(11.40 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Já bych vám doporučoval, abyste tohle téma opustili. Byl bych rád, kdybyste to učinili jednou pro vždy a našli si nějaké jiné, protože tahle věc, radarová základna Spojených států v Česku, to je opravdu vážný problém, jak se ukazuje, pro veřejnost. Pan premiér říkal, že to je nějaký třináctý bod. Nevím. Jestli vám to připadá nepodstatné, chovejte se podle toho. Možná, že jednou zjistíte, že jste se mýlili!
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní se o slovo hlásí zpravodaj Tomáš Dub. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Dub: Děkuji, paní předsedající. Já nejsem historikem sociální demokracie, tak se tomu nechci vyjadřovat. Ale k té natoizaci samotné, nebo takzvané natoizaci. To politické rozhodnutí prostě padlo v Bukurešti. Další politická rozhodnutí, která v této věci padnou, je samozřejmě schválení těch smluv u nás a v Polské republice a to, co se děje mezitím a co můžeme a musíme pokládat za natoizaci, je, že na odborné úrovni se zkouší společné systémy velení, společné sdílení informací a interoperabilita, zkouší se v centrále v Haagu, a já doufám, že budeme mít možnost ji v nejbližší době navštívit. Tam se prakticky začlenění protiraketové americké obrany do NATO již na odborné bázi připravuje.
A pak mám ještě malinkou poznámku k té studii, kterou tady zmiňoval pan kolega Zaorálek. To není studie Pentagonu, to je studie organizace financované Pentagonem. Pro srovnání, podobnou organizaci má např. naše Ministerstvo zahraničních věcí, Ústav mezinárodních vztahů, který samozřejmě má volnější pole působnosti a k těm základním strategiím, které má ministerstvo, může dávat i oponentní názory. To přece jenom není oficiální dokument Pentagonu. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodajovi. Reakce na slova zpravodaje z úst místopředsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka. Prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je mi líto, že zase musím reagovat, ani se mi do toho nechce. Pana poslance mám rád, ale přesto mu musím říci, že nemá pravdu v tom, že nebylo přijato rozhodnutí. Summit v Bukurešti prostě nerozhodl, ani nemohl, to je prostě nemožné. Ten summit samozřejmě nebyl schopen přijmout rozhodnutí o tom, že se bude budovat protiraketová obrana státy aliance, protože na tom samozřejmě není shoda. Vy přece víte, nemá cenu, abych tady četl přesně ten článek, ale tam bychom zjistili, že samozřejmě rozhodnutí padnout nemohlo, ani nepadlo.
Opakuji, to, co padlo je, že se v roce 2009 má vypracovat deklarace o alianční bezpečnosti a že se má také zpracovat studie k otázkám k protiraketové obrany. To je ale široký pojem. Vy přece dobře víte, že jsou různé rakety a že jsou různé vrstvy a různé úrovně protiraketové obrany. Tam je prostě celá řada otázek.
My tady pojednáváme otázku protiraketové obrany proti raketám, balistickým střelám, raketám dlouhého doletu, což je pouze jeden segment. A v této věci víte dobře stejně jako já, že Bukurešť rozhodnout nemohla. Je to důležité pro to rozhodování tady, proto to musím říci. Opakuji, Bukurešť nerozhodla a ani rozhodnout nemohla.
A co se týče té studie, v tom s vámi souhlasím. Rád to uvedu přesně. Je to Institut for Defense Analysis, který pod vedením generála Larryho Welche zpracoval tuto studii, která je zajímavá tím, že je čerstvá. Já jsem si dal tu práci, že jsem se s ní seznámil velmi důkladně, a proto tvrdím, že to, co tam je, je velmi vážné. Tam je řečeno, že - tam se pochybuje o schopnosti agentury Missile Defense Agency, která tady často měla své návštěvníky v České republice. Nejenom generála Oberinga, dokonce i další sem přijížděli. To bylo zajímavé, že tato agentura speciálně tady dělala kampaň pro protiraketovou obranu v Česku, a přitom tato agentura je vlastně taková zájmová skupina. A v této studii se vyjadřují pochybnosti o schopnosti této agentury udržovat, obsluhovat zbraně a mít garanci za to, aby se rozmísťovaly tyto systémy za hranicemi Spojených států. Tam se říká, že se vlastně v něčem té agentuře dala příliš velká a významná role. Navrhuje se, aby se celá otázka protiraketové obrany stáhla pod vojenské velení Pentagonu a Missile Defense Agency se ponechala pouze role výzkumná a koordinační. Zároveň se v té studii říká, že představitelé této agentury mají přehnané představy o schopnostech toho systému protiraketové obrany chránit nějaké území. Říká se tam, že schopnosti toho systému jsou daleko slabší, daleko nižší, ta schopnost něčemu čelit je prostě daleko slabší, než uvádějí ti, kteří v té agentuře s tím pracují. Takže je tady návrh vlastně úplně změnit kompetence, potlačit roli této agentury, která sehrála zásadní roli při propagaci této věci v České republice.
