(15.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Kolegové a kolegyně, já jsem přesvědčen o tom, že tato slabá Topolánkova vláda nás nepřipraví na důsledky zpomalení ekonomiky, které bohužel přijde v roce 2009. Tato vláda je pasivní a důsledky finanční krize zcela ignoruje. Jsem přesvědčen o tom, že my potřebujeme vládu, která podnikne aktivní kroky na podporu průmyslu a pomůže lidem, které ohrožuje v příštím roce nezaměstnanost, a tudíž také chudoba.
Místo toho tady bohužel máme vládu, která 99 % své energie spotřebovává na zajištění svého holého politického přežití. A ve zbytku času, který jí zbývá, se stará jen o ty nejsilnější a nejbohatší. To je opravdu luxus, který si v dnešním světě, který je dramaticky ohrožen finanční krizí, skutečně tady v České republice už nemůžeme dovolit.
Chtěl bych požádat pana premiéra, aby odešel včas. Až svou nečinností tato vláda dostane naši zemi do ekonomické recese, pak už bude na odchod pozdě.
Současný premiér založil své vládnutí na většině jednoho dvou hlasů poslanců Melčáka a Pohanky. Tato vláda založila své vládnutí na válcování opozice, na absenci kompromisu. Podle mého názoru se stále více ukazuje, že to byla na počátku velmi chybná úvaha. Topolánkova vláda, která je závislá na několika přeběhlících, není schopna prosadit žádné skutečně potřebné reformy, které pak přežijí byť jedno jediné funkční období. Podstatné změny týkající se základních parametrů penzijního systému, zdravotnictví, sociální péče musí být přece založeny na širším konsensu. Jinak tyto změny spláchnou nemilosrdně nejbližší volby. Poplatky ve zdravotnictví a rovnou daň příští vláda sociální demokracie zruší, stejně jako napravíme chyby v důchodové reformě, v nemocenské a dalších sociálních zákonech. Po této vládě nezůstane nic. Všechny chybné reformy jako sociální demokracie zrušíme. A bude to jenom dobře.
S touto vládou ztratila naše země dva roky. Je to škoda. Vláda nedala zemi žádné nové vize a nepřipravila nás na rizika budoucnosti. Vládní reformy se nepovedly. Deficit veřejných rozpočtů bude v roce 2009 vyšší než v roce 2007.
Mimochodem, pane premiére, právě v roce 2007 Česká republika splňovala všechna maastrichtská konvergenční kritéria pro přistoupení ke společné evropské měně. A víte, pane premiére, kdy je přestala plnit? V roce 2008, po vaší reformě veřejných rozpočtů, která zvýšila inflaci, a tudíž Česká republika přestala plnit konvergenční kritérium inflace.
Aktuální výsledek vládní daňové a rozpočtové politiky je vůbec katastrofální. Ekonomika zpomaluje, máme nejvyšší inflaci za posledních deset let, půl milionu lidí klesly reálné mzdy, hrozí růst nezaměstnanosti, většině lidí vláda svými daňovými experimenty snížila životní úroveň a zdražila jejich život. Vláda prokazatelně svými experimenty poškodila seniory a také rodiny s dětmi. A lidé takto neúspěšné vládě už nevěří a lidé také chtějí, aby tato vláda skončila. Jasně to ukázaly výsledky krajských voleb. Občané chtějí změnu a občané už tuto vládu nechtějí.
Vážená vládo, vaše politika a představa o tom, jak se dá vládnout bez demokraticky dosažené většiny v Poslanecké sněmovně, se ukázaly jako neúspěšné. Jsem přesvědčen, pane premiére, že byste po dvou letech mohl pro naši zemi udělat konečně něco prospěšného, něco dobrého. Pane premiére, respektujte, prosím, názor občanů, v demokratických volbách vyjádřený, a odejděte.
Děkuji. (Potlesk z levé a střední části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Nyní vystoupí pan poslanec Karel Korytář, připraví se pan poslanec Zdeněk Škromach. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Korytář: Vážená paní předsedající, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, občané nám mnohdy oprávněně vytýkají, že přestáváme vnímat realitu, že nevíme, co se děje v našem okolí, a že každodenní strasti obyčejného člověka nám jsou cizí. Na rozdíl od této vlády, od vládní koalice, se mě tato výtka potenciálních voličů alespoň nyní tolik netýká. Vysvětlím proč.
