(15.30 hodin)
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vaše vláda ve svém programovém prohlášení stanovila, že bude usilovat o vyvážený rozvoj venkova, dbát o rozvoj a modernizaci zemědělství při produkci zemědělských produktů a využívat všech dostupných nástrojů, které je možno na společném (řekl společenském) trhu Evropské unie využít. Já dodávám - samozřejmě že za podmínek vyjednaných předchozími vládami České strany sociálně demokratické v rámci přístupové smlouvy Evropské unie. Mimochodem, právě proti těmto podmínkám čeští zemědělci v roce 2002 velmi silně protestovali.
Vážený pane premiére, vaše vláda se stala předmětem kritiky ze strany České strany sociálně demokratické, že neplníte vládní programové prohlášení, že kapitola Ministerstva zemědělství státního rozpočtu na rok 2009 je krácena a že méně peněz by mělo přijít i z Evropské unie.
Vážený pane premiére, mohl byste záměry vlády v této velmi důležité oblasti vysvětlit? Nejedná se mi ani tak o vysvětlení pro permanentní kritiky z řad České strany sociálně demokratické. Tam totiž platí - kdo nechce vidět, tomu nepomůže ani světlo, ani brýle. Ale žádám vás o vysvětlení pro české zemědělce, kterým se hlavně jedná o zajištění tzv. přímých plateb. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane kolego. Pan předseda vlády má možnost během pěti minut na tento dotaz odpovědět.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Děkuji kolegovi Hrnčířovi. Kdyby to bylo světýlko a brýlečky, tak bych si myslel, že vystoupil pan poslanec Váňa.
My jsme samozřejmě byli vystaveni před volbami hrozbě několika stávek - stávce autodopravců a také stávce zemědělců, kdy už se všichni zemědělci těšili, že vyjedou s těmi alegorickými vozy. Nám se podařilo, já bych řekl velmi korektním vyjednáváním, tomuto zamezit. Později se dostanu k tomu, kolik vlastně absolutně částky dělají.
To, že zemědělská politika Evropské unie a tzv. common agricultural policy, společná zemědělská politika, je destruktivní a České republice nevyhovuje, to víme. Tam se pravice a levice podle mě významně neliší. To, že platí, že s tím skoro nic nemůžeme udělat, protože zemědělská lobby, Francií počínaje, celým jižním křídlem konče, je daleko silnější, to je pravda taky.
My jsme v programovém prohlášení závazek ke stoprocentnímu dokrytí přímých plateb, tzv. top-upů, které se navyšují postupně do roku 2013, slíbili. To, že to plníme, je dobře. Já bych byl radši, kdybychom plnili některé věci, které se týkají daní, ale tak už to s programovým prohlášením vlády bývá. My jsme dohodli, že chybějící prostředky - protože fakticky chyběly, národní doplňkové platby byly samozřejmě naspecifikovány níže, než abychom dokrývali top-upy, které dostaneme z Evropské unie, byly nižší - tak jsme dohodli, že v příštím roce uvolníme další jednu miliardu z Pozemkového fondu, kdy doufáme, že to ve druhém čtení Sněmovna načte a ve třetím čtení s mou zdvořilou poníženou suplikou schválí, aby jedna miliarda z Pozemkového fondu mohla být převedena právě do top-upů.
V roce 2009, a ten příslib platí, budou čerpány prostředky z rezervního fondu Ministerstva zemědělství na dofinancování zhruba ve výši jedné miliardy, a to z následujících zdrojů: společná organizace trhu, tzv. SOT, cca ve výši 550 milionů korun a z operačního programu Zemědělství za letošní rok, které tam zbývají díky kursovým rozdílům, zhruba 450 milionů korun. Na dofinancování přímých plateb bude z roku 2008 převedeno 450 milionů korun z operačního programu, dalších 200 milionů budou nevyčerpané prostředky z přímých plateb, které právě díky kursové změně lze takto dočerpat. Ještě tam samozřejmě jsou určité rezervy, které jsme vám blíže nespecifikovali. To znamená, že tímto způsobem jsme zajistili nad rámec návrhu státního rozpočtu zhruba další 2,2 miliardy korun a nakonec jsme se dohodli s Agrární komorou a dalšími organizacemi, že před volbami tedy stávkovat nebudou.
