(11.50 hodin)
(pokračuje Jičínský)
Osobně si myslím, že tím je trestní právo zbytečně zatíženo koncepčně. Ovšem neobávám se toho, že by v praxi s tím tolik vznikaly praktické problémy, protože jednání, na něž by se tyto skutkové podstaty měly vztahovat, jsou neobyčejně řídká, takže nebezpečí jejich zneužívání v politickém boji tu po mém soudu nehrozí. Mně se tedy řada věcí také nelíbí. Myslím, že třeba to adjektivum "třídní" tam je skutečně poplatné oné reakci na minulý režim. V žádných mezinárodních smlouvách, které upravují ony skutkové podstaty, se neobjevuje.
Já osobně, až se o tom bude jednat, budu hlasovat pro. Nejsou tu, podle mého soudu, věci tak zásadní, že by měly rozhodovat o vztahu k tomu návrhu jako celku. Trestní zákon vždycky bude předmětem sporů. Nikdy to nemůže být takový zákon, který by vyhovoval všem. Už sama zásadní otázka pojetí trestného činu... Tu trestní odpovědnost jsme si vyřešili, myslím, způsobem přijatelným. I z hlediska trestněprávní teorie je to něco, co je akceptovatelné. Ale otázka je: Má být trestní zákon relativně obecný, nebo kazuistický? Na ni není jednoznačná odpověď, protože pro obojí jsou určité argumenty. Jsme tu samozřejmě ale také vázáni jistou praxí, jak legislativní, tak praxí judikatury.
A jestliže se společenské a zejména hospodářské poměry po listopadu tak podstatně změnily, tak pochopitelně tu přichází celá složitá kategorie trestných činů hospodářské povahy, které jsou něčím novým oproti minulosti. V minulosti takové trestné činy nebyly. Trestnost činů vztahujících se k plánovitému hospodářství byla samozřejmě jiná a mnohem jednodušší než trestnost činů spojených se soukromým vlastnictvím a svobodným podnikáním. Tady vzniká celá řada nejrůznějších hospodářských organizací, složitých vztahů mezi nimi a možností zneužívání určitých věcí oproti zájmům společnosti.
Pochopitelně, i oproti té předloze, kterou jsme projednávali v roce 2006, mám na mysli to závěrečné projednávání, se počet skutkových podstat zvýšil, protože se ukázaly určité nové jevy, které je třeba trestněprávně postihnout. To říkám také jenom proto, abychom si uvědomili složitost jednání.
Kolega Grospič zmínil souvislost trestního zákona a trestního řádu. Někteří právní teoretikové také říkají, že je třeba udělat oboje najednou. Já se ale obávám, že bychom se dostali do situace, kterou tady včera Karel Schwarzenberg vyjádřil slovy na svatého Dyndy. Tak pozdě by se takové předlohy předložily, protože to je opravdu složitá věc. Snažit se koordinovat práce na obou těchto kodexech, to po mém soudu přesahuje naše schopnosti, zejména i z hlediska času. Na rozdíl třeba od občanského zákoníku. S pracemi nad ním jste se možná také setkali, ať už třeba na jednání ústavněprávního výboru nebo v různých zprávách v novinách.
Tady je situace podstatně jednodušší, protože není pochyb o tom, že tu je právní kontinuita. Tady tento zákoník neznamená žádné přetržení trestněprávní kontinuity z hlediska legislativního. Byl tu trestní zákoník z roku 1961, který je stále v platnosti, ale po listopadu byl mnohonásobně novelizován. Judikatura tedy vychází z určitého jednoho základu. Když říkám jednoho, myslím velmi komplikovaného základu, protože je obsažen v mnoha zákonných předlohách. Přesto je to ale jedna koncepce, jedno pojmové uspořádání.