Kandidoval jsem a účastním se druhého kola výběru budoucích senátorů. Proto už řadu týdnů trávím všechen volný čas mezi lidmi. Neříkám jim jenom vlastní představy, jak jim případnou důvěru v roli senátora vrátím. Ne, já jim také naslouchám. To je to, co této vládě chybí nejvíce. Skutečně neumí naslouchat. Mnohým nám tady, lidem mimo Sněmovnu.
Volby byly na mnoha místech skutečně protestním hlasováním proti současné vládě. Různí politologové, poradci, mediální odborníci, ale i samotní politici z lavic vládní koalice volební neúspěch budou hodnotit jakkoliv. Co od nich ale neuslyšíme, je ten nejprostší fakt, že pokud vláda skoro dva roky s nesmírnou arogancí téměř bez mandátu prosazuje politiku, kterou voliči zjevně nechtějí, ať je to již americký radar, kontroverzní zdravotnické, školské a sociální reformy, musí to vést zákonitě k jedinému - k volební prohře.
Ne, toto tvrzení není fikcí, vážená vládo, vážení kolegové. Tohle jsem slyšel v průběhu vlastní volební kampaně. S několika úryvky z dialogů vedených s potenciálními voliči vás teď seznámím alespoň v krátkosti.
O přízeň voličů se tedy ucházím v kraji, který se pohybuje výší průměrného výdělku a hrubého domácího produktu na hlavu na jednom z posledních míst v České republice, navíc s vysokou mírou nezaměstnanosti. V tomto kraji žijí lidé, z nichž mnozí před dvěma roky vzhlíželi k nové vládní reprezentaci a živili v sobě naději, že kroky slibované novou vládou jim přinesou šanci na důstojný život. Život, ve kterém lze plánovat bez strachu o budoucnost vlastní i dětí. Zkrátka že nová vláda naplní svůj ústavní slib, a že tedy bude pracovat pro blaho a v zájmu lidu této země. A jaká je skutečnost? Lidé mi to řekli naprosto jasně. Vezměme jejich připomínky třeba podle věkových kategorií.
Nejprve mladá generace. Na ni vsázíme všichni. Dámy a pánové z vládních lavic, víte, jak ona hodnotí vaši práci? Jejich výtky znějí takto. Současná podpora státu zeštíhlela v porodném, v mateřském příspěvku, rodičovském příspěvku. Zrušeny byly zvýhodněné novomanželské půjčky, dvojí zdanění manželů, povinný a bezplatný poslední rok mateřské školy, pastelkovné a mléko ve školách. Chystá se snížení státního příspěvku ve stavebním spoření a zavedení školného. A k tomu přistupují poplatky ve zdravotnictví, díky zvýšení DPH i zdražení potravin, jízdného atd. atd.
A co senioři? Ty, pokud to tedy nevíte, či vědět ani nechcete, kromě poklesu reálného důchodu postihla naplno reforma zdravotnictví s poplatky zejména v lékárnách, výrazné zdražení základních potřeb a energií. Mimochodem, u těch energií si můžete opravdu zatleskat. Zvýšení cen plynu není teď na podzim žádných 10 až 15 %, ale až 75 %. A tušíte vůbec, že u chystané deregulace nájemného již dlouhá řada budoucích důchodců dnes ví, že nebude v okamžiku odchodu do důchodu mít kde bydlet, nebo přesněji, nebude na to bydlení mít? Řada seniorů bez finanční pomoci svých dětí, případně rodiny, se dnes již neobejde. A co mají dělat ti, kteří je nemají? A těch je také hodně.
A máme tu střední generaci. Ta si, kromě těch několika málo s opravdu vysokými příjmy, výhod daňové reformy příliš neužije. Její představitelé zápolí s platy, tedy s jejich výší, například ve zdravotnictví, ve školství. Také u policie, hasičů se musí vycházet se mzdami vykazujícími zcela evidentní reálný pokles. Zkrátka i střední třída, díky vám, pánové a dámy z vládní koalice, žije v nejistotě z budoucnosti. A to na ni míří celosvětová finanční krize, která se jí díky vašim svalnatým prohlášením ale má vyhnout.
A na závěr něco málo z dopravy, která je mojí doménou. Budu se trošku opakovat ze svého vystoupení k rozpočtu. Nevím, kolik si z mé poslední ústní interpelace na téma kolaps osobní železniční dopravy zapamatoval pan premiér.
***