(15.20 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Prostředky jsou zajištěny ze Státního fondu dopravní infrastruktury a samozřejmě nejvíce finančních prostředků jde na modernizaci železničních koridorů, na výstavbu nových dálnic a rychlostních silnic. Dobře víte, že i na silnice II. a III. třídy se zvýšily prostředky o 1 miliardu na 6 miliard.
Chci říci, že ty priority jsou celkem jasné pro samotnou výstavbu dopravní infrastruktury, je jasně stanoven způsob financování. Máme stanoven harmonogram výstavby dopravní infrastruktury do roku 2013 s časovou rezervou, která je do roku 2016. Bylo vlastně dosaženo reálného rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Harmonogram obsahuje seznam dopravních staveb. Poprvé v polistopadové historii je jasné, co se bude stavět, kdy se bude stavět a také z jakých zdrojů se to bude stavět. Umožní to udržet dynamiku dokončování výstavby a umožní to zrychlit dynamiku zahajování nových staveb. My tedy opravdu, a budou v tom pokračovat naši nástupci, míníme dokončit páteřní síť dálnic a rychlostních komunikací do roku 2015, maximálně 2017, což je důležité z mnoha důvodů, které nechci rozebírat.
Samozřejmě že maximálně se snažíme čerpat z fondů Evropské unie. Máme zabezpečeno kofinancování v plné výši, což také mimo jiné odčerpává peníze z rozpočtů. A tady chci jenom říci pro všechny, kteří to netuší: To nejsou žádné prostředky navíc, to jsou prostředky komplementární, což platí samozřejmě i pro financování vysokých škol. Prostředky, které jdou na různé projekty v rámci strukturálních fondů, nejsou peníze navíc. My bychom je dokázali utratit třeba efektivněji, kdyby nám zůstaly doma. Zatím dostáváme víc, než kolik platíme. V tom smyslu ta výhoda tady existuje.
Co se týká některých kroků spolufinancování z operačního programu, ten program přinese v plánovacím období 2007 až 2013 celkem 5,7 mld. eur. Při rozpočítání s tím přesahem o dva roky si dovedeme představit, jaký objem peněz to je. Tento program je největším českým operačním programem. To se nám podařilo ještě v průběhu plánování přesunout. 22 % z veškerých prostředků určených z fondu jde právě na dopravní infrastrukturu.
My jsme už v červnu loňského roku schválili 10 miliard korun z rezervních fondů s cílem maximálního vyčerpání prostředků z evropských fondů z operačního programu Doprava a pro financování výstavby, čímž byly vlastně vytvořeny podmínky pro vydání výzev - a tím reaguji na ten minulý dotaz o čerpání ve třetím čtvrtletí loňského roku. Z 10 miliard došlo k předfinancování staveb, které jsou po schválení operačního programu hrazeny z peněz Evropské unie, takže se de facto vrátí.
Ta alokace je následující, je zhruba šestimiliardová: optimalizace trati Benešov u Prahy - Stránčice, modernizace trati Veselí nad Lužnicí - Tábor, Doubí u Tábora - Tábor, dokončení prvního koridoru, elektrizace trati Letohrad, a mohl bych pokračovat.
Chci říci, že musím poděkovat nepřítomnému ministru financí Kalouskovi. Když jsme museli dofinancovávat 34 miliardami státní rozpočet z prodeje akcií ČEZu - když se někdo podívá na současnou cenu akcií ČEZu, která se pohybuje kolem 570 korun, a průměrná cena, za kterou jsme prodali akcie ČEZu, abychom dofinancovali Státní fond dopravní infrastruktury, byla 1250 korun. Chtěl bych mu veřejně poděkovat za naprosto geniální tah.
Děkuji, Miroslave Kalousku.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Já děkuji panu předsedovi vlády za odpověď. Pana kolegy Plašila se ptám, zda má doplňující dotaz. Není tomu tak, a proto zvu k mikrofonu pana poslance Davida Kafku. Byl vylosován na sedmém místě a vznáší interpelaci na předsedu vlády ve věci vývoje pracovní neschopnosti v roce 2007 a v roce 2008. Prosím, pane kolego, abyste tedy svou interpelaci přednesl.
Poslanec David Kafka: Vážený pane premiére, v letošním roce jsme s přispěním Ústavního soudu zažili v praxi dva různé koncepty nemocenských dávek, a to jak v sazbách, tak i takzvané karenční době. Zajímalo by mě, jaká zjištění o chování obyvatelstva u krátkodobé pracovní neschopnosti lze z těchto modelů nemocenského pojištění odvodit. To první období bylo leden až červen a druhé od července dosud. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Pane předsedo vlády, prosím o odpověď.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Až skončím v pozici premiéra, budu přednášet na západních univerzitách, že někdy není třeba dělat výrazné systémové změny akademického charakteru, ale že drobné změny motivují a mění chování a vzorce chování obyvatel tak významným způsobem, že jsou téměř dostatečné. To platí u poplatků a to platí dvojnásobně u nemocenského pojištění.
