora systému regionálních financí ve prospěch malého a středního podnikání mimo jiné se zaměřením na pomaleji se vyvíjející regiony. Myslím, že vláda by měla jasně říci těm regionům, které se vyvíjejí pomaleji už celou řadu let, v poslední době udělaly skok, ať to byl Ústecký kraj nebo Moravskoslezský kraj, kde dokonce začala velmi razantně v těch posledních třech čtyřech letech klesat nezaměstnanost, myslím, že je to dáno také tím, že se projevila některá blahodárná opatření ve vytváření průmyslových zón, což jsou záležitosti, které nebyly věcí posledního roku, ale řekněme věcí určitého přístupu a určité hospodářské politiky, nikoliv účetního přístupu, ale národohospodářské uvažování. Pokud si tohle vláda nepřizná, že v těchto regionech budou ztrácet práci lidé rychleji, tak je to špatně. A myslím, že bychom také v tomto měli něco společně udělat. Koneckonců vláda nese odpovědnost za tuto zemi. Nevím, jak dlouho bude vládnout, jestli půl kroku nebo rok a půl, ale musí každopádně dělat všechno, jako kdyby byla vládou až do konce volebního období. Ale sociální demokracie má odpovědnost za dva kraje. Samozřejmě za všech 13 krajů, ale v těch konkrétních dvou krajích, kde docházelo a dochází ke strukturálním problémům, tak má za ně odpovědnost. Takže je to společná odpovědnost.
Za desáté - urychlená náprava nedůstojné situace státních zaměstnanců, a to nejen ve mzdové oblasti. Já jsem si se zájmem včera přečetl čísla, která ukazují mzdovou situaci zaměstnanců. Myslím si, že ta téměř tři procenta poklesu reálné mzdy v tomto roce, to není nic příjemného pro ty lidi. A jestli to budou zažívat ještě další rok, tak to přece není nic příjemného, ale z hlediska národohospodářského to je úplně špatně, protože klesá koupěschopnost těch lidí a v důsledku toho u tohoto segmentu společnosti klesá spotřeba obyvatelstva. A když klesá spotřeba obyvatelstva, tak bude klesat také dynamika hrubého domácího produktu. A to jsou věci, o které musí národohospodář mít starost.
Za další - splnění slibu zemědělcům, že nebudou Evropany druhé kategorie.
A konečně za poslední - rázný zásah proti zneužívání dominantního postavení obchodních řetězců.
Výše uvedené dvanáctero je adekvátní odpovědí na krizi s malým "k". Na krizi s velkým "K" by bylo zapotřebí ještě razantnějších kroků.
Na závěr bych ještě rád zmínil, i když to někteří z mých předřečníků ze sociální demokracie učinili, takzvanou penzijní reformu. Návrhy na vytváření kapitálových penzijních fondů v České republice by měly být urychleně hozeny do stoupy. Stačí si připomenout pondělí 14. září 2008, kdy největší světová pojišťovna, mnou již zmíněná AIG, potřebovala doplnit 40 miliard dolarů, aby nezmizela ve víru bankrotu a nestáhla s sebou lavinu, jejíž konec neuměl nikdo dohlédnout.
***