(18.30 hodin)
(pokračuje Levá)
Pro oblast rozhlasového digitálního vysílání ale nic takového není vůbec třeba. Nenutí nás k tomu žádné mezinárodní smlouvy, ale nejpodstatnější je fakt, že rozhlasové digitální vysílání může počítat s využitím volných frekvencí. Není třeba cokoliv měnit či vypínat. Zavedení institutu technického plánu přechodu pro televizi se ukázalo jako nezbytně nutné, avšak v případě rozhlasového vysílání je nadbytečné. Ať se subjekty samy rozhodnou, setrvají-li u analogového vysílání, či přidají digitální. Bude-li nutná regulace, ukáží až následující roky.
Proč tedy vyvolávat iluzi, že je nutná okamžitá změna legislativy? Možná proto, aby se novelou řešily úplně jiné otázky. Začnu hned u základních pojmů zákona - celoplošného a regionálního vysílání.
Celoplošné rozhlasové vysílání bylo zákonem definováno jako vysílání alespoň pro 70 % obyvatel České republiky, regionální rozhlasové vysílání od 1 % do méně než 70 %. Novela mění celoplošnost nad 90 % a regionální vysílání do 90 % obyvatel. Zřejmě chápu obsah region jinak. Doporučuji autorům, nikoli prosím předkladatelům novely, nahlédnout do slovníku. Jak bude takové regionální vysílání pokrývající pro 89 % vypadat, jak si zachová svá specifika? Domnívám se, že nepatřím k lidem, kteří by něco měli proti regionálnímu vysílání. Naopak považuji regionální vysílání za velmi potřebné.
Další nově formulovaný pojem, tj. pokrytí území - a tady se mnou navrhovatel souhlasí - bych přenechala novele zákona o elektronických komunikacích. Pan ministr tady o tom také mluvil.
Další problém: Proč novela vsouvá do § 31 povolení všem provozovatelům televizního a rozhlasového vysílání zařazovat reklamu s regionálně odlišným obsahem? Nezničíme tak regionální reklamu, která je pro malé vysílatele životně nutná? Neoslabujeme rozhlasovou reklamu jako takovou?
Za nejnebezpečnější považuji změny paragrafů, o kterých už tady byla taky řeč, § 21 a § 56 týkajících se změn licenčních podmínek a plurality vlastnictví. Jde o fúze provozovatelů rozhlasového vysílání s možností splynutí v jednu nástupnickou společnost. Vytvoříme legislativní rámec někomu, kdo by se chtěl stát rozhodujícím hráčem na trhu? Přestali jsme si vážit práce drobných samostatných rozhlasových stanic? Chceme je dostat pod ještě větší tlak, než pod jakým jsou? Jak potom zajistíme pluralitu v regionálním rozhlasovém vysílání? S navrhovanou změnou zásadně nesouhlasím.
Dámy a pánové, novela, která je nám předkládána, není novelou řešící problémy digitálního rozhlasového vysílání. Chce řešit problémy, které ještě neexistují. Pokud vzniknou, mělo by je řešit kompetentní ministerstvo po odborné diskusi. Proto mi dovolte, dámy a pánové, navrhnout zamítnutí v prvním čtení. Pokud můj návrh neprojde, ztotožňuji se s návrhem pana ministra vrátit navrhovatelům k dopracování. Pokud ani to neprojde, prodloužit dobu k projednání o 20 dnů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Ivaně Levé. O slovo se přihlásil pan poslanec Vítězslav Jandák.
Poslanec Vítězslav Jandák: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já nevím, v čem tento materiál vzbudil takovou nenávist. Chápu pana ministra Římana, je to přítel stručnosti. Dobře. Ale nechápu paní kolegyni Levou. Myslím, že je dobře být předem připraven na věci, které jsou, věci, které mohou to, co přijde - a můžeme si myslet, že vše bude velice jednoduché - mohou už teď stabilizovat.
Já žádám váženou Sněmovnu, nebo prosím, pusťme to do druhého kola a tam skutečně na výborech - a já k tomu připojuji, abychom ještě ten materiál dali na stálou komisi pro média, abychom ho tam probrali, přijali pozměňovací návrhy a podobně. Ale přesto se přimlouvám, nezahazujme to a nezatracujme ten materiál. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Jandákovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, považuji za korektní to, co teď řeknu, říci ještě v rozpravě, nikoli v závěrečném slovu, aby bylo možno na to reagovat. Je to reakce jak na pana ministra Římana, tak na paní kolegyni Levou.
