(14.10 hodin)
(pokračuje Bartoš)
Jeho cílem je učinit nutné změny v systému podpory výzkumu, vývoje z veřejných prostředků České republiky. Potřeba těchto změn předně vychází z nových pravidel Evropské komise pro tuto oblast, některé věci udělat musíme.
Já bych si dovolil malinko pozastavit, protože můj předřečník pan kolega Ohlídal vytkl návrhu tohoto zákona to, že zákon velmi ostře od sebe odděluje základní výzkum od výzkumu aplikovaného. To je dáno tím, že jednak výzkum aplikovaný je financován jiným způsobem než základním, protože ten vyžaduje kofinancování. To za prvé. Jinak samozřejmě hranice není tak ostrá, jak on si myslí a jak to ve svém projevu řekl. Jsem přesvědčen o tom, a uvedu to na konkrétním příkladu, pokud budeme mluvit o reformě například vysokého školství a bude zadán nějaký sociologický průzkum, což je oblast, která by spadala do nově vytvořené technologické agentury, tak samozřejmě v tom výzkumu je také část výzkumu základního. Čili není pravdou to, že tento výzkum by byl tak ostře oddělen.
Jinak pravidla, o kterých zde mluvíme, v zákonu, po nás samozřejmě chce Evropská komise. Mně se zdá trochu podivné, pokud politická strana, která velice silně podporuje Lisabonskou smlouvu, zpochybňuje principy, které prosazuje orgán Evropské unie Evropská komise. To není úplně správné a myslím si, že bychom se měli nad tímto malinko zamyslet.
V našich podmínkách jde především, a to chci říci, o to, celý systém podpory výrazně zefektivnit. V první řadě, jak je již z navržené změny návrhu zákona zřejmé, se rozšiřuje předmět působnosti zákona o oblast inovací jako nedílné součásti tohoto procesu. Významná je změna v oblasti poskytovatelů podpory výzkumu, vývoje a inovací, neboť se snižuje počet rozpočtových kapitol z 22 na 11.
Teď chci také oponovat panu kolegovi Ohlídalovi, neboť ten říká, že se ten princip zkomplikuje a že bude byrokratický. Podle mého názoru právě z 22 na 11 je výrazný krok k tomu, abychom zjednodušili financování výzkumu, vývoje a debyrokratizovali tuto oblast. Dosavadní počet poskytovatelů podpor je skutečně v evropském kontextu, pokud argumentujeme oblastí spojenou s tímto, bezprecedentní. Tolik rozpočtových kapitol na podporu výzkumu a vývoje neexistuje v žádném státě, jako je u nás.
Dále v zákoně se navrhuje částečná změna postavení orgánů výzkumu a vývoje, to znamená Grantové agentury České republiky, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a vládní Rady pro výzkum a vývoj.
Nejvýznamnější, a o tom mluvil pan premiér, pan zpravodaj Pleva, je to, že vzniká nová instituce - Technologická agentura České republiky, která bude právě působit v oblasti aplikovaného výzkumu, obdobně jako působí Grantová agentura České republiky v oblasti výzkumu základního. Nepatřím k těm, kteří se domnívají, že změna spočívá ve vytváření nových institucí, ale nemáme-li vytvořeno prostředí, kde se mohou setkávat veřejné a soukromé prostředky na podporu inovací, škodíme tím sami sobě. Tím chci podtrhnout to, co jsem řekl v úvodu svého projevu, že skutečně aplikovaný výzkum je založen na tom, že tam existuje kofinancování. Na jedné straně tam jdou veřejné prostředky, na druhé straně tam jdou prostředky samozřejmě privátní. Proto také zřízení Technologické agentury České republiky považuji za krok směrem správným.
Za nezbytnou je třeba také považovat změnu způsobu institucionální podpory výzkumných organizací, která bude poskytována pouze na základě dosažených výsledků. Řadu let jsme vedli debaty nad tím, jak zajistit, aby prostředky vložené do výzkumu a vývoje skutečně vedly k výsledkům, které budou schopné konkurovat vynikajícím výsledkům ve světě. Jen tak se v základním a samozřejmě také v aplikovaném výzkumu začneme přibližovat světové špičce, což je první a základní podmínka vzniku inovačních programů financovaných jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů. Byznys je globální, a má-li do něčeho investovat, musí vidět šance opět na globální úspěch. Jinak samozřejmě byznys do této oblasti investovat nebude chtít.
