(12.10 hodin)
(pokračuje Topolánek)
Co se týká životního prostředí, prosadili jsme do smlouvy ten nejpřísnější možný přístup, který nemá obdoby u žádné jiné americké základny, a mluvil o tom, nebo možná o tom mluvil, už vicepremiér Bursík.
Tvrzení, že radar zhorší naše vztahy s Ruskem, je rovněž malování čerta na zeď. Já myslím, že naše vztahy s Ruskem jsou dány naším postavením v rámci NATO. Jako samostatná země bychom pro Rusko v bezpečnostní oblasti nebyli vůbec žádným partnerem. To snad tušíme! Díky alianci máme s Ruskem minimálně rovnocenné postavení. Reálnou politiku Moskvy vůči Praze tak neurčují zdaleka kroky české vlády ani výkřiky opozice nebo ruských generálů, ale čitelný, jednoznačný postoj NATO. Kvůli tomu jsme přece, vážené kolegyně a kolegové, za vlády sociální demokracie do NATO vstupovali! To je jediná rovina, kterou Rusko se svým asertivním postojem v poslední době a velmocenskými ambicemi nebo v touze po návratu do velmocenských pozic vnímá a bere vážně. A jasně se to ukázalo i při vyjednávání smlouvy o radaru. Nahlas Moskva velmi silně protestovala - za jednacím stolem dala jasně najevo, že za určitých podmínek tuto protiraketovou obranu akceptuje, byť k ní má výhrady. Rusko je nakonec ochotno uvažovat o tom, co já pokládám za logický výsledek toho všeho, a to je perspektivní zapojení se do celého systému protiraketové obrany.
Argumenty o zhoršení vztahů s Ruskem tak stojí na vodě. Rusko přijalo daleko těžší kalibr, když jsme vstoupili do Severoatlantické aliance. Fakt, že v rámci aliance budujeme obranný systém, to je pro Moskvu problém o jednu, či spíše o dvě roviny níže. Pokud by na nás Rusko zaměřilo své rakety, pak proto, že jsme v NATO, a nikoliv proto, že máme raketové nebo protiraketové zařízení, které může eliminovat jednotlivé rakety, které nemůže ohrozit účinnost jaderného zbrojního arzenálu Ruské federace.
Pro Moskvu byla bitva o radar a je bitva o radar pouze bitvou o české, potažmo evropské veřejné mínění, bitva, kterou za masivního nasazení zpravodajců a celé řady aktivistů vyhrála Ruská federace, a to jak v Evropě, tak částečně u nás. To ale neznamená, že bychom měli tento princip jenom na základě této masivní propagandy vzdát a diskusi odložit.
Protiraketová obrana má v rámci NATO jednotnou podporu, počítá se zapojením do společných systémů obrany. Neexistuje tu žádný rozpor mezi Spojenými státy a evropskými členy aliance, což potvrdil samozřejmě i bukurešťský summit a samozřejmě všechny ostatní diskuse, kde včetně Německa a Francie se nakonec představitelé těchto zemí k tomuto principu přihlásili.
Bezpečnostní rizika? Že bychom protiraketovou obranou vybudili teroristy a určili tak cíl útoku? To je opět stará známá pacifistická a obehraná písnička. Nechráněná země není bezpečnější zemí. Je to země, která je vydána na milost a nemilost! (V sále je setrvalý ruch.)
Jaké by mohly být důsledky odmítnutí? Mnohokrát jsme řekli, že zapojení do projektu Missile Defense je po našem vstupu do NATO a do EU dalším dokladem toho, že ČR je schopna se spolupodílet, participovat na projektu, který má globální, nebo určitě větší rozměr, než je Česká republika. Byli jsme zemí nesvobodnou, a pak jsme svobodu získali. Byli jsme přijati do nejúspěšnější obranné organizace světa, byli jsme přijati do EU. Dnes hrajeme o to, jestli jsme, nebo nejsme schopni aktivně přispívat ke společné obraně, ne jen pasivně konzumovat její výhody. Zamítněte radar - a vrátíte Českou republiku o 20 let zpět!
