(14.50 hodin)
(pokračuje Topolánek)
To může být vnímáno jako žádoucí korekce nadměrného růstu tohoto segmentu v minulém roce.
Během roku 2008 se postupně zvyšovalo kreditní riziko domácností měřené mírou platební neschopnosti z úrovně kolem 3 % v minulém roce až na současných 3,6 % v září 2008. K vzestupu hodnot tohoto ukazatele došlo jak v segmentu hypoték, tak spotřebitelských úvěrů. Podíl nesplácených úvěrů na celkových úvěrech obyvatelstva však na vývoj míry platební neschopnosti zatím nereagoval a v posledních měsících mírně klesal. Ke konci září 2008 se tento podíl pohyboval na relativně nízké úrovni 2,6 %. Hodnoty obou ukazatelů kreditního rizika obyvatelstva by se měly dále mírně zvyšovat v závislosti na vývoji domácí i světové ekonomiky.
Jaká je situace na trhu nemovitostí. V průběhu prvních tří čtvrtletí letošního roku byly zatím dopady světové finanční krize do cen rezidenčních nemovitostí v České republice spíše omezené, když i v tomto období pokračoval ve většině regionů České republiky nárůst nabídkových cen bytů. Meziroční růsty nabídkových cen nemovitostí v Praze se ve třetím čtvrtletí letošního roku dle různých zdrojů držely na vysokých hodnotách v rozmezí 18 až 21 %. Tyto růsty jsou buď na úrovni rekordních meziročních růstů z druhé poloviny loňského roku, nebo zde došlo k určitému zpomalení dynamiky. Pro mimopražské regiony jsou obecně růsty cen vyšší vzhledem k nižší růstové základně, přičemž platí, že k vyššímu procentnímu růstu cen dochází v regionech s nižší počáteční cenou bytů, např. Ostrava, Ústí nad Labem, s růsty cen zhruba dvojnásobnými oproti ostatním regionům. Ve většině ostatních regionů je však ve třetím čtvrtletí 2008 patrný pokles dynamiky růstu cen z cca 30 % meziročně na cca 20 %, a konvergence cen napříč regiony tak spíše zpomaluje. Pokračující růst cen bytů vedl k postupnému zhoršování jednoduchých ukazatelů udržitelnosti růstu těchto cen ve třetím čtvrtletí letošního roku. Výnos z nájemného poklesl od konce roku 2007 v Praze a Brně zhruba o 0,2 procentního bodu navzdory nárůstu úroků z úvěrů na bydlení o zhruba 0,4 procentního bodu. V ostatních regionech se povětšinou výnos z nájemného zlepšoval, nejvíce v Liberci o půl procentního bodu, v průměru bylo ale toto zlepšení menší než výše zmíněný nárůst úrokových sazeb.
Odhad ukazatele cena ku příjmu roste pro všechny regiony České republiky; překonal pro ně již své hodnoty z poloviny roku 2003, kdy se na trhu nemovitostí objevila bublina související se vstupem České republiky do Evropské unie.
Rizikovým faktorem, který může znamenat přebytečnou nabídku nemovitostí, a tedy i pokles jejich ceny, zůstává také poměrně vysoká bytová výstavba. Dle údajů statistického úřadu v prvním pololetí letošního roku narostl meziročně počet dokončených bytů o 9 %, počet zahájených bytů o 14 % a počet rozestavěných bytů o 2 %. Přitom se i nadále bytová výstavba koncentruje především do Prahy a Středočeského kraje, což je cca 41 % všech dokončených a 40 % všech zahájených bytů, které jsou z hlediska ukazatelů výnosů z nájemného a poměru ceny ku příjmu identifikovány jako nejrizikovější. U počtu bytů v bytových domech, kde lze předpokládat silnější aktivitu developerských společností, je dominance těchto dvou regionů ještě větší - podíl u dokončených je 55 %, u zahájených 59 %, v Praze je to 46, resp. 44 %. V této souvislosti je zajímavým údajem i vysoký meziroční růst zahájených bytů v bytových domech v prvním pololetí 2008 o výrazných 30 % při meziročním poklesu dokončených bytů v bytových domech o 10 %.
Zkusme se podívat na finanční sektor. V důsledku zvýšené obezřetnosti, která byla logická při financování reálného sektoru firem v situaci zvýšené averze k riziku a očekávaného ekonomického ochlazení, zvolnily banky tempo poskytování úvěrů. Dynamika se snižuje pro domácnosti i podniky od počátku letošního roku. Zpomalení růstu nových korunových úvěrů domácnostem počátkem letošního roku pokračovalo v květnu, červnu i v srpnu absolutním poklesem v segmentu úvěrů na bydlení. Zatímco v lednu 2008 rostly nové úvěry v podnikové sféře meziročním tempem 32 %, což je nejvíc od roku 2006, v květnu vykázaly růst necelých 16 %, v září již jen 15 %, tedy dynamika proti počátku roku zpomalila na méně než polovinu. Zpomalení růstu úvěrů se zatím výrazněji neprojevilo v podílu nesplácených úvěrů domácností, u podniků však tento ukazatel od počátku roku 2008 roste.
