(15.20 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Tedy každý, kdo chce vážně a odpovědně hledat seriózní recepty, jak čelit hrozbám ze světové krize, musí uznat, že nejúčinnějším receptem je další pokračování a akcelerace reformního úsilí. Výhodou provedení a dokončení reforem je jejich dlouhodobý efekt. Zatímco totiž krátkodobá opatření, resp. hrozby a důsledky krize, časem odezní, dlouhodobý efekt reforem zůstává a následně přispívá i k dlouhodobější akceleraci růstu ekonomiky.
Chtěl bych nyní představit onu strategii připravenosti a akcelerace růstu, ve zkratce SPAR. Na základě těchto úvah bych proto rád teď na tomto místě zformuloval dlouhodobý komplexní plán reakce na světovou finanční a hospodářskou krizi, plán, který, jak už jsem řekl, nazývám SPAR. Zmíněná strategie sleduje čtyři základní cíle:
1. obnovení důvěry ve finančním sektoru;
2. prevence a eliminace rizik ze světové krize -
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane premiére, promiňte, já vás přeruším a pokusím se zklidnit kolegyně a kolegy v sále, abyste mohl pokračovat. Prosím.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: 3. stabilizace a zpružnění ekonomického prostředí;
4. impulsy k růstu ekonomiky.
Cíle míníme sledovat prostřednictvím dvou přístupů. První je analytický, zkoumající hlavní příčiny hrozeb, které se dají rozdělit na tyto hlavní skupiny příčin: dlouhodobá recese v zahraničí, přenesená nákaza a spirálovité domácí efekty a dopady, limitující kroky hlavních hráčů a čistá nákaza. A za druhé přístup akční, spočívající ve vhodné aktivaci kombinace nástrojů a opatření k zabezpečení cílů celé strategie.
Cíle budou naplňovány prostřednictvím následujících sad nástrojů a opatření, a to v tomto pořadí:
1. fiskální a měnová politika;
2. strukturální politiky;
3. impulsy nabídce v ekonomice;
4. impulsy poptávce v ekonomice.
Sady nástrojů a opatření budou aktivovány v případě, když nastanou následující scénáře - a scénáře vycházejí z různých predikcí a každý z nich má nějakou míru pravděpodobnosti.
První scénář nazvěme krizový. To je, když dynamika růstu HDP v roce 2009 bude klesat výrazně pod 2 %. Druhý scénář nazývám pesimistický. To je, když se dynamika růstu HDP v roce příštím bude pohybovat mezi 2 až 3 %. Za třetí, tzv. dnes očekávaný scénář, kdy se dynamika růstu HDP v roce příštím bude pohybovat někde kolem 3 %. A tzv. optimistický scénář, to je, když se dynamika růstu HDP v roce 2009 bude pohybovat nad 4 %. Pokládám tento scénář dnes, stejně jako vy, za méně reálný.
Jaké jsou nástroje a přístupy k naplňování těchto cílů? A znovu jsou to nástroje, které jdou v pořadí od méně rizikových scénářů po více rizikové.
Za prvé je to obnovení důvěry ve finančním sektoru. Nástroje v pořadí, jak je budu číst, jsou i v pořadí časovém, pokud se situace bude zhoršovat.
Intenzivnější komunikace mezi vládou a centrální bankou o měnověpolitických otázkách. To se děje už dnes.
Navýšení garancí za vklady do výše 50 tis. eur jsme provedli.
Aktivnější role centrální banky, příp. vlády, na finančním trhu, spočívající v připravenosti přijmout nezbytná opatření: za prvé při nedostatečné kapitálové vybavenosti bank, za druhé při nedostatečné likviditě některých segmentů finančního trhu, za třetí při řešení platební neschopnosti velkého počtu domácností splácet úvěry.
Druhý základní, řekl bych, balík opatření souvisí s prevencí a eliminací rizik ze světové krize:
Pravidelné informace ministrů o dopadech krize do jejich resortů.
Pravidelná informace centrální banky o vývoji v oblasti poskytování úvěrů a vývoji sazeb.
Podpora exportu, a to posílením kapitálu České exportní banky; posílení kapitálu a pojistných fondů pojišťovacího ústavu EGAP; vytvoření stimulačních nástrojů pro komerční participaci finančních institucí na podporu a udržení konkurenceschopnosti a exportní výkonnosti domácích podnikatelských subjektů.
