(10.30 hodin)
(pokračuje Bursík)
Já totiž, pane poslanče, neoperuji s vašimi 40 miliardami korun, protože vůbec nevím, co za tím číslem je. A pro mne je podezřelé i samo o sobě, protože 40 mld. korun, to je zaokrouhleno - co? Čili to je, dovolíte-li, vaše čtvrtá výhrada.
Chcete-li mě tady cvičit z nepřipravenosti, tak je, pane poslanče, potřebné, abyste argumentoval korektně a abyste nemíchal jabka s hruškami, a mějte výhrady k tomu, jak argumentuju já, ale nekombinujte laskavě vaši argumentaci a vaše čísla s mojí argumentací a s mými čísly!
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Já děkuji, pane ministře. Pokud se již nikdo další do rozpravy... A, hlásí se ještě pan poslanec Klas. Vážený pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Klas: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážené kolegyně, já si myslím, že to nemá vůbec smysl, protože samozřejmě že ministr, který dojednal něco špatně, nikdy tu chybu nepřizná. Já bych na to zareagoval jenom jednou větou a byl bych rád, kdybychom hlasovali o mém navrženém usnesení.
Vy pracujete s materiálem z roku 2007. Jak je možné, že ho vůbec chcete předložit vládě? A dál se o tom nebudem bavit!
Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí ČR Martin Bursík: Děkuji. Tak jen poslední replika, pane poslanče. Když si pak přečtete stenozáznam, tak zjistíte, že deficit, který vy citujete z materiálu, který budu předkládat do vlády, u vás činil, tuším, 1,8 miliardy korun. Říkám tuším, bylo to zhruba tak, ale byla to jiná cifra, nežli mnou uváděno 1,246 miliardy korun celkový deficit. Takže to je, myslím, dokladem toho, že jsme aktualizovali čísla. A problém je v tom, pane poslanče, že vy pracujete s materiálem, který není aktuální.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Lucie Talmanová: Děkuji. Jestli se opravdu nikdo další do rozpravy nehlásí, rozpravu tedy končím.
Než přistoupíme k hlasování o usnesení, sděluji pro stenozáznam - pan poslanec Jiří Paroubek dnes hlasuje s náhradní kartou číslo 31.
Poslanec Jan Klas navrhl následující usnesení... A, předseda vlády pan Mirek Topolánek s náhradní kartou číslo 24.
Poslanec Jan Klas navrhl následující usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí místopředsedy vlády a ministra životního prostředí Martina Bursíka na interpelaci poslance Jana Klase, sněmovní tisk 589."
Přivolám všechny kolegyně a kolegy, kteří si přejí se zúčastnit tohoto hlasování. Prosím proto o chvilku strpení.
Zahájím hlasování s pořadovým číslem... A, předtím vás ještě odhlásím a požádám vás všechny o novou registraci. (Po krátké chvilce.) Počet přítomných v sále se ustaluje.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 116. Táži se vás, kdo souhlasí s návrhem usnesení, tak jak jej přednesl poslanec Jan Klas. Kdo je proti? Děkuji vám.
Z přítomných 81 poslankyň a poslanců pro návrh 45, proti 12. Návrh usnesení byl schválen.
Další interpelací, kterou se budeme zabývat, respektive odpovědí na interpelaci, je odpověď ministra kultury Václava Jehličky na interpelaci poslance Břetislava Petra ve věci majetkového vyrovnání státu s církvemi a náboženskými společnostmi. Interpelace se předkládá jako sněmovní tisk 610. Než otevřu rozpravu, dovolím si upozornit, že ministr kultury pan Václav Jehlička byl z dnešní schůze řádně omluven z důvodu své účasti na jednání Senátu.
Otevírám rozpravu a předpokládám, že prvním v této rozpravě vystupujícím bude právě pan poslanec Břetislav Petr. Vážený pane poslanče, máte slovo.
A prosím pány, aby vyklidili prostor řečniště.
Poslanec Břetislav Petr: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, před jistým časem byl v prvém čtení projednávána ve Sněmovně novela zákona, která se týkala restituce církevního majetku. Já jsem okamžitě po prvém čtení interpeloval pana ministra Jehličku, který mi odpověděl ještě dřív, než byla ustavena komise pro řešení tohoto problému.
Pochopitelně nesouhlasím s tím, jak mi pan ministr odpověděl. Jedná se o tři zásadní problémy, s kterými nemohu vyslovit souhlas. Za prvé se to týká výměry půdy církevní, další problém je ocenění církevního majetku a třetí problém se týká závěrečné části zákona.
Pokud se týká výměry zemědělské půdy, tak ve sněmovním tisku je uvedena výměra 261 000 hektarů různých druhů půd. Z dostupných údajů při rozpravě prvorepublikového parlamentu, který schválil velkou pozemkovou reformu, se v podstatě v oblasti českých zemí jednalo o výměru půdy 240 000 hektarů. Obdobné číslo je uváděno i ve zprávě Občanského institutu pod názvem Církev a restituce, a dokonce předmluvu k tomuto tisku napsal Miroslav kardinál Vlk, kde je uváděna taky výměra církevní půdy v českých zemích ve výši 240 000 hektarů.
Je třeba říci, že v první fázi velké pozemkové reformy bylo církvi odebráno 36 000 hektarů, ale tyto pozemky jí byly vráceny, jak je uvedeno v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z července roku 1927. Je tedy možno říci, že rozloha církevní půdy ve výši 240 000 hektarů se prakticky nezměnila až do roku 1945, kdy dekretem prezidenta Beneše bylo církvi odňato zhruba 10 000 (hektarů) lesní půdy, která byla ve vlastnictví řádu Panny Marie Jeruzalémské, jinak řádu německých rytířů. Čili je možno uvažovat s tím, že výměra církevní půdy se pohybuje někde na hranici 230 000 hektarů.
Vyjdeme-li z ocenění, tak jak je v novele zákona, že zemědělská půda je za 40 korun za metr čtvereční a lesní půda za 23, pak tento rozdíl 30 000 hektarů představuje 10 miliard. Takže není možno souhlasit s odpovědí pana ministra, který říká, že položkový výčet není možný. Já si myslím, jedná-li se o 10 miliard korun, tak že bez položkového výčtu to asi nepůjde.
Další problém se pochopitelně týká ocenění majetku. Je třeba si uvědomit jednu věc - že majetek církve od josefínské doby byl podroben takzvané účelové vázanosti. To znamenalo, že bez souhlasu státu nemohl být zcizen.
***