(12.00 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Ta transatlantická vazba s Amerikou je prostě klíčová a já myslím, že nějaké gesto přátelské je potřebné. Na druhé straně nevidím žádné důkazy o nebezpečnosti budovaných raket v Severní Koreji či někde jinde, které by mohly zítra dopadat na naše území. Prostě tohle to já taky necítím. V tom jsem taky nezměnil svůj názor."
A stejně poctivě se vyjádřil i Mirek Topolánek, když na kongresu ODS dne 24. 11. 2007 uvedl - cituji. "Tím jsem se dostal k tomu, co je, bylo a bude páteří naší zahraniční politiky. V euroatlantické vazbě je naší odpovědností vůči občanům této země a vůči budoucnosti našich dětí nedopustit její oslabení. Nedopustit oslabení naší vůle k obraně. Nedopustit, abychom se opět plíživě sunuli do sféry geopolitického vlivu Ruska. To je ten pravý důvod, proč u nás má stát radarová základna. Už jenom proto stojí za to udržet tuto vládu." Co k tomu dodat?
George Bush nejsou Spojené státy a zanedlouho nebude ani jejich prezident. A ani jeho konzervativnější příznivci, nejkonzervativnější příznivci, snad kromě těch našich, kteří na něho dokonce skládali oslavné písničky, nejsou s to na něm nalézt cokoli kladného.
Umístění radaru nemá prostě nic společného s upevňováním euroatlantických vazeb. Je to jen jeden z dílčích projevů chybné zahraniční politiky Bushovy administrativy. Nic více a nic méně. Sociální demokraté nevidí jediný rozumný důvod, proč tuto chybnou politiku Spojených států posouvat za hranice funkčního období jejího tvůrce.
Milé kolegyně, vážení kolegové. Celou Evropu, celý svět a samozřejmě i Českou republiku ohrožuje mezinárodní hospodářská krize. I ty nejoptimističtější předpoklady očekávají obrat v hospodářském trendu teprve na konci roku 2009. Myslí si snad někdo, že uprostřed obrovských sanací amerického finančního systému budou američtí zákonodárci sypat peníze na tyto nesmyslné projekty? Určitě ne.
Chápu, že politika je často o prestiži. Tato vláda se vždy upne k nějakému problému, který je namnoze spojen s fundamentalistickým viděním světa - ať už šlo o nesmyslnou konstrukci vyrovnání s církvemi či nyní o radar. Tak jako otázka církevního majetku potřebuje čas na řešení, tak zřejmě je nutno získat čas na realistický pohled nového amerického vedení. Dejme si ten čas a nežeňme věci na hranu.
Navrhuji přerušit projednání tohoto bodu z důvodů, které jsem výše uvedl, na dobu šesti měsíců. Pak možná všichni budeme již moudřejší. Děkuji. (Potlesk poslanců opozice.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pane poslanče (k posl. Paroubkovi), já se chci jenom ujistit, že tento procedurální návrh dáváte ve chvíli nyní a chcete o něm bezprostředně nechat hlasovat, anebo chcete o tomto návrhu hlasovat po skončení diskuse. (Posl. Paroubek dává najevo souhlas s druhou variantou.)
Já zde mám nyní čtyři přihlášky s přednostním právem. První je předseda vlády Mirek Topolánek, poté… (k min. Svobodovi, který hodlal přistoupit k řečnickému pultu) … nebyl na řadě pan ministr Cyril Svoboda, chtěla jsem dát přednost předsedovi vlády, protože pak tu je ještě místopředseda Sněmovny Filip, potom pan zpravodaj Zdeněk Jičínský, poté pan ministr Cyril Svoboda. Takhle je dáno pořadí.
Předseda vlády ČR Mirek Topolánek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na úvod dvě poznámky.
Není pravda, že naše ústava nepočítala s pobytem cizích vojsk na našem území, a článek 49 to jasně deklaruje a jasně na to pamatuje. To je jenom poznámka k vystoupení pana předsedy Paroubka.
