(Jednání pokračovalo v 16.22 hodin.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážené poslankyně, poslanci, pauza skončila. Skončili jsme úvodními vystoupeními k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu a octli jsme se v situaci, kdy jsem chtěl otevřít obecnou rozpravu a neudělal jsem to, protože jsem byl přerušen žádostí o přestávku.
Takže vás teď všechny prosím, abyste se posadili. Prosím, posaďte se, a já tedy, vraceje se do toho bodu, kde jsme skončili, otevírám obecnou rozpravu k vyslovení souhlasu s ratifikací Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. Jsme ve druhém čtení a rozprava je otevřena. Registroval jsem přihlášku například ministra Cyrila Svobody, aspoň jsem to tak chápal, že to byla přihláška do obecné rozpravy. (Souhlasí.) Chápal jsem to dobře. Prosím všechny, aby se posadili, a požádám pana ministra Svobodu, aby se vyjádřil a vystoupil.
Ministr vlády ČR Cyril Svoboda Vážený pane předsedající, já doufám, že protentokrát po devíti letech úspěšně vyslovíme souhlas s ratifikací, s tímto dokumentem. Chci velmi apelovat, abychom tak učinili, protože podle mého názoru jisté předsudky před tímto textem jsou předsudky liché. Naopak tato smlouva vyjadřuje hlubokou důvěru v českou justici, v české soudnictví a český právní řád, protože vydat někoho k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu je možné teprve v případě, že výkon spravedlnosti není vykonán na území ČR. A my důvěřujeme naší justici, že se tak stane.
Za druhé, netýká se to všech trestných činů, ale trestných činů mimořádně závažných, a prosím všechny ty, kteří pochybují, aby si trestné činy jeden po druhém přečetli - válečné plenění, znásilňování, zotročování, genocida a další mimořádně závažné trestné činy. A já se potom ptám, co je otázkou hrdosti, že říkáme, že člověka, který je podezřelý z páchání takhle závažného trestného činu, který není předán spravedlnosti v ČR, my chráníme, že nebude vydán spravedlnosti mezinárodní. To si myslím, že je opět pochyba o nás samotných, a proto velmi apeluji na to, abychom tento statut skutečně ratifikovali. Neučiníme-li to, je to otazník, který se týká nás samotných, jestli důvěřujeme sami sobě. Je to také velmi důležitá otázka před výkonem předsednictví České republiky v příštím roce, protože budeme předsedat i příslušné pracovní komisi a byla by chyba, kdybychom byli stále dotazováni, proč jsme neratifikovali tento Římský statut.
Takže já pochybující prosím, aby s jistou dávkou velkorysosti pro tento návrh zvedli ruku, protože nic neriskujeme a zároveň říkáme, že žádný pachatel takto závažných trestných činů nenajde ochranu v ČR. A kdyby byl tady, tak bude potrestán, protože my věříme naší justici a naší spravedlnosti. Děkuji.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Kolegové, obecná rozprava tímto vystoupením začala a ptám se, kdo další se hlásí. Pan poslanec Exner.
Poslanec Václav Exner: Hlavní námitky proti přistoupení k Římskému trestnímu statutu bohužel trvají. Stále platí, že tři z pěti stálých členů Rady bezpečnosti neratifikovali, anebo dokonce nepodepsali či odvolali podpis pod tímto Římským statutem, a to Ruská federace, Čínská lidová republika a Spojené státy americké. Zvláště závažné je to právě proto, že tito stálí členové Rady bezpečnosti jsou mezi těmi státy, které nejčastěji vedou vojenské operace. Například Spojené státy, jak víme, část z nich - například poslední bombardování Sýrie - proti duchu Charty OSN a bez souhlasu Rady bezpečnosti. Spojené státy americké si dále vymínily zvláštní smlouvu s Bulharskem a Rumunskem o tom, že jejich vojenské osoby nebudou mezi těmi, na které se bude vztahovat - aspoň z hlediska Rumunska a Bulharska - tento Mezinárodní trestní tribunál.
Druhou velmi závažnou otázkou je, jaké dosud řeší Mezinárodní trestní tribunál případy a jaké jsou konkrétní výsledky. On totiž již funguje několik let. Zaměstnává kolem 400 pracovníků. Přijal několik set podání, několik set jich vyřídil jako nepřípustné a z těch, které byly přípustné, vybral tzv. pilotní projekty, které se ovšem netýkají rozhodujících problémů otázky války, míru, genocidy atd., ale týkají se konfliktů v Africe, kde africké státy souhlasily s tím, že jejich soudní systémy nestačí na potrestání viníků. Jako možní viníci jsou dosud označovány osoby, u nichž není ani jisté, jestli si vůbec uvědomují právní otázky spojené s jejich činy při interetnických a jiných konfliktech v Africe. Když jsem se ptal příslušných lidí z Mezinárodního trestního tribunálu, co očekávají, že bude výsledkem projednávání v Mezinárodním trestním tribunálu, sdělili mně, že není možné potrestat všechny osoby, které přicházejí v úvahu z toho, že se dopustily příslušných trestných činů, že pravděpodobně se půjde cestou výběru jedné až pěti osob a ty budou jakoby odsouzeny pro výstrahu.
Česká republika má ve svém právním řádu všechny činy, které stíhá Mezinárodní trestní tribunál, postiženy tak, že by nemělo dojít k tomu, že by občané ČR měli být vydáni před Mezinárodní trestní tribunál proto, že právo České republiky není uplatňováno.
Myšlenka Římského statutu a Mezinárodního trestního tribunálu je vynikající. My jsme mnohokrát prohlásili za naši stranu, že jsme připraveni k ratifikaci příslušných smluv a účasti na Mezinárodním trestním tribunálu v momentu, kdy nejméně dva ze tří stálých členů Rady bezpečnosti také učiní takový krok.
***