(18.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Plevovi. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro první čtení, a tím je pan poslanec Zbyněk Novotný. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Já jsem svou zpravodajskou zprávu rozdělil do dvou částí, do dvou bodů. Za prvé popis současné situace a za druhé popis navrhovaného řešení.
Tedy ad 1. Rok 2007 vyřešil legislativně budoucí přechod analogového televizního vysílání na digitální. Přestože rozhlasový trh je objemem finančních prostředků mnohonásobně menší, přechod z analogového na digitální rozhlasové vysílání má z pohledu ochrany investic držitelů licencí stejná rizika. Počet dotčených rozhlasových subjektů je však mnohem větší než televizních. Vývoj rozhlasového trhu stabilizoval rozhodující konkurenční subjekty, celoplošní provozovatelé francouzská F1 a německý Impuls, provozovatelem nejsilnějších regionálních sítí česká skupina Bohemia Media. Zcela samostatně se pak rozvíjí veřejnoprávní rozhlas.
Česká mediální rozhlasová legislativa s výjimkou televizní diginovely, která je již velmi liberální, zaostává za evropskou a je velmi přeregulovaná. Navíc je v řadě ustanovení v rozporu s obchodním zákoníkem.
Aktuálním problémem je rovněž spor mezi celoplošnými rádii a regionálními rádii. Celoplošná rádia, ač mají podle licencí ve stejnou dobu na celém území vysílat stejný program, postupně regionalizují svoje vysílání. Tím ubírají možnosti i trh regionálním rádiím, která se ale podle licenčních podmínek nemohou adekvátně bránit. Mají zákonný limit pokrytí 70 %, a tudíž nemají dále kam růst. Tento trend je pro regionální rádia likvidační.
Nyní ad 2, tedy navrhované řešení. Poslanecký návrh včetně pozměňovacího návrhu vychází ze zkušeností s televizní diginovelou a navrhuje v nejvyšší čas, tedy ještě v tomto roce 2008, systémově řešit také budoucí digitalizaci rozhlasového vysílání. Je zřejmé, že přechod na digitální vysílání lze očekávat do roku 2020, přičemž konec platností rozhlasových licencí a tím i proces nových licenčních řízení začne od roku 2013, největší počet pak v roce 2015. Pokud se tedy nerozhodne o legislativních pravidlech pro blížící se období transformace co nejrychleji, hrozí vážná kolize kolem roku 2020, tj. v polovině nového licenčního období.
Navrhovaná změna svým liberálním přístupem, který je pokračováním diginovely, umožňuje celoplošným rádiím regionální odpojování a regionálním rádiím sdruženým do sítí dovoluje vyšší pokrytí. Bude tedy na jednotlivých subjektech, jak se vzájemně s konkurencí vyrovnají. Možnost využití institutů tzv. přechodné licence, resp. transformační licence, v rámci které by se všem držitelům licencí prodloužila jejich platnost právě do doby přechodu na digitální vysílání, je významným stabilizačním prvkem pro celou oblast rozhlasového vysílání a současně elegantně řeší hrozící kolize v budoucnu. Držitelé licencí jsou pak zavázáni bezvýhradně akceptovat příslušná budoucí rozhodnutí České republiky související s přechodem na digitální rozhlasové vysílání.
Navrhovaná harmonizace s obchodním zákoníkem, např. fúze vlastníků, transformace licencí vlastněných fyzickými osobami na právnické atd., pak vychází vstříc nejen dnešní komplikované praxi, ale také odpovídá aktuálnímu stavu evropských směrnic a norem v oblasti rozhlasového vysílání.
Dámy a pánové, nepochybuji o tom, že mnozí z vás budou mít proti tomuto návrhu četné připomínky. Ty ostatně popsala ve svém stanovisku i vláda, jak už zde bylo řečeno. Nicméně dovoluji si Sněmovně navrhnout, aby tisk postoupila do druhého čtení, a tím umožnila tyto připomínky do návrhu zákona zapracovat a nalézt zde všeobecnou shodu, samozřejmě vládu z toho nevyjímaje.
Tolik má zpravodajská zpráva.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci zpravodaji Zbyňku Novotnému a otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil s přednostním právem pan poslanec Martin Říman. Připraví se paní poslankyně Ivana Levá.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Říman Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já si dovolím připomenout negativní stanovisko vlády, která uvádí celou řadu dobrých důvodů, proč by takto zpracovaná novela neměla spatřit světlo světa.
Za sebe coby správce zákona o elektronických komunikacích a záležitostí týkajících se kmitočtového spektra bych chtěl připomenout, že ta část novely, která se věnuje přechodu na digitální rozhlasové vysílání, postrádá bohužel, tedy spíš bohudík po zkušenostech s technickým plánem přechodu v oblasti televizního vysílání, smysl, protože situace u rozhlasového vysílání není analogická s vysíláním televizního signálu, neboť zatímco u televizního signálu hlavní problém, proč jsme se s tím, i naši předchůdci, poměrně dlouhou dobu trápili, byl v tom, že v určité části spektra se kmitočty, které jsou nutné pro digitální vysílání, překrývají s kmitočty pro analogové vysílání, a proto musel být vlastně zvolen a vymyšlen model přechodu tak, aby překrývání bylo nějakým způsobem řešitelné, kdežto u rozhlasového vysílání tento problém odpadá úplně, neboť pro budoucí digitální rozhlasové vysílání budou sloužit jiné části kmitočtového spektra než pro analogové. Není tudíž zapotřebí konstruovat tento poměrně komplikovaný vehikl, který jsme byli nuceni vymyslet u přechodu na televizní digitální vysílání, takže tato část novely skutečně postrádá smysl.
Já tedy v souladu s vládou se domnívám, že to nelze vyřešit v rámci dalších projednávání, a proto navrhnu vrácení předkladatelům k přepracování. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane ministře, za vaše vystoupení. Pan zpravodaj si váš návrh zaznamenal. A nyní vystoupí paní poslankyně Ivana Levá.
Poslankyně Ivana Levá: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vládo, dámy a pánové. Stojíme jako již několikrát v minulosti před návrhem novely zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Čím se novela shoduje s předchozí? Snahou přesvědčit nás o potřebě legislativních změn v oblasti digitálního vysílání, tentokrát rozhlasového. Novela navozuje představu, že už je nejvyšší čas cosi změnit. Jde spíše o manipulaci s námi všemi přítomnými.
Když se totiž jednalo o digitalizaci televizního vysílání, neměli jsme na vybranou. Mezinárodní konference stanovila rámec přechodu pro celou Evropu a my nežijeme někde na ostrově, ale uprostřed Evropy a k rozdělení frekvencí jsme se zavázali. Legislativa tehdy pokulhávala za prací průkopníků, jako byl např. Czech Digital Group. Nevyhnuli jsme se chybám při řešení nové éry televizního vysílání. Ale mezinárodní závazky jsme splnili a díky konečně schválenému technickému plánu přechodu se digitální terestrické vysílání rozbíhá.
I lidé neznalí pochopili, že při přechodu z analogu na digitální televizní vysílání, jak tady o tom mluvil pan ministr, musí dojít k vypínání a znovu využití stejných frekvencí pro oblast rozhlasového digitálního vysílání.
***