(13.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Také doporučuje.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 233 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 233, z přítomných 146 pro 128, proti 3. Návrh byl přijat.
Poslankyně Eva Dundáčková: Zbývají nám legislativně technické úpravy, které byly načteny ve třetím čtení zpravodajkou. (Zpravodajka i ministr doporučují.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 234. Kdo souhlasí s legislativně technickými změnami? Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 234, z přítomných 146 pro 130. Návrh byl přijat.
Poslankyně Eva Dundáčková: Zbývá nám vypořádat se s písmenem A, tedy komplexním pozměňovacím návrhem ústavněprávního výboru z 11. září 2008, k němuž jsme schválili právě pozměňovací návrhy načtené ve třetím čtení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Čili jedním hlasováním celé A. (Zpravodajka i ministr doporučují.)
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 235 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 235, z přítomných 146 pro 134, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Protože jsme vyčerpali všechny návrhy, o kterých bylo možno hlasovat, přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 478, ve znění schválených pozměňovacích návrhů."
Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 236 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
Hlasování pořadové číslo 236, z přítomných 146 pro 136, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji panu ministru spravedlnosti, děkuji paní zpravodajce a končím bod č. 122. Ukončili jsme blok třetích čtení.
Hlásí se pan ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Pane ministře, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Dámy a pánové, chci poděkovat za tuto mimořádně významnou podporu napříč politickým spektrem. Myslím, že je dobře, pokud zákonodárná moc takto jednotně postupuje vůči justici a dává signál, v jakých oblastech se má soudní řízení změnit. Děkuji vám. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Na začátku tohoto bodu došlo k poradě mezi předsedy klubů a navrhovateli. Já mám podle našeho pořadu tady před sebou bod č. 3, trestní zákoník, ale zároveň platí usnesení Poslanecké sněmovny, že po 13. hodině zahájíme bod číslo 111, ochranu ovzduší.
Pokud tedy nikdo nic nenamítá a pan ministr spravedlnosti to přijal, tak se budeme zabývat bodem
111.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně
některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 520/ - třetí čtení
Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal místo místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík a zpravodaj výboru pro životní prostředí poslanec Jiří Krátký. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 520/3.
Otevírám rozpravu ve třetím čtení, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ptám se, kdo se hlásí z místa. Vidím pana poslance Radima Chytku a poté pana poslance Wolfa. Prosím pana poslance Chytku, aby se ujal slova. Pan poslanec Wolf se připraví.
Poslanec Radim Chytka: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, já bych se chtěl vyjádřit k pozměňovacímu návrhu A1 a A2, což je pozměňovací návrh, který přijal výbor pro životní prostředí. Byl jsem jedním ze spoluautorů tohoto návrhu, takže jsem byl povděčen, že jsem mohl na výboru vystoupit a že po rozpravě byl tento návrh se souhlasem Ministerstva pro životní prostředí přijat.
V tomto pozměňovacím návrhu jde o onu zhoršenou kvalitu ovzduší, týkající se tuhých znečišťujících látek, což je prach PM10, tedy nosič rakovinotvorných látek. Tady poprvé byl změněn princip z emisního na imisní a smysl je takový, že tam, kde jsou překročeny imisní limity, tedy tam, kde je překročena hranice toho, co je povoleno, aby lidé vdechovali do svých plic, tak aby v těchto regionech krajský úřad mohl stanovit pozvolné klesání emisního stropu v rozsahu devíti let o 30 %. S tímto návrhem a s těmi 30 % za devět let souhlasí, nebo zdánlivě souhlasí, i ocelárny a hutě, na které samozřejmě tento pozměňovací návrh myslí zejména, avšak jedním dechem dodávají, že oni by strašně rádi se chovali v souladu s pokyny krajského úřadu, jak je navrženo, ale bohužel právně je to nemožné.
V Poslanecké sněmovně bylo rozdáno stanovisko Hutnictví železa k tisku 520, což bych označil za velice dobrý lobbing, a nemyslím to nijak pejorativně. Já chápu, že velké firmy musí lobbovat, a tento lobbing byl proveden opravdu obdivuhodně. Oni tvrdí: Ano, ten pozměňovací návrh je správně, hodnoty jsou tam dobré, ale bohužel právně to nejde. Naštěstí Ministerstvo životního prostředí vydalo stanovisko ke stanovisku Hutnictví železa, kde bod po bodu velice pečlivě všechny námitky vyvrací. Aby však nebyla vůbec žádná pochybnost, tak já si dovolím zde načíst onu hlavní námitku, a jak je vyvrácena.
Ve stanovisku Hutnictví železa je pochybnost, není například jasné, zda krajské úřady emisní stropy snižovat musí, nebo mohou. Není také jasné, zda krajský úřad musí stejné snížení aplikovat na všechny zdroje, či zda si mezi nimi může arbitrárně vybírat. Není zřejmé, na jaké území by se mělo snížení aplikovat. Stav ovzduší může být ovlivňován díky dálkovým přenosům znečištění i z jiných měst či regionů. Tak toto je ona právní námitka.
Odpověď legislativního odboru Ministerstva životního prostředí je tato: Krajské úřady samozřejmě musí stanovit emisní strop. Výraz stanoví emisní strop je zcela standardní. Stanovení emisního stropu se musí aplikovat na všechny zdroje, které splňují návrhem stanovené podmínky. Stanovení území je rovněž zcela jasné. Je to území v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, které je každoročně vyhlašováno tam, kde jsou překročeny imisní limity pro jednu či více znečišťujících látek.
Pokud bych měl být trošku rýpavý, tak jestli stanovisko Hutnictví železa je právní rozbor, tak mě velice zaujala odrážka, jak snížení emisních stropů ovlivní programy snižování emisí. Odpověď je velice jednoduchá. Kladně, samozřejmě. Sníží-li se emisní stropy, pak se musí snížit i emise. Ovšem tato otázka, pokud je dána v právním rozboru - opravdu nevím, nevím.
***