A druhá poznámka jenom jako reakce. Pokud by Spojené státy americké s novou administrativou vždycky měnily zahraniční politiku, bylo by to v posledních dějinách novodobých poprvé. Já se nechci teď odvolávat na explicitní vyjádření Obamy ve vztahu k Missile Defense, ale spíše na Billa Clintona, demokratického prezidenta, který nechal schválit tzv. Missile Defense E, který rozšiřoval protiraketový deštník nejen na území Spojených států amerických, ale také na alianční partnery. V tom smyslu se nedomnívám, že by zrovna v této oblasti došlo k významné změně americké politiky. Ale souhlasím s tím, a proto jsem navrhl prodloužení té lhůty, že bychom to měli vědět jistě. A jistě to budeme vědět samozřejmě po nástupu nové administrativy, a proto také jsem požádal o prodloužení termínu. Tolik k poznámce pana předsedy Paroubka k této věci.
Je třeba si v záplavě těch argumentů, ale někdy, řekl bych, zneužívání faktů položit ty základní otázky. Proč vlastně radar potřebujeme, jaké budou důsledky jeho instalace a jaké by byly důsledky odmítnutí smlouvy o výstavbě radaru?
Na to, proč potřebujeme radar, se samozřejmě lidé ptají nejvíce. K čemu potřebujeme v době míru stavět radarovou stanici k obraně proti balistickým raketám? Ta odpověď přece není zas tak složitá. Potřebujeme ji ze stejného důvodu, jako potřebujeme mít vůbec nějakou armádu, jako potřebujeme tanky, letadla, obrněné transportéry a jako vlastně jsme za vlády sociální demokracie přešli na profesionalizaci armády a profesionální systém. Přece ten pacifistický názor, že máme armádu rozpustit, že máme prodat veškerou techniku a poslat vojáky domů, je nesmysl. Tak nezodpovědný není nikdo, a věřím, že ani levá strana této sněmovny.
Je pravda, že dosud na nás raketami nikdo nestřílí. To je hlavní argument odpůrců budování tohoto systému. Proč stavět radar, když vlastně není proti čemu ho stavět? Když za první republiky poslanci nechtěli dát více peněz na armádu, tak tvrdili, že nám přece nehrozí žádné nebezpečí. Nicméně hrozbám se má čelit v době, kdy je to možné. Ty informace, které máme my, které mají spojenci k dispozici, jasně svědčí o tom, že hrozba balistickými raketami je potenciálně možná, a vývoj v poslední době ukazuje, že ta možnost se rovná v nějakém časovém horizontu téměř jistotě.
Začít budovat obranu v době, kdy na Evropu budou mířit připravené střely se zbraněmi hromadného ničení, to by bylo již velmi pozdě. Kromě toho se ukazuje, že může jít i o prevenci, kdy tato kvalitní obrana, tento kvalitní protiraketový deštník, může protivníka odradit od tohoto typu útoku. To je přece smysl budování armády - ne jenom útočit, ale mimo jiné budovat obranu v době míru a budovat samozřejmě určitou sílu, která je možná a která odradí jakéhokoli útočníka od útoku.
Argument, že radar nepotřebujeme, je ryze pacifistická ideologie, která samozřejmě byla podobná a byla slyšet v evropských zemích v průběhu šedesátých a sedmdesátých let při budování - nebo bezprostředně po válce - při budování daleko větších amerických základen na evropském území.
Z výrokové logiky plyne, že kdo a priori, bez důvodu, popírá část obrany, popírá obranu jako celek. Takže chci říci jasně občanům České republiky: Výstavba té protiraketové obrany a této základny je ve vašem vlastním zájmu. To riziko je reálné.
Jaké budou důsledky instalace radaru? To je druhý nejčastější dotaz, druhá nejčastější polemika, výtka. Mluví se o rizicích zdravotních, ekologických, politických, bezpečnostních.
Myslím, že jsme shromáždili dostatek argumentů na to, abychom ty obavy všechny odvrátili nebo vyvrátili, pokud je chcete, dámy a pánové, vůbec slyšet.
Zdravotní studie o nezávadnosti radaru je dávno veřejně dostupná. Myslím, že největší argument zdravotní, nebo proti závadnosti ze zdravotních důvodů, je to, že se radar přestěhuje z ostrova, kde fungoval v blízkosti školy a dalších obytných zařízení. To si myslím, že přes všechny argumenty je argument nejsrozumitelnější, srozumitelnější než jakékoli dlouhé sofistikované studie.
***