(15.40 hodin)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Já se ještě jednou, vzhledem k tomu, že tady je žádost pana místopředsedy Filipa, zeptám pana ministra Lišky, jestli je schopen v tomto případě nějak uvést důvody, proč třeba tento bod 71 má být vyřazen z programu schůze, abychom tedy věděli, jaké jsou důvody, proč ho vyřadit, než budeme o něm hlasovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Ondřej Liška Děkuji. Já rozvedu to, co jsem řekl v úvodu, a to jsou výhrady, které se objevily při projednávání v zahraničním výboru, ale také v Evropském parlamentu a které jsme měli možnost řešit pouze částečně. Myslím si, že je třeba to doprojednat, vyjasnit a nedojde tady k žádnému závažnému prodlení. Proto jsem chtěl požádat Sněmovnu, abychom se k tomu ještě mohli vrátit, a vyřadit to tedy pro dnešek i pro tuto schůzi z jednání.
Já nevím, jestli vás mám zatěžovat všemi podrobnostmi, které se v souvislosti s tímto objevily. Myslím si, že nikoliv, jinak bych začal už ten bod projednávat.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: On se taky k proceduře ještě hlásí pan poslanec Hamáček.
Poslanec Jan Hamáček: Pokud mohu vysvětlit situaci, která vznikla. Tento tisk byl projednáván v zahraničním výboru, který k tomuto nepřijal žádné usnesení. V té debatě, která byla poměrně rozsáhlá, jasně zazněly důvody, které nás vedly k nepřijetí usnesení, a my jsme očekávali, že předkladatel, tedy Ministerstvo zahraničních věcí, bude na tu debatu reagovat a že nám ty informace dodá. Nestalo se tak a já podle mého názoru vidím jedinou cestu, jak umožnit Ministerstvu zahraničních věcí tuto chybu napravit a ty informace dodat - stažení tohoto materiálu z dnešního projednávání.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobře. Takže je to podpora toho návrhu na vyřazení. Budeme tedy hlasovat o návrhu, který tady zazněl, vyřadit bod číslo 71 z pořadu schůze.
Ještě pan ministr Langer.
Ministr vnitra ČR Ivan Langer Jen formálně, procedurálně. Prosím pěkně, skutečně jsme v minulém volebním období definovali předpoklady a pravidla pro to, abychom zabránili chaotickému zařazování, vyřazování bodů v průběhu dne. Proto jsme tam dali onu pojistku, že pokud se najde důvod provést změnu mimo časový rámec, tedy ráno prvních třicet minut, potom musí Sněmovna nejprve konstatovat, že pro to existuje důvod. Nejsem sice již místopředsedou Poslanecké sněmovny a jsem placen za jinou práci, nicméně tuto radu vám, pane místopředsedo, dávám bezplatně.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Dobrá. Budeme tedy hlasovat v hlasování, ve kterém se rozhoduje o tom, jestli Sněmovna pokládá ty důvody pro vyřazení za dostatečné. Takže děkuji panu ministru Langerovi. Je to podle toho, jak jsme se dohodli na správném postupu, a budeme tedy hlasovat tenhle bod. Je to hlasování o tom, že existují důvody pro to, abychom vyřadili, nebo abychom stáhli tento bod z jednání schůze, a teprve potom budeme hlasovat o tom vyřazení. Takže první hlasování - jestli existují podle nás důvody k tomu, abychom stáhli tento bod z pořadu schůze.
Zahajuji hlasování o důvodech. Kdo tedy uznává ty důvody, které jsou pro vyřazení toho bodu, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 95, přihlášených je 179, pro hlasovalo 135, proti 9, zdrželo se 17. Takže ty důvody byly uznány.
Nyní budeme hlasovat ještě jednou, bude to hlasování o vyřazení tohoto bodu číslo 71 z pořadu schůze. Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyřazení z pořadu schůze, stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 96, přihlášených je nyní 179, pro hlasovalo 154, proti 8, zdrželo se 9. Takže vyřazení bylo tímto přijato.
Tím jsme se tedy vlastně zbavili bodů 85 a 71. Oba byly vyřazeny z pořadu schůze a nám tady zbývají ještě tři pevně zařazené body.
Nejdříve je to bod číslo
70.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Římský statut Mezinárodního trestního soudu
/sněmovní tisk 423/ - druhé čtení
Opět by se měl ujmout slova nejdřív ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a pak ještě ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Takže nejdřív prosím pana ministra Schwarzenberga, aby začal jako první.
Ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, spolu s ministrem spravedlnosti vás dnes jménem vlády chceme požádat o vyslovení souhlasu s ratifikací Římského statutu Mezinárodního trestního soudu. S návrhem na ratifikaci vyslovil již dne 16. července 2008 souhlas Senát. Ratifikaci této smlouvy doporučil ústavněprávní i zahraniční výbor Poslanecké sněmovny. V tento okamžik se tedy jedná o závěrečné čtení, v němž, jak doufám, Poslanecká sněmovna kladně přispěje k rozhodnutí o osudu této významné mezinárodní smlouvy v České republice. Ratifikace Římského statutu Mezinárodního trestního soudu je pro Ministerstvo zahraničních věcí klíčový akt a já pevně věřím, že celá česká politická reprezentace chápe důležitost tohoto kroku nejen ve vztahu k předsednictví v Evropské unii.
Existence Mezinárodního trestního soudu je nepřehlédnutelnou realitou. Za jeho vytvořením stála v roce 1998 většina států mezinárodního společenství, konkrétně 120, včetně České republiky. Dnes má tato mezinárodní instituce 108 členů. Smluvní stranou jsou všechny členské státy Evropské unie kromě České republiky.
Poselství soudu, že beztrestnost za genocidu, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti je v současném světě nepřípustná, je základní hodnotou demokracie a hodnotou, na které musí být trváno a kterou musí státy chránit. Římský statut byl vytvořen jako účinný nástroj s tím, že právo v něm zakotvené vychází z ustálených hodnot evropského myšlení. Měl by být zejména preventivním nástrojem demokratických států, jak ovlivňovat nedemokratické režimy a předcházet páchání takovýchto zločinů. Mezinárodní trestní soud nebere státům jejich suverénní právo trestat nejzávažnější zločiny podle mezinárodního práva. Tento soud působí pouze jako pojistka pro uchování základních hodnot lidskosti pro případ, že trestního řízení není schopen či ochoten stát sám. Proto by Česká republika jako jeden z posledních evropských států měla být členem této mezinárodní instituce, aby měla možnost chránit a prosazovat demokratické hodnoty a právo.
S ohledem na skutečnost, že již uplynulo devět let od podpisu Římského statutu Českou republikou, a s ohledem na důležitost, kterou této smlouvě přikládá Evropská unie, je pro vládu politicky stěží udržitelné nemít jasné a legitimní stanovisko k Mezinárodnímu trestnímu soudu. Evropská unie je klíčovým partnerem Mezinárodního trestního soudu a podpora tohoto soudu je důležitou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Politický signál vlády je zřejmý.
Vláda chce ratifikovat tuto smlouvu, poněvadž náš dosavadní nečitelný postoj snižuje důvěryhodnost České republiky jako státu zasazujícího se o ochranu lidských práv ve světě a nedůvodně komplikuje aktivity členských států ve vztahu k Mezinárodnímu trestnímu soudu.
***