Při přijetí tohoto zákona nebude mít judikatura žádné složité požadavky ve smyslu naučit se něco zcela nového. Bude mít ale po mém soudu jednu velkou výhodu. Ta změna, že se mění pořadí kapitol, není z tohoto hlediska podstatná. Ta je podstatná z hlediska zdůraznění určitých hodnotových východisek. Není ale podstatná z hlediska judikatury, protože pro judikaturu jsou podstatné, vedle těch obecných pojmů pro trestní právo, pro trestní odpovědnost atd., a samozřejmě rozhodující jednotlivé skutkové podstaty. V tomto směru přijetí tohoto zákona pro judikaturu neznamená nějaké zvláštní těžkosti, ale znamená to výhodu v tom, že konečně tu bude opravdu trestní kodex v jedné zákonné normě. To je veliká přednost.
Dneska se naše právo stalo pro občany tak těžko dostupné, že se bez těch počítačových sestav neobejdou. Kdežto tady přece jenom, pokud bude normální občan chtít vědět, co to je trestní právo, co je trestné a jak je to trestné, najde to v jedné normě. A to je nepochybně velká přednost. Já si tedy myslím, že tyto věci je třeba brát v úvahu.
Nemyslím, že v této fázi projednávání se nesetkáme s problémy, které tu byly už minule. Například dolní hranice trestní odpovědnosti je stále předmětem sporů jak právnické, tak občanské veřejnosti. Připomínám, že minule trestní zákoník obsahoval hranici patnácti let, pak v průběhu diskuse i na návrh tehdejšího ministra spravedlnosti Sněmovna přijala snížení. Možná že se ten problém objeví i teď. Nemohu to vyloučit. Jenom bych chtěl opět říci, že i tato věc, ať už bude rozhodnuta tak nebo onak, by neměla být principiální pro rozhodování o tom, zda podpořit celý návrh zákona, nebo ne. Já osobně si myslím, že ústavně právní výbor, který setrval na té hranici patnácti let, tak učinil po velmi zralém uvážení. Jsem si ale vědom toho, že, jak říkám, nejen racionální úvahy jsou vždy na místě. Působí tu jiné. A samozřejmě, racionální argumenty lze uvádět i pro snížení trestní hranice. Hovořím o tom proto, že to jsou věci, které nikdy nemohou být naprosto jednoznačně zodpovězeny. Lidé na to mají různé názory. Různé názory existují i v Poslanecké sněmovně.
Chci říci jednu věc. Je tu pro mě po tom, jak jsme k této věci přistupovali, po tom, jak o tom jednal ústavněprávní výbor, až příliš mnoho pozměňovacích návrhů. Osobně bych byl radši, kdyby jich bylo méně. Jsou ale podány, poslanci na to mají právo. Jenom bych skutečně Sněmovnu žádal o velmi věcný a střízlivý přístup, protože toto není žádná stranická norma. Toto je základní zákon pro určitý úsek společenských vztahů, který tu má platit bez ohledu na to, jaká bude vláda. A má tu platit ne rok, ale jistě nějaká desetiletí. Prosím tedy, abyste vážili při rozhodování, zda ano, nebo ne, to, že nebude-li přijat ten nebo onen váš jednotlivý návrh nebo návrh, který se vám zdá vhodný podpory, nemělo by to odmítnutí konkrétního toho nebo onoho názoru být důvodem pro to, abyste hlasovali proti.
Já osobně Sněmovně velmi doporučuji, abychom tentokrát tento návrh trestního zákona podpořili kladným hlasováním.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Slova se ujme pan poslanec Josef Vondruška, připraví se pan poslanec Jeroným Tejc. Pane kolego, máte slovo. Prosím.
Poslanec Josef Vondruška: Děkuji. Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové, již několik mých předřečníků zde zdůraznilo, že tento právní předpis je zasažen určitou politickou účelovostí a ideologizací. Svého času pokud někdo vyslovil pojem třída, třídní boj, byl zatracován jako stoupenec Leninova učení. Nyní se těmito pojmy navrhovaná norma jenom hemží.
***