Takže ta studie, mám ji tady celou, stojí za přečtení a myslím si, že každý, kdo se chce v této věci vyjadřovat a tvrdit, že tady budeme zvyšovat bezpečnost, by si ji měl přečíst, protože tahle studie vás přesvědčí, že celý ten systém bude fungovat spíš jako takové to placebo, kde si možná budete myslet, že se tady ve střední Evropě buduje nějaký systém bezpečnosti, nicméně ta bezpečnost bude existovat pouze ve vaší hlavě.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: To byl pan místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek a na jeho reakci bude reagovat zpravodaj Tomáš Dub.
Poslanec Tomáš Dub: Tady jenom krátká reakce. Dobře. Dohodněme se tedy, pane místopředsedo Zaorálku, že v Bukurešti padlo rozhodnutí o začátcích práce na implementaci protiraketové obrany do NATO. Berme to jako první čtení, dejme tomu. Finální rozhodnutí můžeme očekávat v roce 2009 ve Štrasburku.
Ale chtěl bych říct k té MDA. MDA není žádná soukromá firma, která by vytvářela zisk. MDA je institucí srovnatelnou s Ministerstvem obrany Spojených států, která má svoji roli jasně vymezenou. Tohle jsem chtěl také říct, aby to bylo všem jasné.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji a ještě další reakce nebo poznámka. S přednostním právem místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já opravdu nechci nijak zdržovat, ale pokud už tady probíráme jednotlivé firmy a jednotlivé instituce, které zřizuje ten nebo onen, tak bych prosil ještě v průběhu rozpravy vysvětlit, a to myslím, že nejen pro mě, ale i pro ostatní, pozici pana Alexandra Vondry, dříve jednatele firmy Dutko Worldwide Prague, která je řízena svou mateřskou firmou z Washingtonu, a jeho postupem na post místopředsedy vlády České republiky. A prosím před celou Sněmovnou.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní mám před sebou řádné přihlášky. Nevidím totiž nikoho, kdo by se hlásil s přednostním právem, proto prosím o slovo pana poslance Jiřího Paroubka, po něm je přihlášen pan poslanec Karel Šidlo a dalších v tuto chvíli patnáct kolegů.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedající, vážení kolegové, kolegyně, dámy a pánové, nastala dlouho toužebně očekávaná chvíle, tedy mnou, že jsem se dostal po té změti různých připomínek a přednostních vystoupení k diskusnímu příspěvku. Je to zajímavé. Já v úvodu toho diskusního příspěvku chci říci a jenom velmi stručně reagovat na své dva předřečníky, na pana místopředsedu vlády Bursíka a prostřednictvím předsedající také na místopředsedu Sněmovny Zaorálka.
Myslím, pane místopředsedo Zaorálku, že příště už nemá smysl reagovat na cokoliv, co vznese reprezentant z vládní koalice, pokud jde o onen údajný itinerář jednání vlád sociální demokracie nebo koho vlastně s Američany ve věci umístění radaru. Prostě je to jinak a nemá smysl se tím obírat. Důležitá je dnešní pozice sociální demokracie, ne snad jednotlivých úředníků nebo možná politiků, a neustále se vracet k tomu, co kdo říkal před šesti lety apod., nemá smysl. Myslím, že tomu neuvěřili koneckonců ani čeští občané, takže stejným způsobem si myslím, že bychom měli reagovat i my. Je to jinak a je nedůstojné už na tohle reagovat.
Téma, ke kterému se dnes opětovně vyslovujeme, je téma umístění radarové základny Spojených států amerických na území České republiky, což je jedno z nejvážnějších témat týkající se zahraničně bezpečnostních otázek od vstupu republiky do Severoatlantické aliance. Chtěl bych totiž připomenout, a vím to zcela jistě z osobních svědectví někdejších sociálně demokratických poslanců, že když čeští poslanci připravovali na sklonku roku 1992 ústavu nově vznikajícího českého státu, nikoho z nich nenapadlo, že by na jeho území mohla být umístěna vojenská základna s trvale přítomnými cizími vojsky.
***