(17.00 hodin)
(pokračuje Hašek)
Na odborné diskuse, případné úpravy obsahu máme čas při jeho projednávání ve výborech. Jsem připraven jménem předkladatelů dokonce akceptovat i návrh na prodloužení lhůty pro jednání ve výborech právě proto, abychom měli dostatek času pro řešení na odborných seminářích, kulatých stolech a prostě aby se do celé věci mohla zaangažovat celá politická reprezentace. Čili nedívat se na problém optikou na jedné straně vláda a koalice, na druhé straně opozice, ale aktivita Ministerstva zemědělství, Ministerstva průmyslu a obchodu, zemědělského výboru, případně hospodářského výboru.
Čeští potravináři a zemědělci potřebují naši podporu a já jsem přesvědčen, že Poslanecká sněmovna napříč jim bude připravena podporu v prvním čtení dát. Děkuji všem za pozornost. (Poslanci ČSSD tleskají.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu Michalu Haškovi, zástupci navrhovatelů. Nyní se slova ujme zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Jaroslav Plachý.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, jako zpravodaj k tisku 431 nebudu opakovat to, co zde řekl zástupce navrhovatelů a s čím se lze místy i ztotožnit. Považuji však za nutné upozornit Poslaneckou sněmovnu, že naše zemědělská lobby se pokusila regulovat obchod v České republice v minulosti už mnohokrát a zatím vždycky neúspěšně. Proč byly jednotlivé pokusy neúspěšné, je zřejmé. Ani s jediným z těchto pokusů se nikdy neztotožnila žádná vláda. Snad nejsilnější stanovisko proti navrhované regulaci měla v minulosti kupodivu Špidlova vláda. Bohužel ani s posledním pokusem se vláda nemohla ztotožnit. Její stanovisko máme všichni k dispozici pod číslem sněmovního tisku 431/1. V něm vláda vyslovila s návrhem nesouhlas, a to z řady závažných důvodů. Nebudu je zde všechny opakovat, pouze zdůrazním některé z nich.
Předložený návrh zákona je asi nejhůře zpracovaný ze všech pokusů o regulaci trhu vůbec. Jeho cílem je zabránit takzvanému zneužití významné tržní síly. Co to však je zneužití významné tržní síly, zákon nikde neříká. Má-li být pokusem o definici zneužití významné tržní síly takzvaný etický kodex uložený na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, pak upozorňuji autory tohoto návrhu, že obsah etického kodexu si stanoví pouze odběratelé sami a nikdo, ani Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, obsah etického kodexu neschvaluje. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže etické kodexy pouze eviduje. Napíše-li si tedy odběratel pod nadpis Etický kodex, že se vždy choval, chová a v budoucnosti i nadále se bude chovat ke svým dodavatelům jen a jen eticky, pak by měli navrhovatelé vysvětlit, podle čeho Úřad pro ochranu hospodářské soutěže pozná, že došlo ke zneužití významné tržní síly. Já bych nechtěl být v kůži pana předsedy Peciny, protože navrhovaný zákon mu neskýtá žádnou zákonnou oporu pro jeho rozhodnutí.
Dámy a pánové, velmi diskutabilní je vůbec myšlenka, na základě které návrh zákona vznikl. Zda lze, či nelze vynutit etické chování zákonem. Kdysi jsme tady v Poslanecké sněmovně konali pod záštitou hospodářského výboru tři konference o etice v podnikání. Výsledkem konferencí bylo zhodnocení významu etického chování v oblasti podnikání a výzva všem podnikatelským a veřejnoprávním subjektům, aby na bázi dobrovolnosti zpracovaly své etické kodexy. Nikoho tehdy ani ve snu nenapadlo, že by se etické chování podnikatelských subjektů mělo vynucovat tvrdou pěstí zákona. Vždyť život je mnohem pestřejší než to, co lze postihnout a popsat literou zákona.
Představme si, že bychom uzákonili Gutha-Jarkovského, včetně sankcí, a snad nám začne být zřejmé, že snaha navrhovatelů uzákonit etiku směřuje ke vzniku orwellovské společnosti. Ostatně toho se zřejmě navrhovatelé sami zalekli, a proto do definice obsahu etických kodexů raději nešli.
Dámy a pánové, návrh zákona je zcela zbytečný, tak jak konstatuje vláda, díky své naprosté zmatečnosti. Nebezpečí zákona však spočívá v tom, že zneprůhlední podnikatelské prostředí vznikem neřešitelných sporů mezi dodavateli a odběrateli. To ve svém důsledku bude znamenat, že velcí odběratelé si raději a priori nasmlouvají zahraniční dodavatele, než aby zabředli do neřešitelných sporů s českými dodavateli. (Výkřik: To už dělají!)
Návrh proto české dodavatele nechrání, naopak je likviduje. Procento českých dodavatelů tak nepochybně klesne.
Dámy a pánové, prakticky všechny vlády včetně vlád sociální demokracie vytýkaly autorům návrhu zákona chybějící analýzu dopadů zákona na spotřebitele. Je přitom nepochybné, že po přijetí tohoto zákona dojde k pohybu cen, a to především cen potravin směrem, nahoru. Myslím si proto, že by bylo férové, kdyby zástupce navrhovatelů tady a teď vysvětlil, proč mu nevadí velmi pravděpodobný pokles procenta českých dodavatelů a proč ho nechává klidným hrozící růst cen potravin.
Dámy a pánové, všichni jsme dostali analýzu regulace supermarketů a hypermarketů v České republice, kterou zpracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství. Máme ji tady. Bohužel byla rozdána v březnu, takže většina z vás ji asi pravděpodobně už na stolku mít nebude. Proto mi dovolte, abych citoval závěr analýzy: Pozice České republiky je v hodnocených souvislostech evropsky standardní, spotřebitelé jsou s nákupními podmínkami spokojeni. Případná další regulace supermarketů a hypermarketů by současný stupeň rozvoje obchodu negativně ovlivnila a do budoucna blokovala. Tolik závěr analýzy.
Kromě toho jsem dostal negativní stanovisko Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky k návrhu zákona o významné tržní síle. Mimo jiné upozorňuje na to, že návrh zákona vytváří bariéru všem integračním procesům na straně nezávislého obchodu v rámci malého a středního podnikání v současných nevratných podmínkách koncentrace českého trhu. Nevzniknou-li nákupní aliance, sdružení apod., a to velmi rychle, pak sektor malého a středního podnikání v oblasti obchodu z velké části zanikne.
Jak tedy situaci řešit? Podle mého názoru řešení v praxi se vyskytujících problémů, o nichž se návrh zmiňuje, je nutno nalézt v důslednějším využívání platné právní úpravy, a nikoliv v přijímání dalších zákonů, tak jak je uvedeno ve stanovisku vlády. Stávající právní úprava - § 10 a 11 zákona o ochraně hospodářské soutěže, v nichž se počítá i s takzvanou společnou dominancí, § 2 zákona o cenách, § 44 a 45 obchodního zákoníku - ve své provázanosti již nyní ekonomicky slabším subjektům ochranu poskytuje Je pouze třeba, aby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže těchto ustanovení důsledně využíval.
***