Já samozřejmě vím, že frekvence jsou k dispozici a pro případnou digitalizaci rozhlasu nebudou potřeba stávající analogové frekvence. To je samozřejmé. Ale řekněme si zcela upřímně, jestliže nedojde k ukončení analogového vysílání, tak také nedojde k žádné digitalizaci. Srovnejte si tuto situaci s analogickým případem televizního trhu. Jste přesvědčeni, že kdybychom zachovali analogové vysílání, že by došlo k nějaké digitalizaci? Že by si někdo kupoval set top box? Proč by vydával další peníze, když by mu tam to analogové vysílání jelo? Je donucen koupit si set top box. Taky teď jsem byl donucen i já si koupit set top box tady v Praze a viděl jsem, když jsem šel nakupovat do obchodu, že tam byl velký zájem o set top boxy, protože 31. října končí v Praze vysílání analogové na ČT2. Kdyby tomu tak nebylo, tak by prostě ten zájem nebyl.
Proto pokud se nějakým způsobem - a já neříkám, že naše řešení, které navrhujeme, je ideální, a deklaroval jsem tady prostě ochotu všech předkladatelů diskutovat samozřejmě o tom řešení, ale pokud řekneme, že analogové vysílání rozhlasu bude zachováno, a je nám jedno, že ty vysílače, které vysílají analogové, prostě spálí několikanásobně více energie, několikanásobně více elektřiny než digitální, kde se samozřejmě na ten jeden digitální multiplex pro tu jednu frekvenci vejde mnohem více rozhlasových stanic, pak řekněme, že nepotřebujeme žádnou digitalizaci. Ale pokud o ní budeme uvažovat, je jasné, že musíme vypnout analog, jinak to nepůjde.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Plevovi. O slovo se přihlásil pan ministr Cyril Svoboda.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Pane místopředsedo, já nejsem odborník na tuhle problematiku, ale dvojí zkušenost.
První je, že to, co se dělo ohledně televizí, jsme řešili jako řešení ze dvou důvodů. Za prvé proto, že nás k tomu nutilo evropské prostředí. Teď pod tlakem nejsme. A za druhé proto, že byla nastavena kritéria poslaneckým návrhem, který sám o sobě už na počátku byl špatný. My jsme už jako vláda museli pouze reagovat na to, co se na počátku udělalo chybně. A týká se to mimořádně citlivé oblasti naší právní úpravy, týká se to vysílání televizí a v tomto případě vysílání rozhlasových stanic. Podle mého názoru nemáme přistupovat na ten nešvar, že to tady nějak dodiskutujeme.
Já se přimlouvám za návrh pana ministra Římana, aby byl návrh vrácen k přepracování, a naopak slibuji za exekutivu udělat všechno pro to, aby ten návrh byl kvalitní. Jakmile necháme tady na naší tvořivosti, bezpochyby vytvoříme předpoklad pro to, že jednoho dne budeme hasit zase nějaký požár, jako jsme to hasili u těch televizí, kde nám nic jiného nezbylo, než na některé podmínky přistoupit jenom proto, že jsme si tady lidovou tvořivostí vytvořili právní úpravu, o které jsme byli přesvědčeni, že je správná.
Proto podle mě jediný správný přístup je vrátit předkladateli k přepracování, maximálně se soustředit na to, aby ten návrh byl kvalitní, protože se pohybujeme ve velmi citlivém poli. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Cyrilu Svobodovi. Pokud se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu končím a prosím pana Petra Plevu, který avizoval, že vystoupí se závěrečným slovem - aspoň tak jsem mu rozuměl.
Poslanec Petr Pleva: Ještě jednou chci zopakovat, že vnímám připomínky vlády, některé připomínky vlády jsou skutečně velmi závažné a je potřeba se jimi zabývat. Také deklaruji jménem všech předkladatelů, že jsme ochotni diskutovat a v případě, že nenalezneme řešení, tak tuto část této novely vypustit. Dále bych také deklaroval, že jsme ochotni přistoupit na prodloužení lhůty o 20 dnů, tak abychom měli skutečně více času a nedělali toto ve spěchu. Ještě říkám, pokud bychom nedospěli k nějakému rozumnému řešení a rýsovala se nějaká možná dohoda, je možné ještě požádat, pokud výbor nedokončí projednávání, o další prodloužení.
***