Dále zákon připravuje změnu podpory výzkumu a vývoje na vysokých školách. To považuji za velice dobrou věc, neboť bude účelově zaměřena na skutečné provádění výzkumů a vývoje.
Velký význam má také nové stanovení podmínek pro infrastrukturu výzkumu, vývoje a inovací a mezinárodní spolupráci v této oblasti. Podmínky, které zákon vytváří, usnadní spolufinancování projektů z českých zdrojů v rámci operačních programů Evropské unie a budování či zajištění provozu unikátních infrastrukturních zařízení nezbytných pro to, aby se náš výzkum a vývoj stal konkurenceschopným v celkovém světovém měřítku.
Pro účelné užití výsledků dosažených výzkumnou činností je nezbytná i důsledná úprava vlastnických a duševních práv, ochrana duševního vlastnictví a odstranění překážek pro komercionalizaci výsledků, které jsou v předloženém návrhu zapracovány. To je také krok správným směrem. I toto je oblast, kterou novela zákona o podpoře výzkumu a vývoje dobře ošetřuje.
Dámy a pánové, sledoval jsem přípravu této novelu a rád bych ocenil způsob, jakým byla vedena diskuse s těmi, kterých se tato novela zákona dotýká. Jako vždy se objevily rozdílné postoje, protichůdná doporučení, různé partikulární zájmy i snahy získat co nejvíce, což samozřejmě v životě je normální věc. O to více si vážím křehké shody, která nastala a kterou předložené znění novely představuje. Myslím, že většina zainteresovaných si je vědoma toho, že nepřijetí novely pro český výzkum a vývoj a zejména pro inovační proces by bylo velkým neštěstím už jen proto, že řadu programu by prostě nebylo možné nějaký čas financovat, neboť v kontextu nových evropských pravidel pro veřejnou podporu výzkumu, vývoje a inovací by mohlo dojít až k zablokování podpory některých institucí či oborů, a tím k jejich zániku.
Tím chci říci, že se nepřipojuji k návrhu pana kolegy Ohlídala, naopak bych vás všechny prosil, abyste tento zákon pustili do druhého čtení, abyste jej přikázali výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Myslím si, že to je moudré a že to prospěje našemu výzkumu, vývoji a inovacím.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Ohlídal.
Poslanec Ivan Ohlídal: Vážené dámy, vážení pánové, musím reagovat na některá slova, která přede mnou říkal pan poslanec Bartoš. On uvádí, že debyrokratizace spočívá ve snížení počtu poskytovatelů. To je bohužel velmi jednoduchý argument, ze kterého tento jeho závěr nevyplývá. Naopak, když člověk pořádně přečte tuto novelu, tak zjistí např. při hodnocení institucí v rámci získání institucionální podpory, že právě pro tyto instituce se byrokratizace výrazně zvýší. Mám na mysli právě to roční hodnocení. Člověk, který pracoval ve výzkumu, který pracoval na vysokých školách, ví, co to znamená - obhajovat své hodnocení, své výsledky, v rámci administrativního procesu. Já tvrdím, že jestliže tato novela bude přijata, tak byrokratizace se v české vědě výrazně zvýší. To jsem přesvědčen právě proto, že budou muset vědecké týmy, vědecká pracoviště, instituty každým rokem obhajovat úroveň své práce prostřednictvím administrativních procesů, které dodnes neexistovaly. To znamená, že ony budou muset vyplňovat formuláře, diskutovat se svými hodnotiteli a odpovídat na otázky.
Nevím, jestli to víte, ale v rámci Akademie věd České republiky probíhá hodnocení, evaluace - ano, hned budu končit - výsledků každých pět let. Většinou tomuto ústavu to zabere půl roku, než se tato evaluace provede. Čili když to budeme chtít provádět každý rok, tak výzkumné ústavy Akademie věd, instituty českých vysokých škol půl roku minimálně ztratí s nějakou tou evaluací, s nějakým tím hodnocením.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Pane poslanče, čas. A upozorňuji pana zpravodaje, že se má, než kritizuje předsedajícího, podívat na informační tabuli. Pak ho může kritizovat.
Dále vystoupí pan poslanec Břetislav Petr. Pane poslanče, máte slovo.
***