(17.50 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Potřebnou kapitálovou injekci však sehnala od americké vlády až druhý den, ale to už potřebovala 85 mld. dolarů. Mezitím totiž objevila další skryté ztráty. Padající kapitálový trh snížil její majetek a to snížilo i její rating, takže závazky se prodražily. Za jediný den tak potřeby AIG narostly o 45 mld. dolarů. To ovšem ještě nebyl konec. Jak jsem naznačil v úvodu, 10. listopadu se ukázalo, že AIG bude potřebovat celkem nejméně 150 mld. dolarů, což je 3000 miliard českých korun. Kdybychom to porovnali s českým penzijním systémem, znamenalo by to, že čeští důchodci by deset let nejedli, aby se částka, která je potřebná na záchranu AIG, dala vůbec dohromady. Českých důchodců se to zaplaťpánbůh netýkalo, ale mnoha amerických ano. Někteří byli zachráněni intervencí státních financí, zato jiní, kteří neměli úspory zrovna v té největší pojišťovně, dopadli mnohem hůře.
Byla to velice poučná lekce pro ty, kdo by chtěli český důchodový systém nebo jeho část přenechat rizikům kapitálového trhu. Dokud trh roste, je všechno v pořádku. K běžným příjmům se přisypává i kapitálový výnos. Ale co když se trhy otočí a lidé přijdou o tyto povinné celoživotní úspory? Pokud jim stát nařídil spoření do fondů třeba formou opt-outu, musí se o ně postarat. Bude na to mít. Vůbec nejlepší bude, když nebudeme hledat na tuto otázku odpověď a kapitálové penzijní fondy v České republice vůbec nezavedeme.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní s faktickou poznámkou místopředseda vlády Petr Nečas. Má slovo.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jenom stručně zareaguji na citát, který pan předseda České strany sociálně demokratické citoval v podstatě doslovně ze svého včerejšího článku pro Hospodářské noviny. Chtěl bych připomenout i podtitulek těchto Hospodářských novin, že pan předseda Paroubek by si to měl přečíst, když si nevšiml, že nikdo nebude a nechce a za žádných okolností nebude navrhovat nařízení, že někdo má provádět opt-out. Myslím, že kdyby si přečetl svůj vlastní článek, tak poznámka Hospodářských novin ho na to upozorňuje, že nikdo nic podobného nenařizuje.
My jsme otevřeli diskusi a já tady chci jednoznačně prohlásit, že pokud se bavíme o této možnosti vyvedení části procent z průběžného důchodového systému, tak přísně, zásadně a důsledně pouze na dobrovolném principu. Absolutně sdílím nedůvěru vůči tomu, že to má být nařízeno státem, takže prosím, nepoužívejte tento argument, který prostě není pravdivý. Můžeme vést diskusi o tom, zda je to správný krok, dobrý krok, můžeme se bavit o tom, jak to provést, zda to provést, zda s tímto řešením posečkat, ale prosím, nepoužívejme nepravdivé argumenty. Nikdy, za žádných okolností, ani na jednu jedinou sekundu nebyla zvažována povinná účast v tomto systému. Vždy a důsledně pouze na základě dobrovolnosti.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka. Nyní další faktická poznámka pana ministra Martina Římana, poté faktická poznámka pana poslance Jiřího Paroubka, faktická poznámka pana kolegy Opálky jako třetí. Pan ministr Říman má slovo.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Já mám tři poznámky k národohospodářsky zásadnímu vystoupení pana poslance Paroubka.
Za prvé mě udivuje, že neví, co dělal jeden z jeho předchůdců v roli předsedy vlády, jeho stranický kolega Miloš Zeman. Ano, on to byl, kdo udělal z několika energetických společností jeden takzvaný monopol ČEZu, což nepochybně mělo vliv na energetický systém České republiky. To je minulost, kterou stojí za to znát, chci-li být národohospodářem.
Za druhé jeho otočka, že tato vláda má také deficit. Ano, má, protože vaše sociálně demokratické deficity, z nichž ten poslední 120 miliard, který jste ponechali této vládě na rok 2007 v dobách šestiprocentního růstu, je nesrovnatelný s plánovanými 38 miliardami na rok 2009, v dobách, o kterých se teď bavíme, tedy podstatně horších.