My jsme během jednání od začátku až do konce ukázali velmi -
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Promiňte, pane premiére. Žádám všechny kolegy, aby zasedli do svých lavic a veškeré rozhovory přenesli mimo jednací síň.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: My jsme během jednání od začátku ukázali velmi odpovědný přístup, kromě toho, že jsme se snažili informovat ve Sněmovně i opozici. Podařilo se nám prosadit všechny priority, které jsme si stanovili: jasný příslib zařazení tohoto systému do architektury NATO; zvýšené bezpečnostní záruky pro ČR; podíl na velení a řízení; aktivní zapojení do vývoje a přehodnocování prováděcích plánů protiraketové obrany pro NATO; přímou kontrolu nad režimem návštěv na základně; dodržování striktních předpisů při ochraně životního prostředí; zapojení českých kontraktorů do výstavby a provozu; zapojení do výzkumu v této oblasti. Odmítněte radar - a zmaříte práci ne politiků, ideologů, ale práci stovek odborníků! To není otázka stranická, to je otázka výrazně nadstranická. Postavíte se proti profesionální nadstranické práci diplomatů a vojáků, kteří ji vykonávali s tím nejlepším vědomím a svědomím a vykonávali ji pro blaho své země.
I díky jednáním o radaru se Česká republika na mezinárodní scéně stává čitelnější. Zcela jasně říkáme, co chceme, kam patříme, co chceme pro to udělat. Dodržujeme zásadu kontinuity zahraniční a bezpečnostní politiky, pokračujeme v tom, co odpovědně začali naši předchůdci.
Vážím si Miloše Zemana, který navzdory většinovému mínění voličů ČSSD a vlastních straníků pokračoval v kursu do NATO a byl loajální k jeho operaci na Balkáně. A vůbec to nebyla jednoduchá rozhodnutí! Já si na ně dobře pamatuji! Dokažte, dnešní politici ČSSD, že si lze vážit i vás, že držíte slovo a dokončíte práci, kterou se spojenci začaly vaše vlády. Odmítněte radar - a znevěrohodníte Česko na mezinárodní scéně i u spojenců!
Výstavba protiraketové obrany je rovněž důležitá pro posílení transatlantické vazby. Ta je, jak už jsme řekli, a pan předseda citoval moje vyjádření na kongresu ODS, pro naši budoucnost a pro naši bezpečnost naprosto zásadní. Bez radaru nám hrozí, v uvozovkách, jen omezené škody napáchané jednou či dvěma raketami se zbraněmi hromadného ničení. Bez pevné transatlantické vazby v tomto prostoru nepřežijeme, a historie to ukazuje, jako svobodný, samostatný demokratický národ. Už jsme udělali jednou podobnou chybu, když jsme na nátlak Moskvy odmítli Marshallův plán. Následovalo 40 let nesvobody. Odmítněte radar - a opravdu vydáte Českou republiku všanc velmocenským ambicím například Ruské federace!
Pokud bychom radar odmítli, popřeli bychom vše, o co se naše zahraniční politika v posledních 20 letech snaží a na čem se pozitivně profiluje - na schopnosti dohodnout se a ochotě participovat na společných projektech. Posílilo by to rovněž izolacionistické tendence při změně administrativy v USA, včetně poklesu významu NATO pro americkou, a tedy i naši bezpečnostní a obrannou politiku, se všemi dalekosáhlými důsledky, které nedokážeme ani dohlédnout. Selhání České republiky při budování kolektivní schopnosti bránit se útoku balistickými raketami by posílilo agresivitu všech rizikových zemí nebo skupin a přineslo by další proliferaci raketových technologií, a tím zvýšilo - ne snížilo! - nebezpečí pro současný svět. Odmítněte radar - a odmítnete celou naši polistopadovou politiku postavenou na zapojení České republiky do svobodného světa!
Děkuji za pozornost. (Potlesk v pravé části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu premiérovi. Nyní faktická poznámka - pan poslanec Jiří Paroubek.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, já myslím, že pokud jde o vystoupení pana premiéra, budu se věnovat jenom několika myšlenkám, protože ty dvě minuty mi více neumožňují.
Především bych chtěl říci, že jsem dalek nějakého pacifistického přístupu, ale já to vyjádřím jednoduše: Já nechci žádné nové rakety v Evropě! Je jich v Evropě totiž dost!
Pokud jde o změnu linie zahraniční politiky Spojených států, berte to logicky. Spojené státy musí reagovat na změny, ke kterým dochází ve světě, že svět se dříve z dvoupolárního změnil na unipolární a teď se mění na multipolární. To prostě nemůže žádný bystrý analytik, pozorovatel a také politik ve Spojených státech přehlédnout. Takže z toho vyplývá podle mého názoru jednoznačně to, co rozumně nám říkali před rokem demokratičtí kongresmani v Kongresu Spojených států: dojde ke generální revizi zahraniční politiky Spojených států.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byla faktická poznámka Jiřího Paroubka. Nyní zde mám čtyři přihlášky s přednostním právem. (K mpř. Zaorálkovi:) Pane místopředsedo, vám můžu dát pouze slovo s faktickou poznámkou. Pokud faktická poznámka, potom má přednost, a můžete tedy vystoupit.
***