(11.30 hodin)
(pokračuje Bursík)
To, co jsem tady nedodal a teď to použiji v odpovědi na pana místopředsedu Zaorálka, to je také konkrétní vyjádření a debata, kterou jsme měli s generálním tajemníkem při jeho návštěvě v Praze, kdy on nám předložil šest různých variant začlenění toho systému do struktury NATO podle šíře rozsahu a dle investičních nákladů. K tomu jsou studie, které obsahují tisíce stránek, a je to, myslím, další doklad toho, že NATO skutečně vážně analyzuje různé varianty, různé možnosti začlenění a zapojení tohoto systému jako nezbytné součásti do toho budoucího obranného systému NATO. Takže si myslím, že není potřebné k tomu používat takto tvrdá slova a zpochybňovat samotnou podstatu toho pojmu natoizace. Můžeme samozřejmě vést debatu o míře garance, nakolik ta vyjádření, nakolik písemné výstupy, ústní výstupy, postoje spojenců jsou pro toho či onoho politika dostatečnou garancí, že je to míněno vážně. Já jsem citoval to, co v tuhle chvíli je veřejně k dispozici mně jako členu vlády. Pro mě jsou to informace, které ukazují, že NATO o této věci velmi vážně přemýšlí a uvažuje.
Tolik mé vyjádření, nevím, jak jinak na to mám reagovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu místopředsedovi Bursíkovi. Prosím nyní o slovo pana ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga, poté chce reagovat pan místopředseda Sněmovny Lubomír Zaorálek.
Ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg Pan místopředseda Bursík tady už spoustu správných argumentů uvedl, nerad bych je ještě jednou opakoval, je to zbytečné. Jenom bych rád upozornil na to, že samozřejmě odbornická debata probíhá, nicméně na nějakou velikou debatu mezi státy o protiraketové obraně nedochází z velmi prostého důvodu - poněvadž všechny státy NATO to dnes už přijímají jako samozřejmost. Je pravda, že na začátku tohoto procesu před dvěma lety jsme slyšeli ještě několik kritických hlasů, které ale mezitím, poté, co se seznámily se skutečnostmi tohoto projektu, poté, co jsme velice otevřeně všechny spojence, ale taky např. i neutrální sousedy jako Rakousko atd., informovali, tak debata utichla, poněvadž tento projekt zpochybňován už není. A jak už zde bylo řečeno, při návštěvě generálního tajemníka NATO zde v Praze bylo vidět, že jsme v této práci uspěli, velice nás za to pochválil a dohodli jsme se, že dále budeme na tom spolupracovat. A samozřejmě potom při výročním zasedání NATO ve Štrasburku a v Kielu doufáme, že dosáhneme dalšího pochopení toho procesu, který byl započat na zasedání NATO v Praze. Výrazně jsme s naší koncepcí uspěli v Bukurešti a s pomocí boží teď to dotáhneme ještě při příštím zasedání.
Děkuji mnohokrát.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Nyní pan místopředseda Lubomír Zaorálek, poté pan zpravodaj Tomáš Dub bude mít slovo.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je to pěkné, jak tady taháte z paty ty argumenty, které nemáte. Ale přátelé, podívejte se, samozřejmě že vy nemůžete doložit žádný výsledek a žádné jednání a můžete tady něco mluvit o tom, jak se mezi odborníky diskutuje. A varianty - šest, sedm variant už bylo před summitem v Bukurešti, pane místopředsedo Bursíku, to není něco, co vymysleli od té doby.
Deklarace alianční bezpečnosti, opakuji, to je text, na kterém se má podílet Česká republika. Pokud vám někdo něco v této věci nabídl a podobně, tak bych byl rád, kdybychom se o tom někde bavili, protože to je materiál, který se má zabývat hrozbami, obecně hrozbami, které hrozí státům aliance, a způsoby, aby se vytyčily aspoň předpoklady pro to, že budeme debatovat o tom, kam vrazíme jaké prostředky a jaké síly. Tedy tento základní materiál, který chybí, ten je třeba připravit.