Pro podporu exportu také chceme případně posílit distribuční kanály pro distribuci zdrojů do ekonomiky. Posílení kapitálu Českomoravské záruční a rozvojové banky novými a posílenými programy na podporu malého a středního kapitálu. A za poslední, restrukturalizace a posílení programů Evropské unie, strukturálních fondů, na podporu malého a středního podnikání, což je mimochodem jeden z nástrojů plánu Evropské komise představeného minulý týden prezidentem Barrosem.
Třetí balík nástrojů je z oblasti stabilizace a zpružnění ekonomického prostředí:
1. udržení rozpočtové disciplíny;
2. udržení výdajových a investičních priorit;
3. udržování nízkých úrokových sazeb;
4. akcelerace administrativní reformy - justice, kodexy, rejstříky;
5. razantní snižování administrativní zátěže;
6. sjednocení výběrních míst pro daně a odvody;
7. akcelerace další reformy pracovního trhu, zejména zákoníku práce, z důvodu mobility pracovního trhu;
8. revize a zpružnění systému zelených karet;
9. důraznější dohled nad cenotvorbou v síťových odvětvích, což se v podstatě začalo realizovat, a je informace z tohoto sektoru, kdy samozřejmě nemáme přímé nástroje k jeho ovlivňování, nepřímými nástroji jsme dosáhli samozřejmě toho, že ceny elektřiny budou zmrazeny v roce 2010; ceny plynu podle informace, kterou jsem dostal, pro příští rok nebudou zvýšeny;
10. ve spolupráci s Hospodářskou komorou a Svazem průmyslu a dopravy provedení inventury podmínek podnikatelského prostředí.
Poslední balík, o kterém chci hovořit, se týká impulzů v růstu ekonomiky. Je třeba říct, že ty jdou samozřejmě od nabídkové po poptávkovou část a první kroky už jsme provedli. Téměř zdvojnásobení investic do infrastruktury ve výši výrazně představující 80 mld. za rok je přesně ten impuls, který vláda mohla udělat a který udělala už v důsledku očekávaného ochlazení ekonomiky.
Zrychlení čerpání zdrojů z fondů EU může nahradit v dané chvíli výpadky přímých zahraničních investic.
Dále je to případná revize výdajových stropů a plánovaných deficitů.
Co se týká rozpočtu, který opravdu doporučuji schválit v té podobě, v jaké je navržen, a v lednu, příp. únoru, se bavit výrazně o tom, jakým způsobem, jakou cestou tento rozpočet v důsledku už známějších čísel a dopadů měnit.
Za třetí je to revize a případné přeskupení výdajových priorit.
Za další je to případné snížení daně z příjmů právnických osob.
Za další je to snížení sociálního pojištění placeného zaměstnanci o 1,5 %, což je návrh zákona, který budeme projednávat.
Za další je to už vzpomínané zvýšení mobility pracovní síly.
Za další je to konkrétně rozpracované a dnes mnou nijak nespecifikované další snižování vedlejších nákladů práce.
V případě zhoršování situace je možno přistoupit k jednorázovému zvýšení základní výměry důchodů o částku vycházející z analýzy vydání důchodců na zdraví.
Za další například - a budeme to snad projednávat ve druhém čtení rozpočtu - případné zvýšení objemu mezd ve veřejném sektoru tak, aby došlo ke kompenzaci inflace s celkovým dopadem na veřejné finance ve výši zhruba 2,5 mld. korun, což by mohlo být předmětem druhého čtení rozpočtu a vychází to z poslední, týden staré analýzy růstu, příp. poklesu reálných mezd.
Toto jsou základní cíle a struktura strategie připravenosti a akcelerace růstu, kterou jsem měl tu čest vám dnes představit.
Chtěl bych při této příležitosti zdůraznit, že jsem se zde pokusil představit jakýsi základní vějíř metod, přístupů a opatření, jejichž aplikace není triviálně metodicky popsatelná, neboť bude nesmírně záležet na kvalitě, interpretaci a vyhodnocení analytických podkladů toho, co se na nás bude postupně hrnout.
***