Od ledna do června, kdy byla zavedena třídenní karenční lhůta pro nemocenskou, počet proplácených dnů pracovní neschopnosti byl o 7,8 mil. dnů, tj. o 18 %, nižší než ve stejném období roku 2007. My jsme tady uváděli údaje, že nemocnost je dvaapůlkrát vyšší, než je standard Evropské unie, a my zcela jistě nejsme více nemocní a docházelo nepochybně k nadužívání či zneužívání nemocenské. Oproti roku 2007 došlo ke snížení počtu proplacených dnů ve všech měsících roku 2008, kdy platila tato úprava. Nejvyšší pokles počtu proplacených, téměř o jednu čtvrtinu, byl zaznamenán za pracovní neschopnost v únoru a v červnu. Výdaje na nemocenské činily pouze 83 % částky vyplacené ve stejném období loňského roku a byly tak o 2,5 miliardy nižší, to znamená klesly o 17 %. Lednové výdaje v té setrvačnosti byly ještě o 13 % vyšší, avšak od února byl zaznamenán výrazný pokles výdajů - v únoru o 26 % méně než ve stejném měsíci loňského roku.
Chci připomenout, že ke snižování výdajů dochází pouze u nemocenského, naproti tomu výdaje na peněžitou pomoc v mateřství neustále rostou. Klesla především krátkodobá pracovní neschopnost, například u zaměstnanců malých organizací cca 1 milion lidí. Klesl počet případů pracovních neschopností za období leden až březen téměř o jednu třetinu ze 186 tisíc na 123. U těchto organizací byl zaznamenán největší pokles u počtu případů s délkou trvání kratší než 14 dnů. Počet případů s délkou trvání do 14 dnů se u zaměstnanců snížil u těchto organizací o 45 %, počet případů s délkou trvání nad 14 dnů se snížil o 24. Potom nám do toho zasáhl Ústavní soud - a je velmi zajímavé, a jednou ty křivky budou v učebnicích, co se od července do srpna stalo, když to v dubnu Ústavní soud zrušil.
Uvedené rozhodnutí znamenalo, že od 30. června 2008 výše nemocenského do 30. dne pracovní neschopnosti činila 60 % vyměřovacího základu, tak jak to bylo úplně původně. Počet proplacených dnů za pracovní neschopnost v červenci až srpnu byl sice o 620 tisíc, to je o 5 %, nižší než v červenci až srpnu roku 2007, ve srovnání s prvním pololetím 2008 se však klesající trend počtu proplacených dnů zpomalil o 13 procentních bodů. Nicméně počet proplacených dnů za nemoc v prvních šesti měsících vykázal meziroční pokles v průměru o 18 % tím, že v červnu to bylo o plných 23 % méně. Skutečnost byla 12,81 milionu, tj. o 1,8 milionu vyšší, než byl celkový proplacený počet dnů za nemoci v červenci a srpnu.
Já tím chci říci, že efekt, kdy karenční doba tří dnů, která je standardní, v 15 zemích ze 27 to takhle funguje, v některých zemích je to víc, znamená mimo jiné to, že krátkodobá nemocenská, která byla někdy spekulativní, prostě zafungovala dokonale, aniž by znamenala ohrožení lidí, protože počet hospitalizovaných v té době se samozřejmě nesnížil. Já mám přiloženou tabulku, skoro bych ten materiál poslal poslancům Poslanecké sněmovny a poslankyním samozřejmě také, abychom si uvědomili, jak někdy poměrně řekl bych malé nebo drobné opatření u veřejných pilířů, ať už je to sociální, zdravotní nebo důchodový, mění vzorce chování velmi zásadně, a je třeba samozřejmě každý takový systém dolaďovat.
Jsem rád, že od 1. ledna bude platit sice v jiném režimu, ale podobný princip tří karenčních dnů, které fakticky nás vrátí na tu trajektorii prvního pololetí letošního roku, a tím vlastně zamezí zneužívání a nadužívání nemocenské, tak jak tomu bylo v těch uplynulých letech.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji předsedovi vlády. Pan kolega Kafka má možnost vznést doplňující dotaz. Nehodlá tak učinit, proto můžeme věnovat svou pozornost osmé interpelaci. Tu vznáší pan kolega Pavel Hrnčíř. Táže se předsedy vlády na dotace pro zemědělce. Prosím, pane kolego.
***