Co se týče protiraketové obrany, pan místopředseda Schwarzenberg tady řekl, že je to samozřejmost. Já vám dám studii, čerstvou studii ze Spojených států, která mluví o tom, že v současné době ty útočné systémy protiraketové obrany natolik předběhly ty obranné, že de facto tento schodek není možné dostihnout, protože těch způsobů vystřelování různých raket různého doletu plus dokonce všechny ty typy klamných hlavic, které mají několik dalších, to je něco, co v této chvíli je v podstatě nemožné sestřelovat. A podstata té studie Pentagonu, kterou tady mám a která byla dohotovena v tomto roce, říká, že vývoj v Missile Defense Agency předstihl ten vývoj, tedy snaha rozmisťovat ty systémy předstihla skutečný výzkum a vývoj a dneska de facto tyto systémy nemají šanci zachytit nějaké rakety systémem protiraket, protože je to nereálné. To znamená představa, že se to stalo samozřejmostí, je vadná podle mě. Ta situace je složitější a dneska vydat se tímto směrem je pro Evropu podle mě… Na to se nedokáže vybudovat shoda mezi aliančními státy.
To znamená je třeba vybudovat nějakou deklaraci nebo nějaké stanovisko, které by řeklo, co vlastně dnes hodláme v rámci bezpečnosti dělat, a z toho odvodit závěry pro prostředky a pro to, kam napneme síly. Připadá mi, že tuhle debatu bychom měli v rámci států aliance zvládnout. Proč do toho teď vstupovat s touto dvoustrannou dohodou, nějakým jedním systémem, který je problematizovaný, je nepochopitelné. Shoda na tom není v alianci, shoda na tom není v NATO a ani nebude v nejbližších letech. Tohle, co vy děláte, že tady prostě vsouváte tohle projednat ještě urychleně, dokud máte síly, je pouze takový ten mocenskopolitický tah, který děláte z posledních sil a k němuž nemáte mandát.
Rád bych znovu ještě z povinnosti zareagoval na to, co tady řekl místopředseda Bursík. On tady zase opakoval tu písničku, kterou tady neustále opakujete, o sociální demokracii, která tady jednala léta, a vy teď nemůžete nic jiného, než to převzít. Opakuji tedy, že už v roce 1997 generál Emery ve Spojených státech podává zprávu Pentagonu o umístění tohoto systému v České republice, o uvažování, že se uvažuje o tom, umístit to zde ve střední Evropě. A není pravda, že to začala sociální demokracie.
Takže ještě jednou, doufám naposled. V roce 1997 zpráva generála Emeryho pro Pentagon poprvé, za vlády Václava Klause, mluví o budování tohoto systému ve střední Evropě. Do té doby se prostě vedly celá léta technické konzultace mezi odborníky. Nebyl důvod to politicky debatovat, protože nebylo jasné, jestli nabídka anebo žádost ze Spojených států vůbec bude podána, a žádná vláda přece nebude rušit nějaké technické odborné konzultace, pokud jsou to konzultace se spojencem a pokud se vlastně pořád neví, jestli z toho bude nějaká politická otázka. Tou se to stalo až ve chvíli, kdy žádost ze Spojených států přišla, a pak se tím sociální demokracie na svých grémiích začala zabývat. Takže vaše tvrzení, že tady sociální demokracie o něčem jednala, je nepravdivé, vlastně už měsíce nepravdivé, protože to tady neustále opakujete. Já už v podstatě ani nevím, jestli má smysl vám na to odpovídat, protože to je opravdu rozhovor hluchých. Vysvětluji si to tak, že vy pravděpodobně nemáte jiné téma debaty, co se týče radarové základny, a nemáte chuť se zabývat skutečně tou věcí samou, a tak místo toho tady vždycky vyplňujete čas, jednou pan Nečas, jednou pan Bursík, jednou pan Topolánek, tím, že vyprávíte tu historku, jak my jsme jednali a teď se tváříme, že se nám to nelíbí.
Takže opakuji ještě jednou: Jedná se od roku 1997 a pro sociální demokracii se z toho politická otázka stala ve chvíli, kdy ta žádost byla podána. Žádná slušná vláda, ať by vládl kdokoli v této zemi, předpokládám, svým spojencům neodmítá žádný typ konzultací tohoto typu. To přece nebyl důvod měnit a samozřejmě proto jsme neměli důvod něco takového rušit. Nicméně od začátku jsme upozorňovali, a dělal to i ministr Tvrdík na té cestě ve Spojených státech, kterou vy zmiňujete, že tahle věc není v kompetenci exekutivy, že ji může rozhodnout pouze Parlament, a pokud taková žádost přijde, tak to prostě není ministr, není vláda, která na to může odpovědět.
***