Nicméně já beru to doplnění za správné. My samozřejmě trváme na tom, aby společná zemědělská politika šla jiným směrem, a také v tomto směru vystupujeme velmi aktivně při ministeriádách v Evropské unii, nicméně do té doby je třeba, aby čeští zemědělci měli srovnatelné podmínky. Přestože platí, že mají nižší platbu z pachtu, to znamená za půdu, a přestože platí, že mají nižší průměrné mzdy, které vyplácejí, než jsou třeba v Německu a v Rakousku.
Jenom pro srovnání: V roce 2006 za minulé vlády Jiřího Paroubka byly přímé platby vyplaceny v 97 % plné platby po dofinancování z národních zdrojů, v roce 2007 to bylo poprvé 100 %, v roce 2008 to bylo také 100 %, částečně díky výraznému posílení koruny, v roce 2009 předpokládáme dofinancování národních doplňkových plateb ve výši 4 miliardy, a to je o více než 2 miliardy méně, než by činily plné platby. V tom smyslu dorovnání bylo logické.
Abych vám přesně říkal, kolik to dává na skot, ovce, kozy, na brambory a na plodiny na orné půdě - toho vás ušetřím.
Tímto tu odpověď na interpelaci ukončím. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane předsedo. Ptám se pana poslance Hrnčíře, zda má doplňující dotaz. Nemá.
Devátou interpelací je interpelace pana poslance Josefa Ježka. Vznáší dotaz na předsedu vlády ve věci cílů a výsledků jednání vlády v Bruselu 15. a 16. října 2008. Prosím pana kolegu, aby svou interpelaci přednesl.
Poslanec Josef Ježek: Paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, ve dnech 15. a 16. října se v Bruselu uskutečnil summit Evropské unie zabývající se ekonomickou krizí, která se z Ameriky přelévá do Evropy. V souvislosti s tím Česká republika apelovala na státy Evropské unie, aby ve snaze ochránit své ekonomiky před finanční krizí nezměkčovaly pravidla pro státní finanční pomoc a rozpočtovou disciplínu. Naše velvyslankyně v Bruselu Milena Vicenová dokonce prohlásila: Máme strach z širšího dopadu, je to boj o kapitál. Tento její názor nakonec potvrdila i komisařka Evropské unie pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová.
Informace, které se objevily v médiích, jsou poměrně různé. Od prohlášení typu, že závěry týkající se finanční krize se nakonec významně posunuly správným směrem, vypadla všechna expresiva, všechny tvrdé věty o nějakém regulovaném dohledu, jsme spokojení s tím, že jsme dostali záruku, že všechny státní podpory musí být poskytovány za podmínek dodržení férové soutěže, což je možná dokonce váš citát, až tedy k obavám např. rakouského tisku, že v této ekonomicky složité době nebude Česko schopno zvládnout úkoly, které před ním stojí také v souvislosti s předsednictvím v Evropské unii.
Dovolím si tedy položit tuto otázku, s jakými cíli jela česká delegace na bruselský summit a jaké skutečné výsledky si odtud přivezla. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane kolego. Pane předsedo vlády, prosím o odpověď.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Není mnoho lidí v České republice, kteří zažili jednání Evropské rady. Každý, kdo tam jede popáté, podesáté, už má vykolíkovaný prostor a zhruba ví, jak to jednání probíhá. Chtěl bych se podělit o zajímavou zkušenost. Když jsem tam byl poprvé, něco jsem vybojoval, aniž jsem tušil proč, protože jsem pouze něco řekl, a když jsem měl pocit, že se bude hlasovat, tehdejší předseda Evropské rady řekl - já vám děkuji, mějte se hezky, na shledanou - tak jsem vůbec nepochopil, o co jde. Tím chci říct, že vyjednat něco na Evropské radě znamená mravenčí práci. V té době předtím na jednotlivých ministeriádách samozřejmě při vyjednávání s ostatními státy, vytváření skupin minoritních, blokačních, like-minded států, to znamená s podobným názorem. A u této otázky finanční nestability chci říci, že jsme byli poprvé za celou dobu, co jsem do Bruselu odjížděl, opravdu sami.
***