A poslední poznámka. Absolutně nechápu způsob uvažování, kdy na jedné straně varujete, aby si lidé nekupovali nebo nepoužívali pro svůj soukromý život půjčky, což v dobách, kdy potřebujeme spotřebitelskou poptávku spíše povzbudit, zní skutečně velmi národohospodářsky, a na druhé straně polovina z návrhů, které navrhujete přijmout na obranu proti krizi, jsou ze strany vlády v podobě dalších deficitů. To znamená vy navrhujete: občané, vy se nezadlužujte, my, stát, se zadlužíme za vás. To je skutečně velmi zajímavá teorie.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Pan poslanec Paroubek nyní s faktickou poznámkou. Má k dispozici dvě minuty.
Poslanec Jiří Paroubek: Víte, já myslím, že skoro je zbytečné na některé věci reagovat, ale jenom velice stručně pro pana ministra Římana. Já jsem hovořil o hypotékách, pane ministře. Hypotéky na nákup bytů by měly být poskytovány lidem ze středních a vyšších středních vrstev, nikoliv z vrstev, jak se to stalo ve Spojených státech, které nemají na splácení. To je jednoduché.
Pokud jde o to - já dobře vím, kdo, nebo za jaké vlády co bylo vytvořeno. Já jsem jenom velmi jemně chtěl říci, že Miloš Zeman opravdu nemůže za to, jak se vyvíjejí ceny za vaší vlády.
A pokud jde o články, tak nejenže je čtu, ale také je sám zpracovávám. Podívejte se na můj článek z poloviny září tohoto roku, myslím, že byl v Právu, kde v podstatě stejnou filozofii, která byla v tom článku, i v tom dnešním svém vystoupení prostě držím.
A pokud jde o opt-outy - my nejsme ani pro povinnou, ani pro dobrovolnou takovouto záležitost, čili my jsme proti opt-outu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka pana poslance Jiřího Paroubka. Nyní faktická poznámka pana kolegy Opálky.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já bych také chtěl reagovat na dobrovolnost a nedobrovolnost opt-outu. Víte, ta dobrovolnost je deklarována zákonem, ale ta nedobrovolnost je dána psychologickým tlakem, reklamními agenturami a také tím, jestli si vypočítám, jaký profit mám nebo nemám ze státního pilíře. Člověk se chová buď pro sebe výhodně, a pak ty peníze budou někde chybět, když jsou vyvedeny, nebo také bezhlavě pod tlakem reklamy, což ukázalo Maďarsko i Slovensko, že vystupovali částečně ze státního pilíře do soukromých pilířů i ti, kterým se to nevyplatí. To prostě reklama dokáže, protože je dravá, protože je vtíravá a protože ví, jak používat psychologické a sociologické finesy. Já si myslím, že hovořit o tom, že nejde o dobrovolnost nebo jde o dobrovolnost, je zavádějící, i když by to bylo takzvaně skryto, že to vybírá Česká správa sociálního zabezpečení a ta to anonymně přepošle penzijním fondům, neboť tyto penzijní fondy samozřejmě, třeba neadresně, budou reklamně působit na trhu, i telefonicky, dále.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka. Nyní další faktická poznámka - pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, já se domnívám, že pan ministr Říman by už nadále neměl hovořit o rozpočtových otázkách, neboť jim nerozumí. V roce 2007, o kterém zde tak poutavě hovořil jako o roce rozpočtové katastrofy a rozpočtového armagedonu, česká ekonomika rostla rekordním způsobem přes 6 %, a přitom byl deficit 1 % hrubého domácího produktu a inflace byla zhruba 2,5 procentního bodu. To je tedy skutečný armagedon, to je absolutní katastrofa hospodaření českého státu!
Navíc Topolánkova vláda získala kromě jednoprocentního schodku v roce 2007 také 80 miliard korun, které byly našetřeny v rezervních fondech. To se málokdy stane, aby nějaká vláda, která odchází od moci, předala následující vládě 80 miliard korun na účtech resortů. V roce 1997, když utekla od moci první vláda Občanské demokratické strany, nenechala Zemanově vládě ani korunu. Nechala jí jenom dluhy. Naše vláda v roce 2006 předala následující vládě 80 miliard korun.
***