Analýza úrokových sazeb u nových korunových úvěrů ukázala, že v průběhu letošního roku došlo ke zpřísnění úrokových podmínek zejména v segmentu úvěrů obyvatelstvu i živnostníkům. Zatímco tříměsíční bankovní sazby PRIBOR mezi prosincem 2007 a zářím 2008 poklesly o 25 procentních bodů, průměrné sazby z nových úvěrů na bydlení vzrostly napříč o 15 až 50 procentních bodů, sazby ze spotřebitelských úvěrů o 60 procentních bodů, pro živnostníky o 45 procentních bodů. V sektoru domácností se u obou typů úvěrů jedná o nejvyšší úročení od roku 2006 a odráží tak reakci bank na vývoj vyvolaný hypoteční krizí v zahraničí a přehodnocení očekávaného vývoje ekonomiky v tuzemsku.
V oblasti nových korunových úvěrů podnikům byla situace poněkud heterogenní. Sazby malých podnikových úvěrů více než kopírovaly pokles mezibankovních sazeb, sazby velkých úvěrů klesly jen mírně a jejich rozpětí vůči mezibankovní sazbě, odrážející kreditní riziko klientů, mírně vzrostlo. Vývoj úrokových sazeb z nových korunových úvěrů se však lišil mezi jednotlivými skupinami bank - a nebudu to detailně rozebírat. Analýza poskytnutých objemů však ukazuje určitý nárůst podílu velkých bank na celkově nově poskytnutých úvěrech těmto segmentům. Reakce středních a menších bank na potíže se získáváním zdrojů tak mohla proběhnout spíše omezením objemu než úrokovými sazbami.
K opačnému vývoji došlo u nových úvěrů na bydlení, kde naopak malé a střední banky navýšily úrokové sazby více než velké banky či stavební spořitelny. Stavební spořitelny navýšily ve svém dominantním segmentu, což je fixace na deset let, sazby poměrně málo a obdobně jako velké banky, přesto se však jedná o zpřísnění odrážející nejistotu z budoucího vývoje.
Základní likviditní poměry v bankovním sektoru pokračovaly i v průběhu tohoto roku v mírném zhoršování, v mezinárodním srovnání se však pořád jedná o relativně bezpečné úrovně. Koncem září klesl poměr rychle likvidních aktiv k úrovni 23 % -
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane premiére, promiňte, já jenom zkusím uklidnit poslankyně a poslance, protože se mi zdá, že je zde dosti hlučno…
Prosím, pokračujte.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: … k úrovni 23 %, kterou je za standardních podmínek na trhu možno považovat za přijatelnou. Obdobně to platí i pro podíl úvěrů na primárních vkladech ve výši 78 %. Očekávané omezení úvěrové emise do určité míry zlepší likviditu bank, pokud současně významně neporoste míra defaultů úvěrů.
Krátkodobé závazky i závazky na požádání vůči bankám se od loňského roku postupně snižují. K výraznějšímu poklesu došlo zejména v oblasti závazků vůči nerezidentským úvěrovým institucím.
Likviditu i nadále dodávají především domácnosti. Po Lucembursku má Česká republika druhé nejvyšší procento - 142 %. Nárůst rizika alternativních investic především do podílových fondů, preference možnosti disponovat v případě potřeby likvidními prostředky a vyšší úročení bankovních vkladů se projevily v růstu netermínovaných vkladů obyvatel o více než 18 % meziročně - údaj ze září - a termínovaných vkladů o více než 6 % v celém roce. Ke stabilitě vkladů by měla přispět i změna parametrů pojištění vkladů, které podle vládního návrhu, který jsme již schválili, to je náhrada 100 % z objemu pojištěných vkladů maximálně do výše ekvivalentu 50 000 eur, nyní pokryje převážnou většinu vkladů fyzických osob. To je první opatření, které jsme jako Poslanecká sněmovna realizovali.
V některých bankách se přechodně zvýšila devizová expozice ve vztahu k zahraničí, především k bankám mateřským. Angažovanost bank v České republice vůči mateřským bankám se však dlouhodobě pohybuje zhruba na polovině maximální regulatorní hodnoty a v době krize nezaznamenala výraznější zvýšení.
***